Přestavba prostoru před nádražím v Pardubicích vytvořila multimodální uzel veřejné dopravy

Pátek, 30. Listopad 2018 - 0:13
| Napsal: | Zdroj: Autorská zpráva

S nevyřešenou problematikou přednádražních prostor se potýká valná většina (nejen) českých měst. Inspirací jim může být náměstí Jana Pernera před vlakovým nádražím v Pardubicích, které ateliér Med Pavlík architekti přestavěl na multimodální uzel veřejné dopravy. Kultivovaný veřejný prostor nyní působí velkoryse a přehledně a zároveň aktivně zapojuje náměstí do stávající městské struktury. Současná architektura, funkčně řešené vrstvy dopravy, vkusný a kvalitní mobiliář a doplnění zeleně zvyšují uživatelský komfort prostoru a vytvářejí z přednádražní plochy důstojnou „bránu do města“.

Multimodální uzel veřejné dopravy v Pardubicích, Med Pavlík architekti s.r.o. © Tomáš Kubelka
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Jindřich Kmoníček, Tomáš Med, Lukáš Pavlík, Jiří Nývlt
Ateliér Med Pavlík architekti s.r.o.
Zodpovědný projektant
Generální dodavatel STRABAG a.s.
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Město Pardubice
Ulice, číslo náměstí Jana Pernera
Suma 146 600 148.00
Měna CZK
Datum projektu 2015
Datum realizace 2017

Území před vlakovým nádražím v Pardubicích je významným dopravním uzlem nadregionálního významu a zároveň jednou ze vstupních bran do města. Navíc tvoří v rámci urbanistické kompozice města výrazný prostorový prvek komponovaný jako pohledové ukončení hlavní městské osy začínající renesančním Pernštýnským náměstím, pokračujícím přes Třídu Míru upravenou do podoby centrální pěší zóny navazující do pulsující městské třídy Palackého a jako takový patří k prostorům definujícím obraz města v myslích nejen jeho obyvatel ale také návštěvníků. Dominantou náměstí Jana Pernera je památkově chráněná funkcionalistická budova hlavního vlakového nádraží s výškovou dominantou hotelu, jež je ukončením pohledové osy procházející Palackého třídou. Autory budovy hlavního nádraží s hotelem a kinem jsou architekt Karel Řepa, Karel Kalvoda a Josef Danda.

Urbanistické souvislosti

Přestavba náměstí Jana Pernera na Multimodální uzel veřejné dopravy je součást širšího urbanistického konceptu přestavby prostoru okolí vlakového nádraží Pardubice od stejných autorů jako návrh MMUVD v Pardubicích, který dokomponovává výše zmíněnou urbanistickou osu až k západnímu okraji centrální části města. Koncept zároveň zapojuje náměstí Jana Pernera do kompaktní městské struktury s vyváženým podílem mezi městotvornými funkcemi a podílem dopravy z pohledu udržitelného rozvoje dotčeného městského území.

Prostor náměstí Jana Pernera je zároveň první realizací z této skupiny staveb čítající terminál regionálních a dálkových autobusů s předpokladem jeho navázání západním směrem od náměstí, terminál jih se záchytným parkovištěm a dostavbu severní hrany Palackého třídy, která je dnes brownfieldem. Zároveň je v rámci přestavbových území navržen zelený pás navazující na odpočinkový prostor s parkovou úpravou na náměstí Jana Pernera. Tento zelený pás navázaný na řeku Labe nabídne v budoucnu nové pěší vazby v rámci města a poskytne prostor pro odpočinek.

Pro budoucí rozvoj území přednádraží je klíčovou investicí do dopravní infrastruktury v regionu výstavba komunikace R35, která v cílovém stavu převede veškerou nákladní a tranzitní osobní dopravu mimo kontakt s městy Hradec Králové a Pardubice. Po realizaci severovýchodní tangenty města Pardubic přestane být úsek Palackého třídy podél Přednádraží silnicí I. třídy dopravně zatěžující město.

Architektonický koncept

Náměstí Jana Pernera je především významným přestupním bodem veřejné dopravy. Přehlednost, bezpečnost, lidské měřítko a respekt k památkově chráněné budově nádraží jsou základními aspekty návrhu. Prostor je navržen jako přehledný lineární prostor tak, aby uspokojil potřeby uživatelů ve všech situacích spojených s užíváním terminálu veřejné dopravy. Je zónován do ploch s jasně strukturovaným režimem užívání (terminál, parkoviště K+R, vyhrazené parkoviště se stanovištěm TAXI, stanoviště odkládání jízdních kol, odpočinkové plochy). Této struktuře odpovídá také charakter veřejného prostoru v jednotlivých funkčních celcích. Výrazným vizuálním prvkem parteru je trakce trolejového vedení, jež je povýšena na výtvarný princip. V prostoru terminálu je trakce vyvěšena na atypických sdružených sloupech veřejného osvětlení nad střechou zastřešení terminálu. Sloupy mají kónický tvar a pro dosažení dojmu subtilnosti vždy převyšují poslední uchycený prvek.

Před budovou nádraží je velkorysá rozptylová plocha pro pěší. V návaznosti na budovu je zachováno a dále rozvíjeno ornamentální členění dlažby, které je součástí architektonického konceptu památkově chráněné nádražní budovy a souvisí s členěním fasády. Toto původní ornamentální řešení je vizuálně přiblíženo současnému vyznění precizním materiálovým a řemeslným řešením navíc nově doplněným o stromy kompaktního vzrůstu a mobiliář zvyšující uživatelský komfort prostoru. Význam prostoru v rámci celého náměstí je navíc povýšen specifickým veřejným osvětlením inspirovaným charakterem osvětlení na sousedních plochách kolejiště. Jedná se o speciální LED svítidla různých vyzařovacích parametrů umístěná na atypických sloupech ve výškách 8,00 – 10,25mm tvořící dominantu prostoru. Na pěším koridoru spojujícím vstupy do nádražní haly s centrem města je umístěna socha Jana Pernera.

Východní část náměstí je věnována odpočinkovým plochám zeleně lemujícími pěší diagonálu z centra města. Tvarování ploch zeleně vychází z funkčních vazeb v území a respektu k původním vzrostlým hodnotným stromům. Dominantou prostoru je fontána se slavnostním osvětlením z LED diod umístěných pod hladinou evokující hvězdy noční oblohy zrcadlící se na hladině. Veřejné osvětlení pěších tras je umístěno ve standardní výšce 6,75m na sloupech sjednocené kónické geometrie výškově upravené pro toto využití. Esteticky jsou zdroje světla sjednoceny se svítidly nad plochou parteru před budovou nádraží.

Podél fasády správní budovy je umístění vyhrazeného parkoviště a odstavování jízdních kol. Zastřešení cyklostojanů koncepčně a esteticky přiřazeno k mobiliáři prostoru, aby nekonkurovalo nádražní budově. Konstrukčně je objekt řešen jako ocelová konstrukce opláštěná kompozitními deskami. Druhou variantou uložení jízdního kola je plně automatická cyklověž jejíž barevnost je podřízena budově nádraží. Poloha pro vyhrazené parkoviště a odstavování jízdních kol byla volena tak, aby se tyto funkce neuplatňovaly v exponovaných pohledech. Zároveň díky potřebě jejich nočního osvětlení přispívají přehlednosti a bezpečnosti dříve poněkud zastrčeného prostoru.

Západní část náměstí je věnována parkovišti K+R, které je do budoucna možno rozšířit a nachází se v poloze těžiště obou budoucích terminálů.

Nejvýraznějším novým objektem je zastřešení terminálu. Jeho hlavním výtvarným motivem je výrazná horizontálnost odkazující na římsu nad vstupy do budovy nádraží, která je však přepsána do současného tvarosloví v podobě subtilní desky s výraznými přesahy na zeštíhlených koncích, což přináší objektu dynamiku a lehkost. Výška objektu je navržena s ohledem na výškové uspořádání fasády objektu nádraží a zároveň je brána na zřetel uživatelská funkčnost. Objekt je umístěn do osy středního nástupního ostrova. Ve vztahu k trolejovému vedení je objekt navržen tak, že trolejové vedení je vyvěšeno nad objektem, nedotýká se ho a oba tyto prvky fungují na sobě nezávisle esteticky i konstrukčně. Svislé nosné konstrukce tvoří funkčně využité prostory (zázemí řidičů Dopravního podniku města Pardubice, závětří pro cestující). Materiálově je zastřešení navrženo v kombinaci pilířů z pohledového železobetonu a ocelové konstrukce střechy opláštěné kompozitními deskami.

Koncepce zeleně

V prostoru náměstí Jana Pernera je zachována liniová vzrostlá zeleň v pěší diagonále Palackého třídy přicházející z centra města. Liniová zeleň podél Palackého třídy je zachována a doplněna se zdůrazněním úseku podél terminál, kde je provedena nová výsadba po obou stranách komunikace. Výsadbou malokorunných kultivarů do plochy před nádražní halou s pevnou geometrickou strukturou je zajištěno zobytnění prostoru před budovou hlavního nádraží. V rámci odpočinkových ploch ve východním sektoru Pernerova náměstí jsou zachovány stávající vzrostlé platany, které jsou doplněny dosadbou stromů. Na severozápadním přístupovém koridoru je provedena výsadba keřových stromů, které nejsou v kolizi s trolejovou trakcí. Liniovou výsadbou je doplněno i parkoviště K+R. Na severovýchodní hraně terminálu je zachováno několika vzrostlých stromů.

Koncepce dopravy

Samotný terminál hromadné dopravy je napojen na Palackého třídu ve dvou bodech formou řízených křižovatek, jejichž poloha umožňuje maximální a efektivní využití obdélníkového půdorysu plochy Přednádraží a zároveň budoucí napojení rozvojových ploch. Prostor Přednádraží je v maximální míře věnován přestupnímu terminálu městské hromadné dopravy a nezatěžujeme jej zbytnou individuální automobilovou dopravou. Terminál hromadné dopravy je navržen jako obousměrný, umožňující otáčení autobusů i trolejbusů.

Koncepce cyklistické dopravy

Cyklostezka v profilu ulice Palackého je vedena jako samostatná odděleně od motorové dopravy a od pěších v celém úseku řešeného území. Návrh obsahuje územní rezervu na umístění dánských cyklopásů do obou směrů profilu komunikace Palackého, tato koncepce je vázaná na realizaci tangent a převedení Palackého z majetku ŘSD na Pardubický kraj. Ponecháváme samostatnou trasu cyklostezky v ulici Kpt. Bartoše směrem do Polabin. Je realizováno kryté odstavení jízdních kol v JV segmentu Pernerova náměstí s kapacitou cca 450 jízdních kol a zároveň je do této plochy situována cyklověž s kapacitou cca 100 jízdních kol.

Koncepce pěších tras

Provoz pěších na ploše terminálu je výhradně v úrovni parteru. Přes plochu terminálu jsou nástupiště propojena přes střední nástupní ostrov formou chodníku, na západním a východním okraji terminálu jsou provedeny vstupy do vozovky, které jsou materiálově oddělené od zbylých pojížděných ploch.

Výše zmíněné koncepty dopravního řešení jsou podpořeny materiálovým řešením jednotlivých ploch, definující jejich funkci a význam.