Lávky od pražských studentů architektury už slouží v terénu Krkonošského národního parku

Neděle, 15. Prosinec 2019 - 10:00
| Napsal: | Zdroj: Tisková zpráva

Postavili je studenti, ale snesou srovnání s realizacemi profesionálů. Dvě lávky s lavičkami na Klínové cestě, konstrukce ve formě příhradového nosníku přes Medvědí potok, lávka ve tvaru trojúhelníku u Hrnčířských bud a lávka pro pěší i auta v Eliščině údolí jsou od podzimu k dispozici návštěvníkům nejvyšších českých hor. Vznikly díky spolupráci Fakulty architektury ČVUT v Praze se Správou Krkonošského národního parku. Studenti stejné fakulty letos pro park zrealizovali také útulny.

Lávka přes Hlubokou strouhu, Hlaváček a Čeněk ateliér, FA ČVUT ©Martin Čeněk
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Škola Fakulta architektury ČVUT v Praze
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Datum projektu 2017
Datum realizace 2019

Na projektu se podílelo celkem 30 studentů z 5 ateliérů Ústavu navrhování II Fakulty architektury ČVUT. „Lávky pro KRNAP byly po úspěchu v mezinárodní soutěži Solar Decathlon druhým velkým design-build projektem našeho ústavu. Chtěli jsme nabídnout studentům alternativu k převažující tradiční výuce, aby mohli dotáhnout návrhy na papíře do reálné stavby,“ vzpomíná na začátek projektu v roce 2017 vedoucí ústavu Dalibor Hlaváček.

Práce na území Krkonošského národního parku postavila před studenty řadu výzev. Museli lávky vymyslet tak, aby byly demontovatelné a s jednotlivými prvky se dalo snadno manipulovat i bez použití těžké techniky. Některé lávky se nacházejí v lavinových oblastech, kde jejich tvar i konstrukční řešení musejí odolávat velkému množství sněhu. 

Pro volbu materiálu byly klíčové extrémní klimatické podmínky. Autoři lávky přes Hlubokou strouhu proto zvolili povětrnostně odolnou ocel Corten a absolvovali svářečský kurz, aby sami byli schopni vyrobit pochozí rošty. Nebo navrhli složitější části z oceli, když se, vzhledem k tradici a charakteru místa, nechtěli vzdát dřeva, které do hor patří. 

Na návrzích začali studenti pracovat v říjnu 2018, stavba pak probíhala za asistence profesionálů, inženýrů i řemeslníků, v lednu 2018 přímo před budovou Fakulty architektury ČVUT. „Subtilnost konstrukce lávky u Hrnčířských bud se zrodila díky inspirativní spolupráci se statikem Trojského mostu Ing. Vladimírem Janatou,“ popisuje vedoucí jednoho z ateliérů a koordinátorka projektu Hana Seho.

V červenci 2019 instalovali pracovníci KRNAP lávky na finální místa v horách. Před osazením museli odstranit původní dosluhující mostky a upravit terén. Nejnáročnější příprava byla u Rennerova potoka v Eliščině údolí, kde bylo třeba opravit a z místního kamene vyskládat pilíře, do kterých je lávka ukotvena. Zato ji sem bylo možné dovézt a osadit pomocí jeřábu. Ostatní lávky v odlehlých lokalitách se na místa dopravovaly ručně na podvozku, přesto jejich instalace nezabrala víc než 14 dní. 

Podle mluvčího Správy KRNAP Radka Drahného je spolupráce se studenty architektury oboustranně přínosná: „Mladí lidé jsou otevření netradičním řešením a přicházejí s návrhy, které mohou být zajímavé i pro běžné návštěvníky hor. Zároveň se mohou podílet na tvorbě něčeho skutečného a užitečného.“

Lávka Medvědí boudy, 50.7641311N, 15.5906222E

Pedagogické vedení: Petr Kordovský, Ladislav Vrbata

Studentský tým: Ondřej Novák, Jakub Bilan, Tereza Kosíková, Adéla Šeflová, Nina Třísková, Irena Zmeškalová

Lávka na Medvědím potoce se nachází na turistické, cyklistické i běžkařské trase přímo spojující východ se západem Krkonoš. Jednoduchá, ale výrazná dřevěná příhradová konstrukce překlenuje úžlabí Medvědího dolu ve výšce 1020 m n. m. 

Lávka přes Černou strouhu, Klínová cesta, 50.7163308N, 15.6238436E

Pedagogické vedení: Josef Mádr, Šárka Malošíková

Studentský tým: Tereza Červená, Daniel Homola, Lucie Kolenová, Jakub Svitek, Adam Škarka

Lávka v lavinové oblasti kopíruje terén a přirozeně se stáčí ve směru stezky. Dva hlavní nosníky překonávají sedmimetrový rozpon a přirozeně propojují dvě různé výškové úrovně. Po horní linii vnějšího nosníku probíhá lavička, ze které je výhled do údolí. Cedrové dřevo, ze kterého je lávka vyrobena, i téměř dva roky po dokončení exoticky voní.

Lávka přes Hlubokou strouhu, Klínová cesta, 50.7171494N, 15.6340978E

Pedagogické vedení: Dalibor Hlaváček, Martin Čeněk

Studentský tým: Tomáš Minarovič, Michal Bílek, Jan Binter, Tereza Chvojková, Ondřej Králík, Matěj Kulhavý, Petra Lálová, Eliška Müllerová, Pavel Struhař

Minimum míst k odpočinku a jedinečné výhledy do údolí stojí za konceptem lávky přes Hlubokou strouhu. Lávka se nachází na úbočí Stohu, v místě, kde Hlubokou strouhu překonává modrá turistická stezka, vedoucí ze Špindlerova Mlýna na Klínové Boudy. Její tvar vychází z terénní konfigurace žlabu a z pohybu návštěvníků. Součástí lávky je lavička, která se obrací směrem do údolí. 

Lávka přes Rennerův potok, Eliščino údolí, 50.7265942N, 15.8108042E

Pedagogické vedení: Zdeněk Zavřel, Robert Jelínek

Studentský tým: Adam Bujok, Michaela Černá, Anton Lukáč, Vojtěch Palm, Filip Zdvořák

Lávka v Eliščině údolí nedaleko Rennerových bud je navržena tak, aby jí bylo možné překonat autem. V principu robustním a těžkým konstrukčním prvkům se studenti vyhnuli tak, že nosnou konstrukci složili z více kratších dřevěných trámů, se kterými mohli lépe manipulovat. Návrh také omezuje velké plochy, na kterých by se mohla držet voda. Autoři zvolili tradiční místní materiál dřevo, spojovací prvky jsou kvůli jejich odolnosti ocelové. 

Lávka u Hrnčířských bud, Idina cesta, 50.6703531N, 15.7133542E

Pedagogické vedení: Hana Seho, Jan Světlík

Studentský tým: Anna Bredová, Monika Jůzová, Vojtěch Sigl, Matouš Štrba, Štěpán Tylš

Lávka přes Čistou u Hrnčířských bud je umístěna v úzké rokli a v ostré zatáčce. Její prostorově výrazná forma je tvořena sedmi dřevěnými rovnoramennými trojúhelníky, které jsou propojeny ocelovými prvky a vznášejí se díky ocelovým táhlům. Do této základní konstrukční schránky je vložený „běhoun“ lávky z fošen. Ten, kdo konstrukcí lávky prochází, může prozkoumat každý detail a dotknout se jednotlivých prvků.