Cyklus přednášek a diskusí zakončí díl o výstavbě a konverzích pivovarů

Datum konání: 02.11.2016, 18:30

Středa, 2. Listopad 2016 - 9:24
| Napsal: | Zdroj: Tisková zpráva

Jak se v Plzni stavěly pivovary a jakou mají památkovou hodnotu? Je možné zachránit opuštěný pivovar změnou jeho účelu? Jak byla upravena budova tzv. Staré varny Plzeňského Prazdroje? A jak probíhala adaptace klášterního pivovaru v Plasích na Centrum stavitelského dědictví? Ve středu 2. listopadu 2016 od 18:30 hod. v pavilonu Formanka v areálu Plzeňského Prazdroje odpoví historik architektury Jan Anderle a hned pětice architektů: Tomáš Šenberger, Václav Hlaváček, Petr Burian, Zoltán Czvengrosch a Tomáš Efler.

POST—INDUSTRIÁL: Architektura chmele v Plzni (PAM), 2016 – foto © Petr Jehlík
Fotoalbum: 

POST—INDUSTRIÁL: ARCHITEKTURA CHMELE V PLZNI

Kdy: 2. listopadu 2016 od 18:30 h
Kde: Plzeňský Prazdroj – zahradní pavilon Formanka, U Prazdroje 7, Plzeň

Událost na Facebooku.
Vstupné na akci seženete zde či zde, stojí 50 Kč.

Historik architektury Jan Anderle z Klubu Augusta Sedláčka se v prvním příspěvku bude věnovat zejména historii plzeňského pivovarnictví a utváření pivovarských areálů tohoto typu v Plzni. Jako přední odborník na stavebněhistorické průzkumy se může vyjádřit i k vrstvení jednotlivých stavebních etap na území Plzeňského Prazdroje.

Tomáš Šenberger, spoluzakladatel kanceláře Šenbergerová, Šenberger – architekti a proděkan Fakulty stavební ČVUT, se dlouhodobě věnuje tématu záchrany opuštěných pivovarů formou konverze. České pivovary podle něj představují nepřehlédnutelnou skupinu staveb průmyslového dědictví, a to nejen jako „národní“ průmysl, ale především hojným zastoupením budov ze druhé poloviny 19. století, které téměř rovnoměrně pokrývají naše území. Specifická stavební struktura parostrojních pivovarů a jejich umístění vždy v kontaktu se sídlem, je i po ztrátě původní funkce předurčuje pro nové využití. Rozmanité vnitřní prostory – částečně univerzální, adaptabilní, ale i zvláštní, specifické, připomínající industriální atmosféru – jsou dobře využitelné pro široké spektrum nových funkcí. Výhodnost těchto postupů dokumentuje i množství úspěšných realizací konverzí našich parostrojních pivovarů pro nové aktivity.

Jednu z úspěšných transformací během večera představí architekt Václav Hlaváček, jednatel Studia acht. Na základě jeho projektu se někdejší pivovar v Děčíně v roce 2014 změnil v populární obchodní centrum. Soubor historických objektů s řadou jedinečných prostorů a konstrukcí byl rekonstruován a připraven pro umístění jak standardních obchodních jednotek, tak specifických provozů – restaurace s minipivovarem, dětského hřiště, sálů pro jednorázové akce či kavárny.

Architekt Petr Burian, jeden z partnerů kanceláře DAM.architekti, seznámí publikum s návrhem stavebních úprav Staré varny v areálu Plzeňského Prazdroje, na němž pracoval spolu s kolegou Pavlem Uttendorfským, i dalšími pracemi ateliéru DAM na poli průmyslových a technických staveb. Cílem rekonstrukce nejstarších částí varny, vyřazených z provozu v roce 2003, bylo zásadním způsobem rozšířit, zpestřit a zatraktivnit návštěvnickou trasu po pivovaru. Nedílnou součástí záměru byl tudíž i návrh nového trasování prohlídky v rámci budovy varny a vybudování nových komunikací včetně přístavby vestibulu a velkokapacitního výtahu. Realizace se uskutečnila v letech 2006–2008, na projektových pracích spolupracoval i ateliér AiP Plzeň.

Varně Plzeňského Prazdroje bude věnován i příspěvek architekta Zoltána Czvengrosche, jednatele XL studia a autora návrhu přístavby budovy směrem k řece. Do moderního objektu na kónickém půdorysu s celoskleněným průčelím, situovaného na západ od meziválečného objektu varen, byla situována nová moderní varna nahrazující starší provozy. Otevřena byla v roce 2004.

Šestým a posledním hostem architektonického večera bude architekt Tomáš Efler z Projektového ateliéru pro architekturu a pozemní stavby. Návštěvníkům přiblíží návrh a realizaci konverze bývalého pivovaru v plaském klášteře na Centrum stavitelského dědictví Národního technického muzea. Starší klášterní pivovar, který byl v druhé polovině 19. století přestavěn na parostrojní pivovar, ukončil svůj provoz v šedesátých letech 20. století. V roce 2011 začala jeho opětovná konverze a revitalizace pro účely Centra stavitelského dědictví; cílem bylo navrácení budovy do poslední kvalitní architektonické podoby z doby kolem roku 1900. Zvolený kontextuální princip obnovy směřoval k opravě co největšího množství originálních prvků a záměrné prezentaci industriálního rázu objektu v jeho jisté syrovosti a „neupravenosti“ s vyloučením použití kontrastních novotvarů. Centrum stavitelského dědictví v Plasích zahájilo v roce 2015 svou činnost jako unikátní centrum dokumentace, expozice, výstav a výuky v oblasti nejen historie architektury a stavitelství, ale obecně tradičních konstrukčních postupů a technologií. Po vystoupení Tomáše Eflera uzavře program večera tradiční diskuse s veřejností.