Přestavba objektu menzy kolejí 17. listopadu v Praze 8 pro potřeby Fakulty humanitních studíí Univerzity Kalovy v Praze: Účelem a posláním jednokolové vyzvané anonymní projektové a architektonické soutěže, jejímž vyhlašovatelem je Univerzita Karlova v Praze, bylo nalézt nejvhodnější řešení na přestavbu objektu bývalé menzy, která pochází z Pragerova ateliéru.
Přestavba objektu nevyužívané menzy, nacházející se na okraji Libně, se ukázala jako rychlé a cenově dostupné řešení situace Fakulty humanitních studií, která jako jediná z fakult Karlovy univerzity nemá vlastní budovu a je provozně odkázaná na pronájmy ve třech poměrně vzdálených pražských lokalitách. Čtyřpodlažní objekt by sloučil všechny v současné době rozdělené provozy a obory studia.
Stavbu menzy navrhl v 70. letech minulého století významný český architekt Karel Prager, autor kontroverzních budov (Federální shromáždění, Nová scéna Národního divadla), který na sklonku 50. let a v letech šedesátých výrazně formoval tvář moderní české architektury. Velkoryse pojatá menza pro dva tisíce studentů měla tvořit součást trojského kampusu, jehož realizace nebyla nikdy dokončena. V roce 2002 budovu značně poškodily povodně a o tři roky později byla ve zchátralém stavu definitivně uzavřena.
Jednotliví účastníci soutěže stáli před otázkou, jakým způsobem s původní koncepcí pracovat. Zda se pokusit na projekt arch. Pragera navázat a původní koncepci dále rozvíjet, nebo ji nahradit zcela novou strukturou, přičemž cílem bylo získat plně funkční objekt zcela jiného určení.
Limitující byla cena, která nesměla přesáhnout 250 milionů korun. Jedním z požadavků zadání soutěže bylo snížení nadměrného hluku. V těsné blízkosti objektu povede šestiproudá dálnice ústící do tunelu Blanka a další dopravu přivádí Severojižní magistrála. Návrhy proto počítaly se zdvojením nebo odhlučněním fasády. Dalším požadavkem byl soulad návrhu s urbanistickou studií území Pelc-Tyrolky a přizpůsobení stavbě plánované silnice Nová Povltavská. Požadavkem uživatele byla budova s úsporným provozem. Návrh měl ověřit možnost kombinace klasických a alternativních zdrojů tepla, tak aby byly minimalizovány budoucí náklady na vytápění. Do stávající budovy pronikalo světlo skleněným rastrovým pláštěm, vnitřní část objektu s technickým zázemím byla osvícena umělým osvětlením. Prioritou přestavby bylo získání co největšího počtu učeben a pracoven s denním osvětlením, z tohoto důvodu většina návrhů počítala s částečným nebo úplným otevřením střechy nad centrální částí. Poměrnou komplikací se pro architekty stala velká monolitická podnož s pilotovými základy, na které je stavba i se dvěma sousedními výškovými budovami založena.
K účasti byli vyzváni
HŠH architekti, s.r.o., Praha
Chalupa Architekti, s.r.o., Praha
Kuba & Pilař architekti, s.r.o., Brno
Projektil Architekti, s.r.o., Praha
Šrámková architekti, s.r.o., Praha
V porotě zasedli
Ing. Vladimír Růžička / Ing. arch. Mgr. Marie Pětová, Ph.D. / Ing. arch. Josef Pleskot / prof. Ing. arch. akad. arch. Emil Přikryl / JUDr. PhDr. Jiří Plos
Porota ocenila tři návrhy
Foto: eArch 1. cena Kuba & Pilař architekti, s.r.o., Brno
1. místo získal tým Kuba & Pilař Architekti ve složení Ladislav Kuba a Tomáš Pilař.
Foto: eArch 2. cena HŠH architekti, s.r.o., Praha
2. místo získal tým HŠH Architekti ve složení Petr Hájek a Tomáš Hradečný.
3. cena Projektil architekti, s.r.o., Praha
3. místo získal tým Projektil Architekti ve složení Roman Brychta, Adam Halíř, Petr Lešek, Ondřej Hofmeister, Helena Hejdová, Bohdana Simonová.
návrh týmu Chalupa Architekti
Jeden z ostatních návrhů vytvořil tým Chalupa Architekti ve složení Marek Chalupa, Štěpán Chalupa, Tomáš Havlíček, Michal Rosický, Přemek Jurák, Vladimír Suchánek, Kryštof Hanzlík, Matěj Hošek, Adam Gebrian.
návrh týmu Šrámková Architekti
Jedním z ostatních návrhů vytvořil vytvořil tým Šrámková Architekti ve složení Alena Šrámková, Tomáš Koumar, Lukáš Ehl.
Zároveň porota konstatovala, že v soutěži byly předloženy návrhy reprezentující tři základní koncepční přístupy
návrhy sledující víceméně důsledně původní koncepci arch. Pragera (návrh HŠH architekti, s.r.o., Šrámková architekti, s.r.o.)
návrhy důsledně původní koncepci popírající a nahrazující ji novou strukturou a celkovým dispozičním řešením (návrhy Chalupa Architekti, s.r.o., Projektil architekti)
návrh původní koncepci interpretující a rozvíjející samostatným, avšak ohleduplným způsobem (návrh Kuba & Pilař architekti, s.r.o.)
Dalším odlišujícím prvkem jednotlivých návrhů bylo zakomponování sníženého přízemí do prostoru stavby.
Porota se shodla, že urbanistické řešení navrhované Urbanistickou studií VUC Pelc-Tyrolka, kterou měli soutěžící respektovat, v podstatě znemožňuje přístup k areálu. Soutěžní návrhy jednoznačně prokázaly vadnost a naprostou nesprávnost urbanistického a dopravního řešení projednávané urbanistické studie. Zrušením nástupního prostoru a nevhodným trasováním komunikace Nová Povltavská není možné vytvořit adekvátní přístup k celému areálu. Porota doporučila zásadním přístupem revidovat toto urbanisticko-dopravní řešení a vytvořit kvalitní podmínky přístupu k areálu a jeho urbanistické provázání se souvisejícím zázemím. Z uvedeného důvodu porota při hodnocení jednotlivých návrhů upustila od posuzování přístupu do areálu a budovy jako určujícího hodnotÍcího kritéria.
O projektu
Foto: eArch Co pro vás znamenala práce na díle architekta Karla Pragera?Tomáš Hradečný / HŠH architekti Zjištění, že výsledky naší práce jednou budou přestavovat architekti, co dnes ještě nejsou na světě.
Marek Chalupa / Chalupa architekti Při navazování na práci architekta Karla Pragera nebylo třeba odstraňovat chyby. Vzhledem k tomu, že zadáním této vyzvané soutěže byla konverze původní menzy na školní budovu FHS, jednalo se především o stanovení míry a způsobu vstupu do jeho budovy, o to, jak nanést novou vrstvu do budovy a vně ní.
Ladislav Kuba / Kuba & Pilař architekti Architektonický koncept budovy menzy navržený architektem Pragerem je podle našeho názoru velmi výrazný a kvalitní. Proto respektujeme jeho charakter, vnější tvar a proporci. Nicméně dochází k zásadní změně náplně stavby, která nutně vyžaduje zásah do vnitřní organizace budovy.
Roman Brychta / Projektil architekti Máme obecný přístup k rekonstrukcím ať jde o stavbu z 80. let minulého století, či o kostel ze století šestnáctého. To kvalitní a podstatné zachovat a pak do objektu vstupovat současnými architektonickými i společenskými prvky.
Alena Šrámková / Šrámková architekti Možnost pracovat na jednom z výborných projektů, typických pro Karla Pragera.
Karel Prager – mnohými zatracován, jinými vyzdvihován se proslavil svými kontroverzními díly. Jaký je váš vztah k tvorbě tohoto významného tvůrce moderní architektury?Tomáš Hradečný Vztah mám k objektům, které nějakým způsobem znám. Denně chodím okolo Makromolekulárního ústavu na Petřinách a k tomu mám vztah dobrý.
Petr Hájek / HŠH architekti Osobně nevnímám architekturu Karla Pragera jako kontroverzní. Jeho architektura má v sobě velkou vnitřní sílu. Bohužel je však nedoceněná a je často nespravedlivě vnímaná jako necitlivá a brutální.
Marek Chalupa Myslím, že se Karel Prager neproslavil kontroverzností svých děl, ale především jejich kvalitou. Jeho stavby jsou sebevědomá mistrovská díla, která svojí velkorysostí nemají u nás zatím žádné pokračovatele.
Ladislav Kuba Práce Karla Pragera si vážíme. Z jeho staveb je nám asi nejbližší komplex budov v Emauzech, ale i budova menzy, které se týká tato soutěž.
Roman Brychta Osobně jsem Pragera – starého pána viděl při předávání ceny za celoživotní dílo v Betlémské kapli. Dal by se tak definovat i můj vztah k jeho architektuře. Pozoruji zpovzdáli.
Alena Šrámková Dost jsem si Pragera vážila. Byl svěží, nebál se ani bolševiků a byl hodně pracovitý.
Promítla se do podmínek soutěže nějak autorská práva? Co pro vás bylo při řešení nejobtížnější?
Petr Hájek Ze strany vypisovatele žádná významná omezení nebyla a v podstatě šlo udělat s objektem cokoliv. To, že jsme se rozhodli stavbu respektovat a přestavbu minimalizovat, nebylo z důvodu potřeby jejího pietního zachování. Rozpočet byl omezen soutěžními podmínkami a ponechání velké části budovy a interiéru se ukázalo jako nezbytné. Nejobtížnější bylo navrhnout co nejméně tak, abychom transformovali současnou menzu na co možná nejlepší školu.
Marek Chalupa Současní nositelé a dědici autorských práv dle informací vypisovatele soutěže práci na návrhu nikterak neomezili, což považuji za dobré. Myslím, že nejobtížnější bylo pro nás navrhnout dobře užitné vnitřní prostředí školy v extrémně hluboké dispozici stávající budovy a především ve vnějším prostředí budov extrémně zatíženém hlukem od Severojižní magistrály a dokončovaného vnitřního dopravního okruhu Prahy.
Ladislav Kuba Na problematiku autorských práv jsme se dotazovali v průběhu soutěže vypisovatele, který ji řeší. Nebyly stanoveny žádné omezující podmínky, ale domníváme se, že ze všech soutěžních návrhů je patrný respekt k práci architekta Pragera.
Roman Brychta Udělat z velkokapacitní menzy školu pro mladé a svobodné lidi.
Alena Šrámková Ke spolupráci na našem návrhu jsem přizvala jeho velice blízkého spolupracovníka, a tak se domnívám, že zůstaly zachovány hlavní vlastnosti budovy.
V rámci své účasti v soutěži jste jistě prostudovali a z různých stran prověřili složité urbanistické a dopravní řešení prostoru, jehož součástí je i předmět soutěže. Nabízí se nerudovská otázka: „co s ním do budoucna?“Tomáš Hradečný To je otázka pro představitele městské samosprávy. Vzhledem k tomu, že vize města se omezují na podobně prostoduché elaboráty, jako je urbanistická studie Pelc-Tyrolka, které se pak v rukách úřadů postupně stávají závaznými, nevidím budoucnost moc růžově.
Marek Chalupa Vnější prostředí je již dané, je třeba se s ním v návrzích budov zodpovědně vypořádat.
Petr Hájek Nepříliš povedené urbanistické řešení lokality nové budově školy nemusí příliš uškodit. Je posazena na velkorysé platformě, která ji od okolí izoluje. Co se týká rušné dopravy je celá řada možností, jak její negativní vliv odclonit.
Ladislav Kuba Urbanistická a dopravní situace je skutečně velmi složitá. Bezprostředně se nás dotýká trasa a konkrétní řešení komunikace Nová Povltavská. Otázkou je, do jaké míry bude možné ovlivnit řešení dopravních staveb v okolí.
Roman Brychta Problém okolí a vlastní zástavby místa je problémem obecného přístupu k zadávání a poté zpracování koncepcí řešení takovýchto lokalit, kterých má Praha více.
Alena Šrámková Urbanismus jsme neřešili a věřili jsme, že bude před realizací navržen lépe.
Čím byla samotná soutěž pro vás zajímavá a inspirující?
Tomáš Hradečný Byl jsem zklamaný, že na veřejnou prezentaci návrhů se nedostavil nikdo z poroty, aby třeba jen reprodukoval její názor, případně komentoval vystoupení soutěžících. Dalšímu vývoji projektu by to bývalo významně prospělo…
Marek Chalupa Především složitostí zadání, jehož vyřešení vede ke specifickému výsledku. Za dobré by nám při takových soutěžích připadalo mít jako autoři možnost návrh osobně porotě představit a obhájit ho na základě oponentur, a to i z oborů akustiky, techniky vnitřního prostředí a ekonomie stavby; tento postup se využívá i u běžných absolventských prací.
Roman Brychta Společnost oslovených architektů, kteří se soutěže zúčastnili.
Alena Šrámková Co bylo na soutěži poučné – dost mne nazlobilo, že vítězný návrh Pragera vůbec nepřipomíná a zajímavý projekt Chalupů je hodnocen jako poslední. My jsme se poučili, že musíme příště projekty lépe graficky pojednat.
Ladislav Kuba Ačkoliv je dané území doslova obklíčeno dopravními stavbami, stále má, a věříme, že si i do budoucna zachová, silnou atmosféru díky terénu a blízkosti Vltavy. Paradoxně je právě charakter lokality tím, co nás tady nejvíce zajímá.
O soutěži s proděkankou pro rozvoj Fakulty humanitních studií UK Marií Pětovou
Posláním soutěže bylo nalézt nejvhodnější řešení pro přestavbu objektu bývalé menzy. K účasti bylo vyzváno pět renomovaných architektonických týmů. Splnila soutěž vaše očekávání a vítězný návrh má všechny atributy stát se „dobrou“ školou?Soutěž určitě splnila očekávání – myslím, že všechny autorské týmy předložily návrh „dobré“ školy, a to i přestože se jejich koncepce výrazně lišily. Tím spíše to platí o návrhu vítězném.
Jednou z limitujících podmínek byla výše celkových nákladů. Jakým způsobem máte garantováno, že předpokládané náklady jsou reálné? Nechávali jste si například vypracovat odborný posudek?Jsme si vědomi, že v této fázi může být výše celkových nákladů v podstatě jen poměrně hrubým odhadem, jejich upřesnění bude pochopitelně záležitostí dalších kroků. Odborný posudek zatím vypracován není.
Na základě soutěžních podmínek jste uspořádali výstavu soutěžních návrhů. Jaké jsou ohlasy ze strany veřejnosti?Musím říci, že ke mně se dostaly jen ty kladné. A to nejen pokud jde o hodnocení jednotlivých řešení – veřejnost ocenila už sám fakt, že autoři své koncepce v rámci vernisáže sami osobně představili a zdůvodnili, vysvětlili, jaká byla jejich základní idea, co byl ten rozhodující motiv, který sledovali. Mnozí z přítomných, kteří nejsou právě zvyklí „číst“ výkresy, si tak měli možnost udělat představu, jak vůbec architekt postupuje, jak přemýšlí a jakým směrem se ubírá, když dostane zadání.
