V urbanisticky komplikované lokalitě pražského Smíchova vyrostla oválná budova Green Point

Reakce

Autorský tým AHK architekti pod vedením Zdeňka Hölzela si od počátku práce na projektu dobře uvědomoval jak konstrukčně-provozní omezení, tak narušené urbanistické souvislosti tohoto místa. První projekt vejcovitého půdorysu s vnitřním atriem vznikl již v roce 2007, kdy zde měla původně vzniknout depandance tehdejšího hotelu Mövenpick. Hotelová krize ovšem donutila investora tento záměr přehodnotit, takže na tomto místě nakonec vyrostla administrativní budova.

Jasnou snahou architektů bylo objemovým i tvarovým řešením budovy reagovat na současné centrum Smíchova v místě Zlatého Anděla a plynule tak pokračovat v urbanistické ose počínající již u Emauzského kostela na pravém břehu Vltavy. Čtyřicet metrů vysoká budova tak vizuálně napomáhá překročit most, který čtvrť násilně přerušuje.

Více k tématu

A Architektura

Jak na dům po rodičích? Dostal novou terasu, velká okna a omítku v barvě mechu

19. 4. 2024

A Architektura

Nejlepší stavby Evropy: knihovna Gabriela Garcíi Márqueze v Barceloně vypadá jako hromádka knížek

18. 4. 2024

Zhojení urbanistické jizvy

„Realizace tunelů Mrázovka a Strahovského včetně mostů a rampových sjezdů do Plzeňské ulice zapůsobila na původní blokovou strukturu zástavby jako výbuch bomby. Na začátku devadesátých let nad původní bourací dopraváckou koncepcí PÚDISu zvítězil Rajnišův návrat k ulicím a městským blokům mezi Radlickou a Nádražní ulicí,“ objasňuje komplikovanou urbanistickou situaci lokality architekt Zdeněk Hölzel. „To se ale obtížněji dělo za Radlickou. Mezi Radlickou, Plzeňskou a Kováků jsme navrhli transformaci bloku bývalých Kancelářských strojů na Palác Křižík s proskleným atriem a naproti přes Plzeňskou hotel Ibis a kancelářskou budovu Smíchov Gate. Ta má urbanistický průhled vysokou vstupní halou na zbylou Ringhofferovu vilu za sebou.“

Hölzel zároveň vzpomíná, že řešení urbanistické jizvy kolem mostu mezi tunely bylo často předmětem zadání pro studenty. „Většinou tam navrhovali jakousi superstrukturu nad celým mostem s rampami, která se ten zásah snažila vymazat. Jakkoliv to bylo pěkné (a připomínalo to trochu Pragerovy visuté superstruktury nad Košířemi ze sedmdesátých let), bylo to samozřejmě nerealizovatelné a vlastně stejně radikální jako ten most,“ komentuje architekt.

Spirála s vnitřním atriem

Budova oválného půdorysu o osmi nadzemních a třech podzemních podlažích nabízí přibližně 6500 m2 kancelářských ploch a tři patra podzemních garáží. Různé rozpony sloupů v garážích a kancelářích stejně jako rozdílnost tvarů obvodu garáží a nadzemních podlaží vedly k uplatnění trojklanných sloupů, které vynášejí vnější i vnitřní obvod spirály.

V nadzemní části vynášejí sloupy patra s kancelářemi 2 metry nad úroveň přilehlého mostu. Vstup do budovy je o celých 8 metrů níže. Specifický tvar sloupů se současně stal výrazným architektonickým prvkem celé budovy. Motiv spirály se odráží i ve vnějším vzhledu budovy, kde se ve skleněné fasádě propisují stropní desky odstupňované směrem k vrcholu. Poslední podlaží je pak zvýrazněno přetažením fasádního pláště nad úroveň střechy.

Srdce budovy představuje středové atrium na celou její výšku. Atrium s prosklenou střechou efektně prosvětluje okolní prostory zevnitř a zároveň v něm jsou umístěné vertikální komunikace v podobě výtahů. Jednotlivá podlaží koncipovali architekti jako open space prostory, které lze rozdělit na samostatné kanceláře podle konkrétních požadavku nájemců. Zaměstnanci kanceláří mají přístup i na střechu, kde se vedle strojovny vzduchotechniky nachází relaxační terasa se zelení a posezením. Rovněž parter při vstupu osadili autoři množstvím zeleně.

Projekt

Při tvorbě projektu administrativní budovy Green-point pracoval projekční tým AHK architekti v prostředí softwaru Allplan, kde vznikl i prostorový model budovy. Ten primárně sloužil pro ověření hmotových a prostorových vztahů. Současně pak umožnil generovat 2D výkresy, které pak architekti následně upravovali podle požadavků příslušného stupně projektové dokumentace. Vybrané nástroje programu Allplan zjednodušovaly projekčnímu týmu rovněž generování výkazů výměr. AHK Architekti zpracovávali projekt do úrovně dokumentace pro územní rozhodnutí, kdy jej předali společnosti CEDE Studio, která následně zpracovala další stupně projektové dokumentace.