Forum Barcelona | inspirativní diplomka
Stavět, nestavět uvnitř měst? Stále víc se stává aktualním věnovat pozornost revitalizaci městského prostoru. S takovou myšlenkou přichází též diplomový projekt Ladislavy Sobkové z roku 2009. Rekultivace prostoru se neočekávaně nezabývá českým městem, ale exotičtější Barcelonou, konkrétně přímořskou částí Forum.
EARCH.CZ , 4. 11. 2010
Barcelona se nachází v pásmu mírného oceánského klimatu, parcela je situována přímo na břehu moře a z toho vyplývají specifické požadavky a problémy.
Podle mapy průměrných ročních teplot se zde průměrná roční teplota pohybuje od 17-18 C. Není nutné dbát příliš na tepelné izolace budovy, způsob jejího vytápění a získávání tepla. Podpořit trvale udržitelný rozvoj a úspory ve spotřebách energíí lze docílit především v letních měsících, a to při správném větrání a odstínění budov. Podstatné je takové řešení pateru, které zajistí příjemné mikroklima v okolí budov.
Problémem v těchto klimatických poměrech často řešeným je především odstínění interiéru a ochrana přes slunečním zářením, coby zdrojem nežádoucího tepla v létě. Též je však také požadováno proslunění a prohřátí interieru v zimním období.
Klima zde je vlhké, v zimě často prší, v létě je vyšší vlhkost vzduchu a časté bouřky. Roční percepce srážek se pohybuje mezi 800-850 mm srážek. Dalším klimatickým faktorem jsou silné větry od moře, větrná růžice pro tuto lokalitu však neukazuje žádný výrazně převládající směr větru.
Řešení prostoru by mělo vnést život a živelnost.
V řešeném území jsou přítomny 3 výškově diferencované typy prostorů:
Brownfield mezi komunikacemi (+4 m.n.m.) Paseo – prostor na betonové podestě (+8 m.n.m) Pláž a vlnolamy – (+4 m.n.m – hladina moře)
Spodní část Plataformy je zařízenou pláží v klasickém slova smyslu (plavčík, sociální zařízení, chiringuito-stylový plážový stánek). Místem, kde se ve dne lidské jednotky spalují UV paprsky a v noci potřebou spát na pláži - vizí tolikrát už prezentovanou od dob romantismu. Racio ale říká ne, protože západ nad hladinou stejně neuvidíme (zapadá za mrakodrapy na opačné straně) a spaní na pláži je zakázáno a nevyplácí se (kontrolují mossos, kradou živlové a přes noc jezdí písečné pluhy).
Vlnolamy jsou všudypřítomné prvky na barcelonské pláži. Nevyužívané. Koncept řeší využití těchto prostor. Za bezpečným mantinelem vlnolamů vznikne kemp (jediný kemp v Barceloně), který tyto argumenty neguje, jen absenci západu lze substituovat východem slunce. Jediné místo, kde se dá přespat na pláži v Barceloně. Sezonní plovoucí plochy, které si lze kombinovat a tvořit tak prostory podle přání klienta. Odlehčený tvar a variabilita se stávají jakousi “Brand”- známkou místa.
<figcaption><span>Foto: eArch </span></figcaption>
</figure></a><strong>Diplomní projekt Forum Barcelona LADISLAVA SOBKOVÁ, FA ČVUT Praha vedoucí diplomního projektu: Ing. arch. Miloš Florián PhD. školní rok: 2008/2009
Čtěte dále! Autorská zpráva pokračuje na další straně! >>>
Okolí parcely velmi specifický charakter:
Poble nou
Barrio de la Mina nenáleží přímo do městských částí Barcelony, ale leží přímo na jejím okraji v obvodu Sant Adria de Besos. Rezidenční část čtvrti Mina tvoří 20 obytných bloků, které mají 5 -12 poschodí. Celkový počet bytů je 2 721 a počet obchodů je 181. Počátek tohoto sídliště se datuje do roku 1969, důvodem jejího vzniku bylo rozšiřování Barcelony do periferijních jednotek napojených na městskou část Barcelony. Potřeba bytů zrychlila výstavu čtvrti, ve které však chyběla jakákoli občanská vybavenost. V roce 1975 Mina měla již 15 000 obyvatel (v současnosti je počet obyvatel obdobný) a 2029 bytových jednotek. V současnosti je tak nutné řešit problémy, které jsou důsledkem „instantní výstavby“: masivní inmigrace obyvatelstva za prací a kumulací sociálně slabých vrstev obyvatel v jednom okrsku. Dosud se nepodařilo dosáhnout výraznější změny, především kvůli malé součinnosti jednotlivých akcí. Změna je předpokládána v urbanistickém časovém horizontu (40-70 let).
Forum
Ústřední část Fora tvoří stejnojmenná a trojúhelníková budova od kanceláře Herzog & De Meuron coby sebepropagační stavba Barcelony spolu s kongresovým centrem.
Na Forum ze severu navazuje přístav pro jachty a pláž před spalovnou odpadu, kde se likviduje a třídí většina barcelonské produkce.
Plataforma ZOO je zakončením pláže, určené k rekreaci, která se táhne od barcelonského přístavu až do tohoto bodu. Pláž je po celé její délce lemována paseem, na kterém jsou cyklo a inline stezky. Plataforma by měla také tento konec naznačit a vtipně definovat. Momentálně (dlouhodobě, kvůli nedostatku financí a nejsným stanoviskem města k výstavbě pavilonů) je ve stadiu staveních úprav a modelace terénu.
Diagonal Mar y el Front Marítim del Poble Nou Růst této části začíná s inmigrací v letech 1955-1964, její osudy jsou podobné jako Poble Nou. Zde je ale činnost developerů dovedena do konce ve většině její části. Půvabnější součástí je Parc de Diagonal Mar – členitý moderní park s mnohovrstevnatou modelací terénu, odstíněnými plochami a vodní plochou.
Park je orámován soustavou výrazně vertikálních obytných budov. Tady se ale střetáváme s typickým problémem luxusních developerských projektů, kterými tyto budovy s výhledem na moře a snadnou dostupností centra rozhodně jsou. Byty nejsou prodány, popřípadě jsou koupeny spekulanty anebo lidmi movitějšími, kteří se zde příliš nezdržují. Není tedy, pro koho vůbec urbanistický prostor tvořit.
Nechybí prostor, ale chybí uživatelé. Toto je ještě umocněno typem výstavby obytných domů, kdy se často jedná o oplocené areály přístupné pouze jejich obyvatelům. Jsou natolik komfortní, že ani není proč je opouštět. Netvoří tak součást městského prostoru, spíše samostatnou falangu.
Zpracované zadání je krajní parcelou, původně určenou k výstavbě nového pavilonu městské ZOO. Pro stavbu ZOO jsou v současné době zpracovány projekty a provádí se hrubé terénní úpravy. Výstavba 3 provozně samostatných pavilonů, které by měly reprezentovat jednotlivé kontinenty, není ale v daném měřítku nejlepším urbanistickým řešením. Každý pavilon je provozně nezávislý, takže narůstají požadavky na komunikace a prostor (vlastní parkoviště, vstupní prostory, sklady etc.) Kromě toho chybí u návrhů také koncept ukončení pláže, vizuální naznačení bariery. Pavilony ZOO mají spíše sezonní návštěvnost a nejsou lákavé ani ničím přínosné pro rezidenty, nemají městotvorný potenciál, který se dané oblasti nedostává.
Naopak je potřeba povzbudit život ve smyslu pohybu, mířeného směrem do oblasti za událostí, která se stává atraktivní právě ve spojitosti s místem, kde se odehrává. A tato souvztažnost aby byla přínosná pro město v dlouhodobé perspektivě musí platit i naopak.
Z kontextu urbanistických souvislostí vyplývá, že prostor, který má být vytvořen, musí splnovat nejen esteticko-prostorová ale i sociální kritéria. Hlavním cílem urbanistického řešení má být koncept, který si vytvoří vlastním potenciálem své uživatele místa. Ti implicitně vytvoří image místa - „genius loci“ - alternativní a kreativní prostředí, které vymizelo z Poble Nou. Vytvořit nové místo pro aktivity kulturní a současné jako by měl být prostor sám, reflektující potřebu nekomerčního a nezávislého jednání, vznikající zákonitě jako opozice v „solidní a stabilní“ společnosti. Nehrát si na neemoce.
Čtěte dále! Autorská zpráva pokračuje na další straně! >>>
Academia de Bellas Artes
Moře pokračuje na pevninu v rytmu přílivu a odlivu.
Tvar skořepiny dává možnost rovnoměrného prosvícení atelierů horním světlem. Strany atelieru jsou volné-prosklené speciálně upraveným sklem, z kritické jižní strany však odstíněné hlavní budovou.Při vstupu do atelieru je malé foyer, setkávací prostor. Odtud přistupujeme do místnosti pedagoga, s dominujícím průhledem středem dispozice místnosti, a do vlastního atelieru. Jednolitá plocha v přízemí je určena pro tvorbu i prezentaci díla. Od atria ji dělí stěna z poloprůsvitného betonu, kdy vnímáme pohyb za stěnou jen jako stíny, tiché a pohyblivé. V poschodí se nachází intimní- neveřejný prostor atelieru, knihovny a pracovní stoly. Čelo pracovní plochy tvoří rozměrné okno do atria, umožnující interakci s děním v centru.
Dělení atelierů v této části probíhá podle nároků a potřeb disciplín- ateliery malby jsou orientovány horním pracovním prostorem na západ, spodní pracovní plocha nabízí inspirující výhled na mořský horizont. Atelier kresby a rozměrná kreslírna získávají severní světlo, boční prosklené plochy jsou z izolačního skla, odrážejícího tepelné záření.
Katedry kresby a malby jsou s hlavní budovou propojeny lehkým skleněným krčkem, který nebrání průhledu na mořský horizont.
Hlavní budova se z pláže zvedá v zakřiveném tvaru, není ale jen budovou samou pro sebe, ale zároven parterovým prvkem. Poskytuje na pláži stín, který na Barcelonské pláži jinak těžko najdete. Zkosení jedné hrany brání vytvoření efektu tunelu, vytváří plynulé otvírání se do prostoru. Zvedání nosníku z pláže je postupné, nosník ve vertikálním směru dělí volně přístupné lávky k opalování, relaxaci nebo jednoduše pro ty, co po pobytu na pláži nechtějí mít písek v každém švu svého dresu. Pod budovou je možné napnout plátno a vytvořit plážové kino. K projekci nebo interaktivním instalacím je též určená lysá stěna kreslírny.
Do hlavní budovy přistupujeme z pasea. Vstup tvoří rampa, orientovaná ve směru pohybu osob na paseu, rovnoběžně s břehem moře. Prochází se kolem vitrín galerie. Po výstupu nad úroven terenu se dostáváme do centrálního prostoru, který komunikuje prosklenou stěnou s vnitřním atriem. S kolem této části je umístěna administrativa, kanceláře vedení a učebny. Východní část traktu s výhledem na pláž je věnována knihovně. Velké prosklední má stejné parametry jako prosklení atelierů.
V 1.PP jsou situovány místnosti, kde je nežádoucí oslunění (fotokomory, počítačové učebny) , parkoviště s přirozeným provětráváním (pro veřejnost a školu oddělená) a technické zázemí objektu. Ateliery sochy a monumentální tvorby tvoří urbanizaci v brownfieldu. Od komunikace je odstíněna protihlukovou a vizuální barierou. Hlučnejší prostředí nevadí dílnám ani kamenosochařům. Osvětlení, pro sochaře důležité, je řešeno pomocí šed a prosklených stěn, orientovaných na sever. Open-air tvorbu lze praktikovat v atriu. Stěny atria jsou celoprosklené a posuvné. Jižní orientaci mají místnosti pro pedagogy a prodejna výtvarných potřeb. Jižní a západní fasáda je opět strukturálně odstíněna.
Strukturální fasáda
Jižní fasádu ve stávajících klimatických podminkách je nutné odstínit.Na nosníku je tedy zavěšená fasáda s otvory, které jsou vyplněny stínícími prvky, přes které proniká filtrované světlo. Také vzniká efekt provětrávané dvoupláštové fasády, proudění vzduchu v provětrávací vrstvě nezahřívá fasádu jako přímý dopad slunečních paprsků. Systém dělení fasády je navržen tak, aby docházelo k co nejmenším překrytím stínících prvků a nosníku a zároven vznikala struktura, kterou je možno měnit na základě statických výpočtů (šířky pole nosníku), údajů ze softwaru kalkulujícího osvětlení budov (Ecotect) a konečně estetických požadavků.
Paralela v motivu fasády jasná, stínění a ovívání za pomocí vějířů patří ke klasickým výjevům Španělska. Koncept fasády z něj vychází: fasádu tvoří vějíře, zavěšené na pomocné konstrukci, přichycené k nosníku.
Na základě změn teplotní roztažnosti 2 různých (nano)materiálů se samy otevírají a zavírají podle míry tepla, obsaženého ve slunečním záření. Fasáda funguje do jisté míry automaticky, bez vnějšího napájení. Jednotlivé místnosti je možno také přistínit nezávisle. Proto jsou aplikovány nanomateriály, jejichž tepelnou roztažnost je možné řídit. Řízení fasády je na základě vzálenosti refernečních bodů. Autimatizace je dosaženo za pomocí Grashooperu, skriptovací aplikace pro Rhinoceros. Skript dělí příslušná pole nosníku na zadaný (lze i parametricky) počet částí, jež navzájem spojuje. Průsečíky s křivkou nosníku se spojují podle pořadí protnutí a tím se vytváří jenotlivé panely. V každém panelu je vepsána kružnice a její střed je středem pro osazení stínícího vějíře - prvku. Otvory fasády jsou určeny poloměrem vepsané kružnice. Krytí prvku, vnější vrstva fasády prochází ve smeru nosníku, který tím zakrývá.
Intenzita slunečního záření se měří pomocí aktinometru. Aktinometry se používají především v meteorologii. Na rozdíl od pyrheliometru neumožňuje měření intenzity slunečního záření přímo v absolutních fyzikálních jednotkách.
Michelsonův-Martenův aktinometr
Známý též jako Michelsonův aktinometr či bimetalový aktinometr je aktinometr s bimetalovým čidlem. Aktinometr je tvořen tubusem, v němž je mikroskop. Z boku tubusu vniká na bimetalový proužek sluneční záření, které proužek deformuje. Deformace je přenášena na vějíře, které se otevírají a zavírají v závislosti na intenzitě záření.
V Československu byl v padesátých letech tento aktinometr nejrozšířenějším přístrojem pro měření přímého slunečního záření.
bimetalový (dvojkovový) pásek
je složený z dvou kovů s různými činiteli tepelné roztažnosti. Při změně teploty se pásek ohýbá. Jižní rastr fasády je stíněn pomocí textilních vějířů, protože textilie stíní, ale zároven pomáhají proniklé světlo příjemně rozptylovat. Velké prosklené plochy jsou řešeny coby bezrámové konstrukce - dvojskla z vrstveného skla. Mezi do mezery mezi jednotlivými skleněnými panely je vložena metalická mřížka, která zároven stíní a rozptyluje světlo, ale nezhoršuje průhlednost skleněné plochy. Vlastosti zasklení ještě zlepšuje mezi dvě vrstvy skel panelu vložená PUB folie, která je čirá a vyznačuje se vysokou pevností, adhezí a elasticitou. Zasklení má parametry bezpečnostního skla.
Konstrukční řešení budovy
Staticky je objekt rozdělen na 2 části: ateliery kresby a malby. Konstrukce je řešena jako skořepina, podepřená betonovými sloupy.
Hlavní budova:
je vynášena dvěma příhradovými nosníky, které překlenují plážový prostor. Jeden nosník je vertikální, druhý je zešikmen. Nosníky jsou položeny na betonových stěnách, které tvoří nosnou konstrukci v 1.PP. Toto řešení je vhodné kvůli velkému zatížení, které vzniká pod úrovní dopravní komunikace. 1.NP a 2.NP jsou zavěšeny na vertikálním nosníku, stropy jsou překlenuty dutinkovými panely SIPRAL, které unesou i rozpětí 18m. Na sešikmeném nosníku je zavěšeno 1.NP, 2.NP je tímto nosníkem vynášeno. Nosník dochází do úrovně pasea, pak je nahrazen betonovými sloupy. Prostor parkoviště tvoří samostatný dilatační celek, sloupy v tomto prostoru mají kruhový průřez. Stropní desky parkingu mají zvláštní ztužení v okoli větracích otvorů, které jsou umístné ve středu desky. Tyto otvory slouží k přirozenému větrání parkoviště. ateliery sochy a dílny jsou řešeny skeletovým systémem.
Kvůli ztíženým základovým podmínkám předpokládám, že nosníky budou opřeny do pilot , v postoru pasea je možné u jednopodlažních objektů založení na patkách a základových pasech.
Čtěte dále! Autorská zpráva pokračuje na další straně! >>>
Plovoucí kemping
Jednotlivé plováky mají různý:
povrch : plast, písek krytí : stínící vrchlík , openair kapacitu velikost, plochu pontonu
Rozměry plováků jsou navrženy tak, aby z jednotlivých modulů bylo možno vyskládat co možná nejkompaktnější plochy, bez ztrát ve spárách. Moduly lze na sebe vrstvit i vertikálně - tímto mohou vznikat makrostruktury s možností růstu, která je limitována nosností materiálu a ponorem pontonu. Makrostruktry vznikají tak, že se konstrukce vrchlíku natočí o 60 stupnů a přichytí na stávající zastřešený ponton. Rastr otočených nožek tvoří nosnou strukturu pro další patro. Pravidla jsou nastavena tak, že pro každý modul ve vyšším patře je nutné podepřít 6-ticí obrácených plastových skořepin ve spodní vrstvě.
jejich kombinace mohou být různé. Podle potřeby si lze seskládat rodinnou residenci se soukromou pláží, obří party-ponton nebo si pronajmout jen minimální v modul pro 2 osoby (a všechno mezi tím).
Geometrie kempingu
Kemping je řešen jako koncept, který může být aplikován a rozvíjen na více místech. Všude kde nalézáme mořskou hladinu, mola a nebo vlnolamy. Je paralelou k polynéským domkům v karibiku, jachtám v přístavu a zároven je nízkonákladový. Práce s moduly umožnuje velkou variabilitu. Ideu města na vodě lze díle rozvíjet například pomocí postupů, které jsem pracovně nazvala makrostruktury a substruktury.
Makrostruktura
je složená z více základních tvarů krytů pontonů, umožnuje jejich jak vertikální tak horizontální růst. vertikální růst je realizován prostým sražením pontonů jejich hranami k sobě. Vertikální růst je umožněn zvláštním typem vrchlíků, kdy se tvar spodního krytu natočí o 60 stupnů a natočí se základnou nahoru. Toto vytvoří nástavnou konstrukci, na kterou lze pokládát další horizontální vrstvu. Růst je limitován nosností profilů a prostorovou skladbou nižších pater.
Substruktura...
se dovozuje od základních tvarů pontonů. Tvoří je jednoduché geometrické modifikace základního tvaru, které jsou účelově vedeny a prováděny tak, aby jednotlivé tvary plnily určitý účel (polostín, úplné zakrytí, spojovací prvek). Jsou uzpůsobeny proporcemi k plynulé návaznosti samy na sebe navzájem a na základní tvar pontonu.
Izolovaná a neprůchozí poloha je ideální pro intimitu kempu a pro možnost kontroly prostoru. Vstupní bod kempu je vymezen pevným ponotonem recepce, který je položen na fixní podložce a je zároven místem kontroly a úschovnou zavazadel. Pevný lem modulu recepce slouží také jako přístaviště pro manipulační člun. Společenské dění kempu se dehrává na příchozí trase, jejíž šířka je tomuto přizpůsobena a v místě zlomu trajektorie kempu. V tomto místě je také umístěno hygienické zázemí kempu. Jako celý kemp i toho je vyskládáno z jednotlivých modulů a může tak pružně reagovat na vytíženost kempu, který takto nemá fixní kapacitu.
Zázemí kempu tvoří také pohledovou dominantu kempu, směrem k otevřenému moři a protiváhu výškovým budovám v zoně Front Marítim. Díky lehkosti konstrukce vyhlídku pohledově neuzavírá. Strukturu lze i vrstvit a tak vystavět několikapatrovou atrakci, sochu-průlezku.
Na vlnolamu v části směřované na moře je relaxační vyhlídka, přístupná podle stavu mořské hladiny. Samotný vlnolam je kompozicí lámaného kamene a betonových kvádrů. Tvarově jsou jednotlivé pontony řešeny jako plovoucí lehké geometrické moduly- viz. geometrická schémata, definitivní tvar trojúhleníku se zaoblenými rohy vychází z designu jižní fasády. Komunikaci systému plováku s pevninou řeší variabilní rolovací můstky do designera Thomase Heatherwicka, pohyb a změny prostorové konfigurace jednotlivých plováků zajištuje motorový člun.
Plováky jsou konstrukčně řešeny jako plastové výlisky s výztuhami - materiál výplně plastových dutin je tepelně izolační. Boční zabezpečení a stínění otvorů tvoří stahovací voděodolné membrány.
Odlišné materiálové řešení má jen recepce - stěny namísto membrán tvoří otevírané skleněné výplně kvůli zabezpečení - skladba skel obsahuje Heating-mirror folii, která má zbránit přehřívání interieru.
