David Průša: Nevládnout městu

Úterý, 1. Červen 2010 - 14:39
| Napsal:
Ostrava žije! A dále architektonicky a urbanisticky ožívá s nástupem generace třicátníků. Jedním z nich je i David Průša, zakladatel ateliéru Platforma Ostrava a jeden z hybatelů iniciativy Oživená Ostrava.

Kdy došlo k založení studia Platforma Ostrava a má nějaký širší než pouze architektonický záběr, jak název naznačuje?

Platformu Ostrava jsem zakládal s kolegou Oldou Bajgrem už v roce 2005, později se Olda odpojil. Původně to bylo zamýšleno jako širší základna pro více disciplín, plánovali jsme, že budeme volně spolupracující skupina architektů, grafiků, fotografů… To ale nakonec nevyšlo, ta výběrová základna aktivních jedinců působících v Ostravě v tvůrčích profesích tehdy nebyla tak široká. Ale jedním z příkladů úspěchu ideje multidisciplinární platformy je náš spolupracovník, scénograf Radek Otýpka, který se podílí na projektech interiérů a také úspěšně tvoří scény nových představení v různých divadlech.

Jak začínala vaše architektonická tvorba? Předpokládám, že jste si plánovali společný ateliér už ve studentských letech, možná jste si také zasoutěžili nebo vytvořili něco pro rodinu…

Ateliér jsme si s Oldou vyloženě neplánovali, to vyplynulo až později ze stavu věcí. Ale samozřejmě jsme už jako studenti zkoušeli soutěže, zaznamenali jsme i nějaké úspěchy. V té době se mi dokonce podařilo realizovat rodinný domek pro známé. Už na škole jsme zjistili, že si rozumíme při tvorbě architektury.

Ještě před návratem do rodné Ostravy jsem byl asi rok zaměstnaný v Brně a upřímně řečeno, nechtěl jsem se hned vracet, plánoval jsem vyjet do zahraničí nasbírat další zkušenosti. Před nástupem krize jsem ale vycítil příležitost na Ostravsku a změnil plány.

S projektem Febe Trade jste získali i ocenění laického publika. To je slušný úspěch – zaujmout veřejnost. Můžete ten projekt více přiblížit?

Sídlo firmy Febe Trade je vlastně rekonstrukcí naprosto konvenční vilky ze 70. let, umístěné v kontextu rozhraní vilové čtvrti a panelákového sídliště. V zadání šlo hlavně o to, dostat tam více světla, udělat objekt vzdušnější a samozřejmě moderní, současný, reprezentativní. Rozhodli jsme se (s Oldou) zachovat stopu domu v původní formě, výrazově stavbu ponechat stejnou. Dispozice jsme zcela změnili a přizpůsobili požadavku administrativního provozu, dům jsme zvenku očistili a následně původní tvar opláštili do jednotné formy, která dostala soudobější siluetu. Zachováním formy jsme chtěli poukázat na to, že přes všechny výrazné změny se jedná o rekonstrukci. Investor chtěl reprezentativní dům, ale my se rozhodli na původní objekt alespoň formálně odkázat.

V soutěži Stavba roku Moravskoslezského kraje získal projekt Febe Trade cenu laické veřejnosti, což je samozřejmě velice potěšující, že tuto změnu obyvatelé vnímají jako přínos.

Máte rozpracovaný i podobný projekt rekonstrukce staršího rodinného domu na sídlo firmy…

Jde o nové sídlo firmy ECOCOAL. Původní objekt byla ne moc vábivá a harmonická vilka ze začátku 30. let, s krásnými interiérovými původními prvky. Ty částečně podle možností zachováváme. Dojde stejně jako u Febe k rekonstrukci na sídlo firmy, je však přidáno jedno podlaží, kde bude umístěn služební byt.

A jak se na vás projevila krize, která konkrétně Ostravu zasáhla ve chvíli úžasného rozkvětu a optimismu?

Měli jsme hodně pěkných věcí rozdělaných, které teď právě z důvodu krize bohužel stojí. U některých je ale slibná možnost, že se zase rozjedou.

Je v těchto „odložených“ projektech nějaký váš vyložený miláček?

Rozhodně si hodně stojím za Ingotem. Investor má pro něj také fantastický pozemek. Původně měl projekt stát v Porubě a opravdu radostně jsme přijali skutečnost, že nakonec bude v centru. Vlastně jen kousek od plánované nové Moravskoslezské knihovny. Je to velký solitérní kubus, administrativní monoblok s fasádou z materiálu COR-TEN.

Má návrh materiálu COR-TEN, stejně jako název Ingot, odkazovat na ostravskou průmyslovou tradici?

Pokud myslíte rezavý plech jako odkaz na ostravské továrny a pece, tak to ne, takový symbolismus nemám rád. Ale název Ingot vznikl na straně investora jako reakce na navržený COR-TEN a možný odkaz na industriál ve městě. Jsem přesvědčený, že Ingot má dostatečně silný koncept, takže se domnívám, že by mohl fungovat v jakémkoli jiném materiálovém pojetí. Ale COR-TEN mi přijde skvělý, mám jej rád. Jak mi jednou řekl kamarád, ten barák je „sexy“.

A nebojíte se, že eventuální nájemci zamýšlených „áčkových“ kanceláří se leknou nestandardního vnitřního prostředí, které taková podoba fasády vytváří?

Toho se nebojím, právě naopak. V tom je přidaná hodnota té administračky, v jejím extravagantním vzhledu. Uvnitř objektu bude vše – provoz, tepelnětechnické vlastnosti, prostředí, osvětlení – fungovat, jak nájemce očekává. V podstatě normální standardní dům.

Věnujete se vedle administrativních a prodejních objektů například i bydlení?

Samozřejmě, kromě rodinných domků děláme i bytové projekty. Jedním z nich je Villa Vista – objekt navržený v lukrativní části Slezské Ostravy, s geniem loci, kde je zároveň klid, zeleň a krásný výhled na město i jeho okolí. Bude zahrnovat luxusní velkometrážní byty se soukromými zahradami a terasami.

Kromě toho teď pracujeme na dalších podobných zakázkách, o nichž však – s respektem ke klientovým přáním – zatím nemohu mluvit. Ale projekty každopádně jedou.

V souvislosti s bydlením jste měli i určitý úspěch v soutěži Dřevěný dům…

To už je dávno, bylo to v roce 2006, a od té doby mají ten projekt „zarezervovaný“ téměř švagrová s přítelem, tak snad se jednou opravdu i realizuje. S tímto návrhem jsme získali v soutěži odměnu. Je koncipován tak, že jsme přiznali dřevo se vší jeho podstatou a vlastnostmi. Je to vlastně minimalistický dům o rozměrech 7 x 7 x 7 m, prostá dřevěná krychle na „kuřích nožkách“, které mají vypíchnout právě ten dokonalý tvar krychle.

A není elevace nad terén nehospodárná z hlediska energií? A z jakého dřeva a jak ošetřeného by měl dům být?

Ne, máme spočítané, že umístění nad terén vyjde u tohoto domu ekonomicky nastejno. Materiál fasády i její finální ošetření mohou být libovolné, samozřejmě by nejlepší bylo nějaké tropické dřevo, ale tam hraje roli ochota a možnost do takového materiálu investovat.

Nejaktuálnější z vašich projektů, který se zároveň vymyká běžné architektonické praxi, je iniciativa Oživená Ostrava, za jejíž motto jste si zvolili výrok Bjarkeho Ingelse z dánského ateliéru BIG Architects: My architekti nevládneme městu, pouze můžeme usilovat o to, do něj zasahovat…

Oživená Ostrava je nápad, který jsme dostali s kamarádem architektem Ondrou Vysloužilem (pozn. red.: profil v Projektu 10/2009), jenž se také vrátil do rodné Ostravy. Rozhodli jsme se upozornit na fakt, že v současnosti Ostrava nemá urbanistickou vizi a město jako takové funguje špatně. Naprosto nesmyslně se rozrůstá směrem ven, zatímco my bychom rádi viděli využívání nezastavěných nebo špatně využitých či limitovaných ploch uvnitř stávajícího města. Je to složitý systém, který je možné prozkoumat na našem webu. Například jsme si definovali desatero a celkově bychom rádi začali zeširoka od velkých problémových lokalit směrem k jednotlivým místům a parcelám.

Žijeme tu, v Ostravě, a cítíme potřebu se stavem věcí něco dělat, potenciál města je obrovský. Udělali jsme urbanistickou analýzu, podařilo se nám pro projekt zatím získat podporu starosty městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz a katedry architektury Technické univerzity Ostrava, kde mimo jiné i externě vyučuji.

Jaký statut tady Oživená Ostrava má a jakých výsledků jste docílili?

Zatím je to jen naše iniciativa, které se aktivně věnujeme nejen ve svém volném čase, i když to pro nás není jednoduché. Chtěli bychom využít toho, že v současné době se v Ostravě mění územní plán. Spojili jsme se se starostou Moravské Ostravy a Přívozu a ten se pro věc nadchnul. Takže postupně prezentujeme projekt samosprávě města, pokračujeme v navazování kontaktů v dalších ostravských obvodech – chtěli bychom, aby se změna týkala celé Ostravy, aby Ostrava byla městem s vizí.
Naším hlavním cílem a snahou je vepsat zásady tvorby a růstu moderního města (které samozřejmě čerpáme z českých i světových urbanistických zdrojů) do územního plánu, jakožto jediného legislativního nástroje, který má skutečný vliv na vývoj města.

Máme za sebou i první workshop se studenty architektury z Ostravy, Prahy, Brna i z Polska a Slovenska. Zatím se tato naše práce setkává s velkým ohlasem, probíhá její medializace a doufáme, žese nám podaří získat další názory a podporu.

David Průša (*1978 v Ostravě), www.platformaostrava.cz

1996–1997 Fakulta stavební VŠB-TU Ostrava
1997–2003 Fakulta architektury VUT v Brně
2003–2004 architekt v ateliéru Kuba & Pilař architekti
od r. 2005 Platforma Ostrava
od r. 2007 externí výuka na katedře architektury VŠB-TU Ostrava

Realizace rodinného domu v Horní Lhotě, Krásném Poli, Dobroslavicích. Účast a ocenění v architektonických soutěžích Rekonstrukce RD, Hudební laboratoř JAMU v Brně, Dřevěný dům, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, návrh zastupitelského úřadu ve Washingtonu D.C. Ve fázi projektové přípravy jsou rekonstrukce rodinného domu na sídlo firmy, rodinné domy v Proskovicích 1, 2, rodinný dům v Markvartovicích. Je spoluzakladatelem iniciativy Oživená Ostrava.

Psáno pro časopis Projekt 5/2010

Představujeme Platforma Ostrava // Projekty & realizace / Střešní krajina Prahy a Vídně / Červený dům v zeleni / Urbanismus Jihomoravského kraje // Materiály & technologie / Venkovní dlažby // Interiéry & vybavení / Pro očistu těla i ducha

Klíčová slova: