Schválí prezident stavební zákon? Nový pražský park je v ohrožení a titul Architekt roku pro Ehl & Koumar architekti
EARCH TÝDENÍK: 7 novinek z architektury vybrala redaktorka Adéla Vaculíková.
Adéla Vaculíková , 14. 9. 2026
Stavební zákon prošel podruhé Poslaneckou sněmovnou
Poslanci ve středu 9. září přehlasovali Senát a schválili novelu stavebního zákona. Odborná veřejnost před jejími dopady dlouhodobě varuje, její připomínky ale zůstaly nevyslyšené. Pro bylo 104 poslanců, proti 53. Nyní novela míří k prezidentovi.
Architekti, památkáři i další odborníci z příbuzných oborů upozorňují na možné dopady změn na kvalitu výstavby, ochranu veřejného zájmu i podobu územního plánování. Jejich pohledy jsme sesbírali například v naší anketě. Proti novele vznikl také otevřený dopis a petice, kterou podepsali mimo jiné děkan Fakulty architektury ČVUT Dalibor Hlaváček a další vrcholní představitelé architektonické scény.
Odborný apel ale do Poslanecké sněmovny nedolehl. Nyní se čeká, jak se k novele postaví prezident Petr Pavel. Pokud by ji vetoval, vrátila by se zpět do sněmovny, kde by pro její opětovné schválení byla potřeba nadpoloviční většina všech poslanců, tedy 101 hlasů.
Drážní promenáda má problém. Hlavní architekt projektu zpochybňuje zakázku TSK
Drážní promenáda má proměnit zrušenou železniční trať mezi Vršovicemi a Zahradním Městem v Praze v nový liniový park pro pěší, cyklisty nebo bruslaře. Projekt, který vzniká už více než deset let, je ale nyní v ohrožení. Hlavní architekt projektu Tomáš Cach veřejně upozornil na problémy kolem veřejné zakázky na dokončení projektových prací.
Drážní promenáda má vzniknout v trase bývalé dvojkolejné trati z Prahy do Českých Budějovic. Urbanisticko-krajinářskou koncepční studii pro ni v roce 2020 vypracovali Tomáš Cach, Petr Tej a ateliér TERRA FLORIDA. Navrhli vybudovat nový veřejný prostor a současně v něm zachovat pozůstatky původního železničního provozu. Podle návrhu mají zůstat například historický kamenný podchod, část mostu v Edenu, lávka u zastávky Strašnice nebo fragmenty kolejiště a návěstidel.
Po letech příprav se letos zdálo, že se projekt konečně posouvá blíž k realizaci. Technická správa komunikací uzavřela smlouvu na dokončení projektových prací v hodnotě téměř 71 milionů korun. Zakázku získalo sdružení Mott MacDonald CZ, Studio Perspektiv a Projekce dopravní Filip. Právě způsob přípravy a rozsah této zakázky jsou problematické.
„Je to megalomanská akce, jako bychom byli na začátku. A projekt je přitom na začátku cílové rovinky. Všechna projednávání a koordinace jsou hotové. Stačilo už provést stavařsko-technické dotažení s projektantem, který by se koordinoval s naším autorským týmem,“ okomentoval situaci Tomáš Cach. Upozorňuje také na to, že TSK podle něj při přípravě zakázky s původním autorským týmem dostatečně nekomunikovala a není jasně zajištěný jeho autorský dozor nad dalším vývojem projektu.
Podle Tomáše Cacha navíc zadání zakázky nereflektuje, že část práce na projektu už byla v minulosti provedena. Tvrdí, že rozsah objednaných činností proto neodpovídá fázi, ve které se projekt nachází, a jejich cena by podle něj měla být výrazně nižší – až o 50 milionů. TSK na naše otázky do uzávěrky Týdeníku neodpověděla.
Architekt roku
Titul Architekt roku letos získala architektonická dvojice Lukáš Ehl a Tomáš Koumar. Stali se tak nástupci loňských laureátů, taktéž dvojice Marka a Štěpána Chalupových.
Lukáš Ehl a Tomáš Koumar patří k tuzemské architektonické špičce. Jejich realizace se opakovaně umisťují na předních příčkách domácích architektonických soutěží a až se jednou budou desátá a dvacátá léta 21. století zpětně hodnotit, jejich práce v obrazu současné české architektury nepochybně zaujme významné místo. Svým způsobem to naznačila i porota soutěže, která uvedla: „Jejich stavby mají vždy pevný vnitřní řád, jsou klidné a neustrašené. Architekti Ehl & Koumar rozvíjejí nejen hluboce zakořeněný odkaz a školu Aleny Šrámkové, ale tiše a v klidu vytvářejí významný pilíř soudobé české architektonické kultury.“
Ačkoliv letošní laureáti patří mezi architekty, kteří si ocenění bezpochyby zaslouží, je to právě způsob výběru, který dlouhodobě snižuje relevanci soutěže. V porotě totiž zasedají výhradně vítězové předchozích ročníků a žádní nezávislí odborníci. Není potom překvapivé, že výsledek jen málokdy přinese nečekaný pohled nebo výraznější střet různých názorů. Soutěž působí spíše jako postupné předávání titulu mezi úzkým okruhem profesních autorit než jako skutečná konfrontace toho nejzajímavějšího, co česká architektura nabízí.
Architekt roku by se mohl inspirovat například slavnou Pritzkerovou cenou za architekturu. I v její porotě zasedají předchozí laureáti, doplňují je ale také další architekti, teoretici a odborníci z příbuzných oborů. Právě tato pestřejší skladba poroty v posledních letech přináší překvapivé volby a spolu s nimi i nové impulzy do mezinárodní debaty o architektuře. U Architekta roku se podobné osvěžení bohužel zatím nedostavuje.
Tovární areál Koh-i-noor ve Vršovicích nahradí bydlení
Developer PSN minulý týden zahájil přestavbu továrního areálu Koh-i-noor v pražských Vršovicích. Místo výroby patentek, špendlíků a dalšího sortimentu textilní galanterie zde vznikne rezidenční areál s obchodním parterem.
Český výrobce Koh-i-noor opustil Vršovice v roce 2022, po více než sto letech působení. Výrobu nyní vystřídá bydlení, nový areál navrhla kancelář Jakub Cigler Architekti. Z prvních vizualizací vyplývá, že se počítá se zachováním tří stávajících budov, z nichž dvě jsou chráněné jako kulturní památky. Na zbytku území vzniknou novostavby, uprostřed areálu pak veřejný prostor, do kterého bude ústit Moskevská ulice. Největší proměnou proto projde právě tato část areálu, která je dnes směrem do ulice zcela uzavřená.
Přestavba Koh-i-nooru přichází v době, kdy Vršovice čekají další velké změny. Počítá se také s demolicí blízkého Chemapolu, na jehož místě má vzniknout nová zástavba. Praha 10 navíc v červnu prodala svou budovu bývalé radnice u sídliště Vlasta, která má rovněž ustoupit novému domu. Rekonstruovat se bude také nedaleké Čechovo náměstí.
Vršovice stojí na prahu velkých změn, snad nepřijdou o svůj sympatický „vršovický“ charakter.
Evropská města eliminují auta
Odstraňování bariér, více zeleně a návrat prostoru pro pěší. Evropská cena za městský veřejný prostor European Prize for Urban Public Space letos ukazuje projekty, které mění plochy dříve vyhrazené autům na místa pro každodenní život.
Mezi finalisty jsou například proměna Plaça de les Glòries v Barceloně, kde rozsáhlý dopravní uzel nahradil městský park, nebo Zuidpark v Antverpách, který vznikl na místě bývalého parkoviště. Společným tématem letošních projektů je také reakce na klimatickou změnu – práce s vodou, zelení a ochlazováním města. Tyto projekty by mohly být inspirací také pro česká města, která se ale prostoru vyhrazeného automobilům zatím vzdávají jen velmi neochotně.
Evropská cena za městský veřejný prostor, kterou od roku 2000 pořádá Centre de Cultura Contemporània de Barcelona, patří mezi významná ocenění zaměřená na současné proměny evropských měst. Letošní vítěz bude vyhlášen 15. října v Barceloně.
Více k tématu
CHYBÍK + KRIŠTOF v Berlíně
Ateliér CHYBÍK + KRIŠTOF expanduje do Berlína. Od 22. října do 2. prosince si v berlínské galerii architektury Aedes otevře dočasný ateliér v rámci své výstavy CHYBÍK + KRIŠTOF = Building the Existing City.
Výstava nabídne návštěvníkům možnost sledovat skutečný proces navrhování přímo v galerii. Architekti budou během svého pobytu pracovat s konkrétními místy v Berlíně a hledat pro ně nové možnosti rozvoje. Které lokality se do projektu zapojí, určí otevřený opencall před zahájením výstavy. Hledají se konkrétní budovy, prostory nebo městské situace, které podle zadavatelů potřebují nový pohled.
Výstava bude mít také klasičtější část – přehlídku nejvýznamnějších realizací ateliéru a doprovodný program v podobě přednášek, workshopů nebo filmových projekcí.
Přehlídka střední generace českých architektů ve Frankfurtu nad Mohanem
V Německu se představí i práce dalších českých architektů. Výstava More is Now! Nová česká architektura v galerii architektury DAM ve Frankfurtu nad Mohanem nabídne výběr současné české tvorby. Výstavu tam u příležitosti čestného hostování Česka na Frankfurtském knižním veletrhu vyváží Národní galerie Praha. K vidění bude od 19. září do 17. ledna.
Kurátorkou výstavy je Helena Huber-Doudová, která vybrala celkem 28 realizací od střední generace českých architektů – třicátníků a čtyřicátníků, kteří dnes nejvíc formují podobu české architektury. Výběr zároveň odkazuje k architektovi Miesovi van der Rohe, který vilu Tugendhat navrhl právě ve svých 42 letech. Letos si připomínáme 140 let od jeho narození.
