Fasády 1 | 2007

Města rostou do výškyArchitekti Ivana a Jan Bendovi působí v Šanghaji více než deset let. Podle jejich návrhů se v rychle rostoucích čínských městech postavila již celá řada mrakodrapů a obytných komplexů. Naší revue poskytli manželé Bendovi exkluzivní rozhovor nejen o životě a výstavbě v Číně. Zajímavé jsou také jejich názory na stavění výškových budov v současných městech. autor: Mgr. Anna ProkopováVýrazná barevná kompoziceArchitekturu nové kancelářské budovy Smíchov Gate v Praze tvoří dva bloky, které jsou uprostřed propojeny. Výsledkem je objekt ve tvaru písmene H, který umožňuje maximální využití přirozeného světla, krátké vzdálenosti a variabilní uspořádání kanceláří. Nápadná barevnost a rafinovaný, přitom jasný tvar objektu jsou zárukou jeho rozeznatelnosti a konkurenceschopnosti s okolními zajímavými stavbami. autor: (red)Najvyššia budova SlovenskaPri rekonštrukcii bývalého Pressburgu na moderný mrakodrap Tower 115 bola prvýkrát na Slovensku použitá technológia blokovej fasády, pripomínajúcej principom stavebnicu Lego: z 1248 blokov zo skla a hliníku o váhe až 770 kg zhotoviteľ postupne vymodeloval celý objekt. Spodné dve nadzemné podlažia majú zachovaný vysoký rád priečelí, rád vstupného priečelia je tvorený hlbokým stĺporadím. autor: Ing. arch. Patrik PavlásekMoskevský Manhattan - pláště z vysoce výkonných skelMoskva bude mít již brzy své vlastní městské centrum s panoramatem konkurujícím Chicagu a Šanghaji. Rozlehlý obchodně-administrativní komplex Moscow City z oceli a skla je nejambicióznějším stavebním projektem v Rusku vůbec. Zahrnuje dvacet mrakodrapů, které se budou navzájem předhánět výškou i rozměry zasklených ploch. autor: (red)Geometrie kuželové fasádyNa vykloněné fasádě budovy Informačního centra TU v Liberci je použito polostrukturální zasklení s hodnotou prostupu tepla U = 1,1 W/m2K, což je jeden z prvních projektů realizovaných v ČR s tímto požadavkem. Autorem architektonického návrhu této zajímavé prosklené budovy, na které bylo použito 1000 m2 skla, je proděkan fakulty architektury liberecké alma mater prof. Ing. arch. akad. arch. Jiří Suchomel. autor: Petra RousováKatafalk u RohlenkyProjekt nákupního centra Shopping World Rohlenka pochází z dílny ateliéru Fránek Architects pod vedením Zdeňka Fránka. Obrovský komplex má být situován v lokalitě Rohlenky, poblíž dálnice Ostrava - Brno. Je řešen velmi citlivě s ohledem na životní prostředí a ráz zdejší krajiny. Objekt je projektován jako železobetonový skelet vyzděný pohledovým zdivem, betonem a kameny. autor: MgA. Leona CahlíkováNové dominanty metropolíV horizontu čtyř let vyrostou v Paříži a Londýně dva pozoruhodné mrakodrapy. Autorem pařížského tzv. Majáku - Phare je vynikající americký architekt Thom Mayne se svým ateliérem Morphosis. Kouzlo metropole nad Seinou ovlivnilo tohoto poněkud drsného architekta natolik, že navrhl stavbu jemnou a oble smyslnou. Elegantní a zářící bílý London Bridge Tower neboli Shard – Střep od skvělého italského architekta Renza Piana se zase stane nejvyšší stavbou západní Evropy. autor: Mgr. Vlasta KrzyžankováTermoreflexní nátěrové hmotyVhodným doplňkovým řešením kontaktních zateplovacích systémů (ETICS) jsou termoreflexní nátěrové hmoty. Jde o dutý keramický materiál, který je speciálním technologickým postupem vmíchán do základní nátěrové suspense, velmi podobné akrylátovým fasádním barvám, s přídavkem barevného pigmentu. Příspěvek pojednává o jeho testování, především principu jeho funkce a schopnosti snížit teplotní namáhání stavební konstrukce v průběhu dne. autor. Miloslav HrdýMaják u VltavyAdministrativní výškovou budovu Lighthouse, týčící se v Praze u Vltavy, navrhl izraelský architekt Moshe Tzur z Tel Avivu. Pojal ji jako dvě konstrukčně propojené věže (14 a 18 podlaží, v podzemí 3 a 4 patra), zajímavé nápadným obloukem prosklené fasády jedné z nich. Vysoké nároky na technické řešení, výrobu i montáž pláště byly kladeny především při realizaci fasád obou věží. autor. (rok)Nejvyšší budova PlzněVýznamnou plzeňskou dominantou je zdejší nejvyšší budova Business Center Bohemia - BCB. Šestnáctipatrová budova byla kompletně opravená, rekonstrukci charakterizují jednoduché, drsné a chladné materiály. Původní systém s neprůhlednými parapetními a nadokenními pásy byl nahrazen subtilní celoprosklenou rastrovou konstrukcí. Venkovní solární ochranu tvoří automatické lamelové žaluzie po celé ploše prosklené fasády. autor: (red)Požadavky na neprůzvučnost stavebních otvorůOtvorové výplně jsou dělící prvky, které kromě jiných funkcí musí zabezpečit i zvukovou izolaci. Požadavky na neprůzvučnost oken vyplývají z rozdílu hladin hluku v exteriéru a interiéru. Nejvyšší přípustná hladina hluku v místnosti je stanovena Nařízením vlády č. 148/2006 Sb. Tato hodnota je závislá na způsobu využití místnosti a v některých případech rovněž na denní době. Hladina hluku v exteriéru vyplývá z konkrétních podmínek prostředí, v němž je objekt situován. autor: RNDr. Josef Vrána, CSc.Impozantní zdobný prvekPrvní dva panoramatické výtahy se dvěma klecemi nad sebou v jedné šachtě od firmy ThyssenKrupp Elevator AG byly vloni uvedeny do provozu v administrativní budově Main Triangel ve Frankfurtu nad Mohanem. Technický vývoj umožnil, aby výtahový systém se dvěma klecemi byl provozován s prosklenými klecemi v otevřené šachtě a umožnil tak architektům objektu zachovat prosvětlení a koncept otevřenosti s převážně prosklenou fasádou. autor: (rok)Plášť z fosilního jantaruKontinuita, rovinatost, celistvost, „monografičnost“ kamene a v neposlední řadě i vlastní architektonický jazyk – to jsou hlavní hodnoty projektu španělského architekta Alberta Campa Baezy na rozšíření stávající budovy oblastního sídla Národní zdravotní služby ve městě Almería v Andalusii. Nová budova je koncipována jako pravidelný sedmiposchoďový hranol. Zajímavým prvkem jsou okna, která lze zaclonit okenicemi v podobě samohybných kamenných desek. autor: Eva SuchomelováVize pro jednadvacáté stoletíArchitektonické vize stavby muzea moderního umění ve Varšavě v podobě perforovaného kvádru nebo konverze bývalé jezuitské koleje v Uherském Hradišti na novodobé muzeum (zastřešené skleněnou skořepinou) v nekonvenčním pojetí mladého architekta Michala Kutálka nastiňují, jakým směrem by se architektura 21. století mohla ubírat. autor: MgA. Leona CahlíkováOtevřeno (k) městuV brněnském areálu Údolní 53 vzniknou nové vysokoškolské prostory. Na základě veřejné architektonické soutěže, jejímž vyhlašovatelem bylo Vysoké učení technické v Brně, byla porotou k realizaci doporučena studie, kterou předložila kancelář FAM Architekti. Ta ve svém projektu navrhuje odstranění opotřebovaných nánosů z prostoru a jeho následné doplnění o novou vrstvu – instituce vysokých škol - fakulty výtvarných umění, architektury a centra vzdělávání. autor: Ing. arch. Jan HorkýPůvab lotyšské architekturyV malé pobaltské zemi je mezi architekty oblíbeným materiálem dřevo a sklo, nebo také ušlechtile zpracovaný beton. Prostory nabízejí obdivuhodnou čistotu, klasickou uměřenost tvaru a výrazu, důraz je kladen na práci s detailem. Průřez současnou lotyšskou architekturou nabídne výstava, která bude zahájena 26. dubna ve Veletržním paláci v Praze v rámci výstavy Art&Interior. autor: Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc.Kernov dom s markízouV historickom jadre Bratislavy sa po náročnej rekonštrukcii zaskvel v plnej kráse pamiatkovo chránený objekt s unikátnym portikom, známy ako Kernov dom. Návrh počítal so zachovaním existujúcich uličných fasád v ich najhodnotnejšej forme. Jedinou viditeľnou zmenou - symbolom, že dom prešiel komplexnou prestavbou je markíza nad vstupom z Rybárskej Brány a presvetlenie novo využívaného podkrovia presklennými tympanónmi. autor: Ing. arch. Vladimír VršanskýStavby udržitelného rozvojeNejen dřevo, ale také kámen a další přírodní materiály se objevují na nových dřevostavbách, které kromě estetických splňují také vysoké požadavky na ekonomiku a ekologii. Nízkoenergetická řešení bývají nedílnou součástí těchto stále žádanějších staveb. Projekt rodinného domu Ing. arch. Jana Čížka z atelieru ADIP, představený na nedávném Salonu dřevostaveb v Praze, je realizován v Rychnově nad Kněžnou. Autoři další dřevostavby Ing. arch. Vladimír Balda a Ing. Jiří Janďourek u svého návrhu domu na Ještědském hřebenu vycházeli z terénního reliéfu, orientace pozemku vůči světovým stranám a požadavků investora na provoz domu. autor: (vk)Technologie výstavby dřevostavebPříspěvek pojednává o zkušenostech kopřivnického ateliéru mladých architektů s různými technologiemi výstavby dřevostaveb v tomto lašsko-valašském regionu. Na konkrétních příkladech přibližuje výstavbu klasického srubového domu, stavbu pomocí tesařské konstrukce, či systém sbíjeného vazníku v obvodových stěnách a fošínkové dřevěné konstrukce v obvodové stěně. autor: Ing. arch. Kamil MrvaVliv okenních zasklení na denní osvětlení místnostíZajištění dostatečného denního osvětlení v budovách vyžaduje splnění všech požadavků návrhu, od umístění stavby v dané lokalitě s přihlédnutím k možným stínícím překážkám, přes dispoziční řešení po tvarové, materiálové a barevné řešení interiéru a návrh velikosti zasklených ploch v závislosti na jejich optických vlastnostech. Obyčejná okenní skla se nahrazují skly speciálními, která mají lepší tepelně izolační parametry anebo mohou zajistit ochranu interiéru proti oslňování a přehřívání, tzv. skla protisluneční. autor: Ing. Jitka Mohelníková, PhD.Náhrada dobového sklaObnově památek je u nás věnována velká pozornost. Na jeden důležitý prvek, jakým jsou dobová okenní skla, se však pravidelně zapomíná. Praxe je taková, že se postupuje nejjednodušším a nejlevnějším způsobem – poškozené původní sklo se vymění za nové, avšak soudobé sklo, vyráběné jinou technologií. Historická výpověď objektu je tak zákonitě po vizuální stránce zkreslena, neboť rovný zrcadlový odraz moderního skla působí na památkovém objektu jako cizorodý prvek. Jak odlišný je pohled na památkový objekt, pokud se do oken použije správné sklo - tažené či ručně foukané - podle stáří objektu. autor: Petr Švamberg