Anti-smog, katalyzátor pro čistší ovzduší

Středa, 12. Leden 2011 - 16:30
| Napsal:

„Anti-smog“ je projekt vytvořený pro postindustriální oblast Petite Ceinture a kanál l‘Ourcq v devatenáctém obvodu francouzské metropole.

Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Vincent Callebaut
Ateliér Vincent Callebaut Architect
Světadíl Evropa
Země Francie
Město Paříž

Jedná se o komplex veřejných budov využívající nejnovějších metod z okruhu udržitelných zdrojů zabývajících se bydlením a dopravou v městských oblastech. Účelem tohoto projektu je využít všechny předvojové obnovitelné zdroje energie a být tak dalším krokem v boji proti smogu a znečištění Paříže. Smog (z angličtiny „smoke“ + „fog“, tedy: „kouř“ + „mlha“) je opar namodralé až načervenalé barvy, který je to důsledkem kombinace kondenzované vody - tedy mlhy), rozvířeného prachu a přítomností ozónu v troposféře.

Kouř je vytvářen především spalováním fosilních paliv a skládá se z kombinace sirnatých plynů, jako je třeba oxid siřičitý, a prachu, na kterém se vodní páry obsažené v mlze kondenzují. Tento fotochemický oblak je spojený s mnoha škodlivými účinky, jak na lidské zdraví (astma, či infarkt), tak i celkově na životní prostředí (kyselé deště, oslabování konstrukcí staveb). Tento projekt si klade za svůj hlavní cíl vytvořit novou architekturu, která bude pomáhat oblasti, ve které je postavena, a bojovat proti těmto škodlivým vlivům, vyskytujícím se především ve velkých městech.

Městský vektor XYZ

Tento ekologický prototyp soběstačné architektury reaguje na své okolí a zbavuje ho nečistoty. Je založen na Eukleidovské konstrukci a probíhá v těchto třech osách:

Osa X, neboli kanál de l’Ourcq:

Společně s kanály Saint Denis, Saint-Martin a nádrží Villette zakončuje kanál de l’Ourcq síť pařížských kanálů, dlouhou přes 130km. Jedná se o lineární stavební plochu, typickou pro tento styl, umístěnou nad řekou, mezi rotundou Nicolase Ledouxe a parkem de la Villette. Pro ten jsou charakteristické červené stavby od známého francouzského architekta švýcarského původu, Bernarda Tschumiho. Kanál de l’Ourcq začíná 85ti tunovým mostem z roku 1885, umístěným nad druhou nádrží Villette. Na šířku kanál měří 30 metrů a v délce dosahuje 730ti metrů. V 18. století sloužil kanál primárně jako nádrž pařížské pitné vody, a zároveň jako reserva splavné vody pro kanál Saint Martin. Do 70. let minulého století byla tato oblast silně poznamenána průmyslovými aktivitami a také činnostmi souvisejícími s využíváním vodních cest. V dnešním postindustriálním období je pro tuto oblast typické především využití spojené s aktivitami volného času, mimo jiné jsou zde vybudovány pláže.

Osa Y, železniční most v Petite Ceiture

Jedná se o starou dvouproudovou železniční trať, která kdysi vedla okolo Paříže přes bulváry des Maréchaux. Trať, která byla otevřena v roce 1862, se dnes téměř nepoužívá a na jistých místech bylo zúženo i její rozpětí. Nyní sestává z železničních drah o celkové délce 23 kilometrů rozkládajících se mezi stanicí metra Porte de Clichy na severu a bulvárem Victor na jihu metropole, mezi nimiž trať protíná jih města. Vstup pro pěší je v dnešní době zcela zakázán. Jedná se zde však o velký potenciál. A to ne jen v rámci městské hromadné dopravy (trať vede přes velké množství pařížských mostů), ale také ve smyslu přeměny na osázené promenády, či cyklostezky v souvislosti s tzv. Vélib (pařížský systém půjčoven jízdních kol), nebo také kolejnicové tratě pro solární automobily.

Osa Z, továrna dálkového vytápění

Tato masivní nemoderní budova společnosti Compagnie Parisienne de Chauffage Urbain (CPCU), spolu s jejím přiléhajícím bílým továrním komínem hyzdí obzor severovýchodní části města jménem Buttes Chaumont. Objekt je určen k demolici. Podle územního plánu města bude stavba nahrazena budovou určenou k bydlení a veřejnými zahradami o rozloze 1500m2. Tento areál poté umožní, aby se umělecko- řemeslné obchody staly hlavním nosným pilířem oblasti Petite Ceitnure . CPCU svými tepelnými rozvody uceleně pokrývá podzemí metropole. Tato společnost se v průběhu celého dvacátého století snažila přispívat k omezení dovozu fosilní energie tím, že vytvářela topivo pro dálkové vytápění – tedy páru - a elektrickou energii pomocí kogenerace a spalování odpadu

Průsečík os XYZ

Tedy místo, kde by měl být projekt s názvem Anti-smog vybudován. Skládá se ze dvou galerijních objektů s pozitivními energetickými výsledky. To v podstatě znamená, že vytvářejí více energie, než kolik spotřebují. První budova s názvem Solar drop (Solární kapka) je nástavba vajíčkovitého tvaru, vybudovaná z polyesterových vláken a fotovoltaických článků, která nasedá na Cage, tedy dvojitý železniční most vedoucí přes kanál l’Ourcq. Druhá budova, Winds Tower (Větrná věž), je objekt spirálovité struktury, pokrytý větrnými zařízeními, která budou vertikálně upevněna na straně budovy a budou tak součástí nového typu městské zahrady, vytvořené vertikálně, na okraji vodního toku.

SOLÁRNÍ KAPKA

Železniční trať vede z parku des Buttes Chaumont, projíždí starou transitní vlakovou stanicí Paris Bestiaux, která dříve sloužila na přepravu dobytka pro řeznictví v oblasti la Villette, a poté vede trať přes křížení zmiňovaných vodních kanálů. Velká bílá kapka, která bude pod svými křivkami zakrývat železniční most kanálu de l’Ourcq, bude díky své fotovaltické modré střeše o rozloze 250m2 zachycovat sluneční paprsky a přeměňovat je na elektrickou energii. Stejně jako při stavbě lodního trupu, jsou při stavbě této budovy využity polyesterová vlákna vyztužena ocelovými pláty, které vyznačují hlavní obrysy stavby.Celý objekt je poté pokryt vrstvou oxidu titaničitého (TiO2) ve formě anatasu (jedna ze tří minerálních modifikací oxidu titaničitého). Tento oxid svou reakcí na ultrafialové záření umožňuje snížit znečištění ovzduší. Kromě faktu, že se jedná o samočisticí budovu, umožní Solární Kapka absorbovat a recyklovat oblak smogu, který zde vzniká zejména v souvislosti s intenzivním provozem na nedalekém Pařížském okruhu. Horní polovina objektu představuje síťovou strukturu, jejíž alveoly (póry) jsou vyplněny skly a čipy s uhlíkovými pixely, díky kterým je Anti-smog zcela soběstačný ve vytváření a spotřebě energie. Oválná střecha má navíc po celé své délce vsazené dva oblouky, které bezpečně zajišťují odtok dešťové vody z oblasti nad výstavním centrem a přiléhající restaurací. Pod touto termoregulační solární střechou se nachází rozlehlá místnost s výstavní, či schůzovní funkcí. V centru této haly se nachází zahrada s vodním jezírkem pročišťovaným pomocí přírodní, ekologické filtrace. Je to poučné místo, věnované novodobým ekologickým řešením a obnovitelným zdrojům energie. Světlo stavbou prostupuje ze všech stran. Navíc, díky skleněným podlahám, na kterých se odráží záblesky vodní hladiny, budí stavba dojem, jako by se nad vodním kanálem vznášela. Ve skutečnosti jsou oblouky její konzolové konstrukce, která nasedá na nosníky mostu, souběžné s osou vodního kanálu pod ní. Přístup do budovy je řešen na dvou různých úrovních. Zaprvé je zde dvojitý vstup připojený ke stávající lávce pro pěší, která vede podél železničního mostu a spojuje oba břehy kanálu. O 10 metrů výše, v nejširší úrovni stavby, se nachází další vstup. Tentokrát z lávky propojující Solární kapku s okrajem druhé stavby, Větrné věže. Lávka tak tvoří spojnici mezi oběma budovami.

VĚTRNÁ VĚŽ

Stavba je plánována v dolní části Petite Ceinture, na místě nynější továrny CPCU a její spirálovitá galerie se zdvihá do výšky přes 45 metrů. Galerie má podobu jakési stuhy vinoucí se do výšky kolem centrálního nosného jádra. Jádro má podobu sloupu a na jeho stěnách jsou umístěné dotykové digitální obrazovky, které budou návštěvníky průběžně informovat o novinkách. Uvnitř jádra se nachází schodiště a výtah. Budova má elipsovitý půdorys. Hlavní osa této elipsy se naklání v závislosti na převládajícím jihozápadním větru. Budovu pokrývá vrstva krystalického skla, která je částečně překryta nosnou vrstvou kopírující vzor rybářské sítě, která je oddělena od obvodového pláště. Tato druhá vrstva je také vyrobena z polyesterových vláken a je v pravidelných pásech pokryta polštáři travnatého porostu. Ve štěrbinách mezi těmito travnatými pásy je umístěno téměř padesát podélně-osových větrných turbín společnosti Darrieus. Celá budova tak budí dojem neustále se pohybujícího harmonického parku v rostlinném hábu vystavěného ve vertikální poloze. Galerijní spirálovitá plocha je na vrcholu zakončena zahradou jakoby zavěšenou v oblacích. Tento provoněný kus ráje nabízí překrásný výhled na východ pařížské metropole. Větrná věž ovšem také může sloužit pro uskladnění jízdních kol, či solárních aut. Po vzoru automobilové společnosti Smart a jejich „Smart towers“ („Chytré věže“, tedy garáže, kde se umísťují automobily nad sebe) bude tato výšková úschovna zabírat minimální plochu do šířky. Byla by pak přímo napojena na nové promenády vzniklé na místě nynějších pozůstatků pařížské železniční tratě.

Anti-Smog se tak stává podnětným prototypem ekologických experimentů. Sluneční kapka i Větrná věž zprostředkovávají využití nejmodernějších technologií z oblasti soběstačných konstrukcí a pomohou tak lépe odhalit potřeby moderní společnosti. Jeho energetický rozdíle je pozitivní. Vytvořená energie zajišťuje nejen funkci celého komplexu, ale také noční osvětlení na nábřeží po obou stranách nádrže la Villette. Navíc je tento projekt zaměřen na snížení úrovně znečištění ovzduší ve své oblasti. Zachytáváním CO2 tento projekt zlepšuje celkovou kvalitu okolního ovzduší. Jedná se o velice nápaditý projekt, vytvořený pro reálný život ve městě. Je to architektura, která existuje v symbióze se svým okolím. Zcela s ním spolupracuje v jeho kontextu, ať už klimatickém, chemickém, pohybovém, či společenském a pomáhá tak snižovat náš ekologický vliv na oblast města!