Výstava pro chataře a chalupářky. Nejlepší interiér zdobí schodiště místo sochy. Ústí nad Labem vydalo návod na lepší veřejný prostor
EARCH TÝDENÍK: 7 novinek z architektury vybrala redaktorka Adéla Vaculíková.
Adéla Vaculíková , 25. 5. 2026
Za chatami do muzea
Češi jsou národ chatařů a chalupářů. Potvrzují to i tvrdá data: rekreačních objektů je u nás přes 400 tisíc a více chat a chalup na hlavu mají už jen Švédové.
Kdo má pro chataření slabost, může teď zamířit do Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Nová výstava Chata: Fenomén ve světě architektury sleduje architekturu chat, chalup a víkendových domů napříč téměř celým 20. stoletím. Nezůstává jen u nostalgie po krbech, verandách a vůni dřeva, ale dívá se na rekreační bydlení jako na svébytný architektonický fenomén. Zkoumá jeho měnící se formy, typologie i materiály.
Výstava se přitom neomezuje jen na české prostředí. Vedle domácích příkladů představuje také rekreační objekty ze Skandinávie, italských Alp nebo jižní Francie. Kurátorem je historik architektury a cestovatel Adam Štěch, který všechny vystavené chaty osobně navštívil a vyfotografoval. Spolukurátorem je architekt Jan Bureš.
Nejlepší interiér má točité schodiště
Architekturu a design interiéru v Česku už jedenáct let vyznamenává cena Interiér roku. Letošním absolutním vítězem se stal Mezonet na „šestce“ od architektů Michala Škrny, Terezy Tejkalové a Tomáše Pavlakoviče. Porotu vedenou designérem Jiřím Pelclem na něm zaujala střídmá barevnost, která nesoutěží o pozornost, a také vložené schodiště, které v prostoru působí jako socha. Za vítězství si architekti odnesli porcelánového pejska Stellu – trofej od designéra Antonína Tomáška.
Ocenění se udělovala také v deseti dílčích kategoriích. Součástí soutěže je Cena veřejnosti, v níž letos bodovala zpěvačka Martina Pártlová, respektive rekonstrukce jejího statku v Jihočeském kraji od Moniky Drbalové z TEMPUS DESIGN. Novináři zase ocenili zrekonstruovaný byt v pražském paneláku od Alexandry Hoffmannové a Jakuba Hoffmanna z HURÁ STUDIA.
Metropolitní plán míří do finále. Už příští týden o něm bude hlasovat zastupitelstvo
Rada hl. m. Prahy schválila finální podobu Metropolitního plánu. Ve čtvrtek 28. května o něm bude hlasovat Zastupitelstvo hl. m. Prahy. Pokud plán projde, účinnosti by měl nabýt 1. září 2026.
Současný územní plán Prahy platí od roku 1999 a aktualizaci už dlouho potřebuje. Nahradit ho má právě Metropolitní plán, na kterém se pracuje od roku 2012. Celý proces je mimořádně vleklý, a i když se teď zdá, že se konečně blíží do cílové stanice, bez emocí to není. Kritika Metropolitního plánu zaznívá z více stran. Dlouhodobě se vůči němu vymezuje například nezisková organizace Arnika, která mu vytýká nedostatečnou ochranu zeleně, veřejné vybavenosti i služeb. Výhrady v poslední době připomíná také Klub Za starou Prahu. Negativní postoj k plánu teď na sociálních sítích vyjádřila také radní a náměstkyně pro životní prostředí Jana Komrsková: „Důvod je jednoduchý: tento územní plán zkrátka kašle na lidi. Doslova pohřbil 8 000 připomínek občanů a spolků a téměř všichni se jen dozvěděli, že jim nebude vyhověno.“
Vedení města naopak Metropolitní plán představuje jako nástroj, který má Praze usnadnit další rozvoj. Podle náměstka Petra Hlaváčka má urychlit přípravu dopravních staveb a vytvořit prostor pro více než 350 tisíc bytů při zachování veřejné vybavenosti i ochrany zeleně.
Co tedy Metropolitní plán s Prahou udělá? Jednoduchá odpověď neexistuje. Brzy přineseme různé pohledy odborníků, abychom měli jasněji.
Manuál pro lepší veřejný prostor Ústí nad Labem
Tým Kanceláře architekta města Ústí nad Labem vedený architektkou Barborou Havrlovou odešel v polovině dubna z radnice na základě „dlouhodobé frustrace“. Práce, kterou KAM za jejího působení odvedl, se ale ukazuje ještě teď.
Vyšla například nová publikace Zásady, která je podle svého podtitulu manuálem pro lepší veřejný prostor města. Neřeší přitom žádné velké urbanistické vize, ale každodenní městskou realitu: kdo pečuje o zeleň, jak se má zacházet s reklamou, chodníky, silnicemi i dalšími prvky veřejného prostoru.
Každé téma má v manuálu vlastní kapitolu se statistikami, postřehy i konkrétními zásadami, jak zeleň, cesty, chodníky nebo reklamu udržovat a navrhovat tak, aby dohromady vytvářely kultivovanější prostředí. Sympatický počin navíc slibuje další díly. První je zatím k dispozici k prohlížení online.
Letošní Serpentine pavilon bude z cihel
Pavilon Serpentine, který každé léto vzniká v londýnských Kensingtonských zahradách, letos navrhlo mexické studio LANZA atelier. Organizátoři už zveřejnili jeho vizualizaci. Půjde o 25. pavilon v historii, ten vůbec první navrhla Zaha Hadid v roce 2000.
LANZA atelier zvolil jako hlavní materiál cihlu. Tedy stavební materiál, který je sice dost internacionální, architekti jej ale v tomto případě vztahují k tradici anglických zahrad i k samotné Serpentine Gallery, jejíž cihlová budova stojí hned vedle. Cihlové zdi pavilonu doplní průsvitná střecha a uvnitř se bude sedět na dřevěných židlích a stoličkách, které rovněž navrhl LANZA atelier. Pavilon bude totiž jako každoročně sloužit i jako místo kulturního programu.
Veřejnosti se letošní Serpentine pavilon otevře 6. června a vstupné bude opět zdarma.
Architekt roku a Architekt obci – nominujte
Napadá vás osobnost z oblasti architektury, která by si zasloužila ocenění? Teď ji můžete nominovat. Otevřené jsou nominace do soutěží Architekt roku 2026 a Architekt obci 2026. Uzávěrka je 31. května.
Nominovat může kdokoliv, nejen odborná veřejnost. Návrhy je možné posílat na e-mail plskova@abf.cz.
Cenu Architekt roku každoročně získává osobnost, která v posledních pěti letech výrazně ovlivnila podobu české architektury nebo debatu o ní. Nemusí jít přitom jen o architekta nebo architektku. Ocenění může získat také teoretik, umělkyně nebo publicista. V roce 2017 si jej například odnesla Kateřina Šedá, přesah do publicistiky a popularizace architektury pak měli Marcela Steinbachová nebo Adam Gebrian. Posledními laureáty ceny se stali Marek a Štěpán Chalupovi ze společného ateliéru Chalupa architekti.
Cena Architekt obci se uděluje spolupracujícímu tandemu architekta a obce, kteří se společně zasloužili o kvalitní architekturu a udržitelný rozvoj konkrétního místa. Soutěž tak pravidelně upozorňuje také na význam městských architektů pro obce a města. Loni ocenění získali Lukáš Soukup jako městský architekt Jindřichova Hradce a starosta města Michal Kozár.
Více k tématu
Otevře se zahrada Rothmayerovy vily. Muzeum Prahy tu pokřtí knihu o Střešovicích
Ve středu 27. května se veřejnosti slavnostně otevře zahrada u Rothmayerovy vily. Původně vlastní vila architekta Otto Rothmayera z let 1927–1928 je od roku 2007 v majetku Muzea Prahy a od roku 2014 ji lze navštívit v rámci komentovaných prohlídek.
Podobný režim dosud platil i pro přilehlou zahradu. To se teď mění. Muzeum Prahy ji nově zpřístupní volně, tedy bez nutnosti rezervace prohlídky i bez placené vstupenky.
Součástí slavnostního otevření bude také křest nové publikace Střešovice. Od dělnických domků k vilové eleganci od historičky Renáty Kalašové. Jde o další díl edice Pražské čtvrti, kterou vydává Muzeum Prahy a v níž mapuje proměny různých pražských lokalit.
