Hádě mezi zahradami. Dům na úzké parcele nemusí být stísněný
Zadání znělo jasně: vytvořit pohodlný domov pro dva společenské lidi a tři psí společníky. Jenomže jak ho umístit na pozemek o šířce sotva patnáct metrů? Odpovědí je kompaktní dřevostavba z modřínových prken, jež plynule propojuje vnitřní život s venkovním světem.
Sára Solmošiová , 22. 9. 2026
„Omezení inspirují,“ takhle prý povzbuzovali investoři architekty Václava Nováka a Patrika Zamazala ze studia MOLO Architekti. Vytvořit velkorysé bydlení na komplikovaném pozemku širokém 10 až 20 metrů v těsné blízkosti sousedních domů byla skutečně výzva. Architekti využili svoje zkušenosti a zůstali věrní své doméně – dřevostavbám.
„Postupným opracováním vzniklo hádě, které se plazí zahradou a vytváří kolem sebe různorodé atmosféry,“ popisují autoři vývoj konceptu. Najdeme zde užitkovou zónu pro pěstování, ovocný sad, tichá zákoutí k odpočinku i vodní zahradu. Ta v podobě mokřadního biotopu s vodními rostlinami vnáší do areálu meditativní klid a během horkých dnů přirozeně ochlazuje mikroklima u domu. Nejde přitom o jediný vodní prvek – v záhybu domu se ukrývá terasa s vířivkou.
Zalomený půdorys zároveň přirozeně definuje rozmístění místností i pohyb v domě. Interiér rozděluje vstupní chodba přímo v samotném zlomu stavby. Odděluje společenskou část od soukromé a propojuje severní část zahrady s jižní. Denní zóna hledí k příjezdové cestě a tvoří ji jedna velká otevřená místnost, která spojuje kuchyni, jídelnu a obývací kout s knihovnou přes celou stěnu. Mimořádně útulně působí široký dřevěný parapet přímo v knihovně, kde lze pohodlně sedět, číst a dívat se ven do zeleně. Na protější straně stojí kuchyňská linka s pásovým oknem, z něhož je přímý výhled na vstupní bránu. Celý prostor se díky velkoformátovému prosklení doslova otevírá do ovocného sadu a k vodní hladině u terasy.
Soukromá zóna leží na opačné, jihovýchodní straně. Ze vstupní haly vede dlouhá chodba plná úložných skříní, z níž se vstupuje do pokoje pro hosty, technického zázemí i koupelny. Na samém konci chodby čeká hlavní ložnice. Využívá celou šířku stavby a plynule přechází na vlastní krytou terasu s tichým venkovním zákoutím. Přesah ploché střechy zde vytváří příjemné závětří – přesně tak jako u čelní fasády společenské části.
Vnitřek domu zaplavuje denní světlo. Světlý nábytek podtrhuje vůni a teplo dřeva, které prostoru dominuje díky přiznanému trámovému stropu. Podle nálady či dráhy slunce lze přirozené světlo v pokojích snadno regulovat venkovními žaluziemi nebo posuvnými stínicími panely na kolejnicích.
Více k tématu
Celou stavbu lemuje pochozí prstenec z hoblovaných modřínových prken, který plynule přechází do teras i fasády. Použité dřevo na dešti a slunci pomalu tmavne a získává šedavou patinu. Dům tak v krajině nepůsobí cize, ale pulzuje v rytmu svého okolí.
Vypadá to tedy, že investoři měli pravdu a že „omezení inspirují“ není jen fráze. Prostorové limity architekty dovedly k dialogu mezi stavbou a přírodou a k mimořádně harmonickému bydlení.
- Ateliér: MOLO ARCHITEKTI
- Autoři: Václav Novák, Patrik Zamazal
- Země: Česká republika
- Realizace: 2019
- Užitná plocha: 122 m2
- Zastavěná plocha: 210 m2
- Lokace: Haná
- Dodavatel: Vojtěch Vychytil, s.r.o.
- Fotograf: Lukáš Žentel
