Novinky a názory / zprávy

Demolice jako akt násilí. Pritzkerovu cenu získali Anne Lacaton a Jean-Philippe Vassal

Dnes odpoledne proběhlo představení letošních laureátů nejvyššího ocenění na poli architektury. Pritzkerovu cenu pro rok 2021 získali architekti Anne Lacaton a Jean-Philippe Vassal, kteří od roku 1987 vedou francouzské studio Lacaton & Vassal. Proslavili se především inovativním přístupem k rekonstrukcím budov a sociálnímu bydlení.

Matěj Beránek , 16. 3. 2021

RYZÍ UDRŽITELNOST

„Uplynulý rok jsme více než kdy jindy pocítili, že jsme všichni součástí lidstva jakožto celku. Ať už jde o zdravotní, politické nebo sociální otázky, je potřeba budovat pocit kolektivity. Stejně jako v každém propojeném systému je odpovědnost vůči životnímu prostředí a odpovědnost vůči humanitě odpovědností k další generaci,“ prohlásil předseda poroty Pritzkerovy ceny za architekturu a držitel tohoto ocenění za rok 2016 Alejandro Aravena. 

Všechny tyto hodnoty vyjadřuje architektura Anne Lacaton (1955) a Jeana-Philippa Vassala (1954), kteří vedou společnou architektonickou kancelář od roku 1987. Proslavili se především inovativním přístupem k transformacím a rekonstrukcím budov, ve kterých je vždy velmi silná snaha o udržitelnost v tom nejširším smyslu slova.

Anne Lacaton a Jean-Philippe Vassal spolupracují od 80. let. Foto: Laurent Chalet

DEMOLICE JAKO POSLEDNÍ MOŽNOST

„Transformace je pokaždé příležitostí lépe pracovat s tím, co už existuje. Demolice je rozhodnutí vycházející z krátkozrakosti a ze snahy věci ulehčovat. Dochází při ní ke ztrátě mnoha věcí – ztrátě energie, ztrátě materiálu a ztrátě historie. A navíc má velmi negativní sociální dopad. Jde podle nás o akt násilí,“ říká francouzská architektka Anne Lacaton.

Rodinný dům Latapie House, 1993. Foto: Philippe Ruault

Francouzka Lacaton se s Vassalem, rodákem z Maroka, potkala ke konci 70. let během studií architektury v Bordeaux. Po absolvování se Jean-Philippe Vassal vydal pracovat do Nigérie, kde jej Anne Lacaton často navštěvovala a kde si naplno uvědomili význam zacházení s omezenými zdroji. Za svou třicetiletou kariéru společně dokončili více než 30 realizací, nejčastěji se jedná o projekty sociálního bydlení a kulturních a vzdělávacích institucí.

Galerie a muzeum umění FRAC Dunkerque ve Francii, 2013-2015. Foto: Laurian Ghinitoiu

INSPIRACE SKLENÍKY

Mnoho jejich projektů pracuje s jednoduchými a efektivními principy skleníků. „Od samého začátku jsme studovali skleníky botanických zahrad s jejich úžasně křehkými rostlinami, krásným světlem a transparentností a schopností snadno měnit venkovní klima. Jde o atmosféru a dojem a zajímalo nás vnášet tuto citlivost do architektury,“ vysvětluje Lacaton, která se stala šestou ženou vyznamenanou Pritzkerovou cenou. 

Foto: eArch
Transformace bloků sociálního bydlení v Bordeaux, 2011-2017 - vítězný projekt Ceny Evropské unie za současnou architekturu - Ceny Miese van der Rohe 2019. Foto: Philippe Ruault

Tento přístup architekti poprvé využili u rodinného domu Latapie House ve Francii z roku 1993, kde terasy a zimní zahrady podstatně rozšiřují obytný prostor. Největší uplatnění tyto principy ale našly u rekonstrukce poválečných panelových bloků s 530 byty v Bordeaux – projektu, za který získali prestižní Cenu Evropské unie za současnou architekturu – Cenu Miese van der Rohe 2019. Příkladem novostavby pak může být komplex sociálního bydleníNeppert Gardens.

Rodinný dům v Bordeaux, 1999. Foto: Philippe Ruault

Anne Lacaton a Jean-Philippe Vassal jsou v pořadí 49. a 50. laureáty Pritzkerovy ceny, kterou uděluje Hyattova nadace. Součástí ocenění je kromě bronzové medaile také finanční odměna ve výši 100 000 dolarů. Loni cenu získaly irské architektky Yvonne Farrell a Shelley McNamara, které od 70. let vedou společné studio Grafton Architects a před 3 lety byly uměleckými ředitelkami 16. bienále architektury v Benátkách.

Škola architektury École Nationale Supérieure d’Architecture v Nantes, 2003-2008. Foto: Philippe Ruault

Mohlo by vás zajímat

Generální partner
Hlavní partneři