Hnus a špína v Aténách

Pondělí, 10. Listopad 2003 - 2:51
| Napsal:
Řecko, Atény, kolébka civilizace, antika, jižní metropole, moře... Jak ale vypadá toto město v čase, kdy se blížící olympijské hry vrátí po mnoha staletích tam, kde začaly? Srovnávaje s evropskými metropolemi a představami poněkud značně odlišně, než by se dalo čekat. Špína, dopravní zácpy, zanedbanost, hluk, to jsou indicie, jenž nenapovídají o ničem pozitivním.


stísněnost
Málo prostoru, téměř všude ovládá člověka pocit stísněnosti či sevření, jelikož veřejné prostory jsou oproti běžných zvyklostem středoevropana citelně poddimenzovány, chybí místo pro nadechnutí a odstup od domů. Pohyb v ulicích tak doprovází stále stejná kulisa úzkých ulic. Při tom všem však prostory vypadají lépe než mnohé pražské, jelikož většinu z nich oživují stromy umístěné v chodnících, čímž se však zase zužuje průchod pro chodce na opravdové minimum. Na náměstí či park narazíte jen vyjímečně. Nikdy to však není prostor, na jaký jsme zvyklí z Prahy, Berlína, Paříže, Říma. Pokud už se objeví prostranství většího rozměru, zaplňují ho stromy, čímž se působení volnosti nedostává. Absence volných ploch je pochopitelná vzhledem ke klimatu, v němž je příjemnější atmosféra v místech pro slunce uzavřených, ale například Řím se potýká s podobně horkým počasím.

zanedbanost
Vše má punc omšelosti, nikdo si nedává přílišnou práci s údržbou, což je vidět na ulicích, domech, autech. Do toho všeho ještě v celém městě probíhají horečné opravy, úpravy a budování jako předvoj olympijských her. Mnohde tak jsou vidět hromady suti a stavebních materiálů. Místy jsou renovovány už tak úzké chodníky, takže lidem nezbývá než motat se mezi projíždějícími auty. Ta jsou ostatně všude, ale i když parkují na místech krajně nevhodných nevyjímaje přechody pro chodce a jiná u nás hájená místa, vládne mezi táborem pěšáků a automobilistů symbióza, daná vzájemným respektem, i když najít občas mezeru mezi auty k přesunu na druhou stranu chodníku není lehké.
Překvapí neudržovanost starých domů, jenž se postupně stávají troskami a to i v částech pod Akropolí a v jiných historických čtvrtích. Město se tedy skládá téměř výhradně z nových šedivých domů prokládaných troskami starých staveb. Ty nespíš vyčkávají na svou výměnu za novou budovu. Občas samozřejmě člověk narazí na starý dům, ale je jich opravdu pomálu.

automobily
Výše uvedené naznačuje problémy, jenž vyvolává masivní individuelní doprava. K jejich řešení se přistupuje rozdílně něž u nás. Ožehavým problémem je všeobecně po nedostatečné kapacitě komunikací parkování, které neřeší každý majitel nemovitosti budováním „jámy na mamuta“, kam poté umístí mnohapatrové podzemní garáže. Doprava v klidu se často koncentruje v parkovacích domech zajišťujících kapacitu, jenž odebere přebytečné automobily z ulic, i tak jich tam ale zůstává požehnaně.

mohlo by být hůř
Výše popisované by mohlo na Atény vrhnout negativní světlo, ale realita je poněkud jiná. Jako člověk vypadající na první pohled nesympaticky může při bližším seznámení překvapit svým příjemným vystupování a být lepším společníkem než krásný člověk, podobně mají Atény svou duši, která předčí mnohá na první pohled krásná města. Lidé v Aténách jsou příjemní, přátelští, rádi diskutují, usmívají se... Život tu běží pomalu a klidně bez stresu. Lidé posedávají v kavárnách, popíjejí frapé a život kolem volně pluje. Atény určitě stojí za návštěvu kvůli pohodové atmosféře, která zde ,alespoň na podzim, panuje.
Klíčová slova: