volby a co dál...

Vidím, že škola je dnes ve zvláštní strnulé situaci. Za ni nese velký díl odpovědnosti děkan Fanta. Vím samozřejmě, že fakulta je velký organismus s nepřehledným množstvím vnitřních i vnějších vazeb, děkan však má v našem systému možnost organismu vtisknout ducha a vizi. Dnešní stav je bohužel poznamenán koncem jeho funkčního období. S velkou odpovědností hledím do budoucnosti. Obě volební schůze mne potěšily, zbývá doufat, že v budoucnu bude angažovaných studentů, kteří se nebojí vystoupit s názory či kritikou víc, než odhadem pětina z celku. Jistě, ně-které projevy byly zlé a útočné, jiné možná dětinské či nezasvěcené, ale bylo by trestuhodné přejít je bez povšimnutí. Chci ovšem připomenout, že právě senát má být adresátem těchto připomínek a prostředníkem k jejich řešení. Za znamenitý a škole potřebný považuji také Spolek posluchačů architektury. Ze srozumitelných, ale nepřijatelných důvodů s ním zatím vedení školy téměř nekomunikuje. Kdo se bojí nezávislých porot při soutěži Olověný Dušan? To je jedno z pominutých témat volebního boje a zároveň výzva do budoucna.Kandidáti do voleb byli původně čtyři, arch. Parma před volbami od kandidatury odstoupil. Je selháním mladší generace našich kolegů, že nenabídla do konkursu svěží, moderní a nezatížené pohledy. Měli jsme tedy ve volbě 3 osobnosti z řad senátu. Protože jsem velmi cítil potřebu změny, snažil jsem se sondovat u „našich“ kandidátů jejich představy a připravenost v tomto směru (u arch. Parmy, jako člověka zvenčí, jsem to očekával automaticky). Došlo k jednomu setkání před volbami, kde jsem já a ostatní volitelé nejen naslouchali, ale i zmiňovali potřebu reforem a zkoumali cesty, které by, dle našeho názoru, mohly vést k jejich uskutečnění.Pak proběhly volební schůze. Prof. Šlapeta mluvil o mezinárodních kontextech a sestavě vědeckoumělecké rady, arch. Bočan o významu ateliérové práce a teamworku, arch. Roubík o otevřenosti školy vůči studentům. Byly to osobní postoje a všechny by jistě - samy o sobě - byly škole užitečné. Představily se nám tři odlišné osobnosti, jedno však měly společné: ani jeden z kandidátů nedokázal překročit svůj stín, daný zaměřením, stávajícím angažmá nebo jen povahou, žádný z kandidátů nepředložil jasný program konkrétních a postupných kroků ve směru reformním. Program, počítající např. s opravdu novými osobnostmi ve vedení školy, program, podložený alespoň snahou o pochopení a změnu organizační struktury nebo pohybu financí ve škole, jasně strukturovaný program cesty k určeným cílům. Je to velká škoda. Myslím, že kterýkoli z kandidátů by dosáhl úspěchu, kdyby věnoval energii studiu struktury školy a zkoumání možností, jak školu reformovat. To, spíše než emoce při veřejných schůzích, by nepochybně vedlo k vítězství ve volbách. V tomto smyslu všichni kandidáti předvolební období trochu promarnili.O to větší díl práce má budoucí děkan před sebou.Je tedy po volbách. Předpokládám a doufám, že nový děkan bude s naším senátem spolupracovat. V řadě ohledů mu to ukládá zákon. Cítím, že organismus školy je třeba provětrat. Ve hře je také výstavba nové budovy pro naši fakultu. Vím také, jak je situace delikátní s kolosem stavební fakulty a její „architekturou“ za zády, to je skutečnost, kterou musíme přijmout. Jsem ovšem přesvědčen, že právě reforma naší školy, její změna v moderní a studentům i světu otevřený ústav nám především pomůže v tomto konkurenčním boji zvítězit.Bude to, doufám, zajímavé.Michal Šrámekmístopředseda ASpředseda volební komise