Co je kvalitní bydlení? Ukáží to procházky na festivalu Den architektury
Všichni toužíme po kvalitním bydlení. Co to ale znamená? Panelák, novostavba nebo klášter? Průvodci Dne architektury zvou na procházky a prohlídky, kde uvidíte různé podoby bydlení. Můžete objevit jejich skryté kvality a vady.
EARCH.CZ , 1. 10. 2026
Praha. Nové projekty „jen pro vyvolené“ na Palmovce a v Libni. Zve architekt Marko Čambor
1. října, 17 hodin, program
Palmovka je místem děr a ran. Ran v architektuře, děr v urbanismu i propastí mezi lidmi. Posledních 50 let vývoje Palmovky a Libně přineslo otevření ran nebo vytržení z kontextu celých oblastí a je nutné se o tom bavit.
Palmovka a Libeň čekají velké a výrazné proměny a je otázka, zda k lepšímu. Procházka má poukázat na snahy zaplnění již nepotřebných prostor, vyřešení nedokončených staveb a zahuštění existujících území. Nové prostory pro bydlení, které byly postaveny v území Libně, se staví snad jen pro vyvolené. Stavby, které se nechtějí zapojovat do svého okolí. Raději se zavřou a jsou samy pro sebe. Bydlení pro jedny a ne druhé má však značné následky nejen na dnešní situaci, ale udává tempo tendencím, které v dlouhodobém horizontu prohloubí problematické trhliny, jak v architektuře, tak ve vztazích mezi námi.
Předmětem procházky je ukázat na současný nepodařený vývoj a poučit se pro budoucnost, co je možné a nutné chtít od budoucího rozvoje. Rány hojme, neprohlubujme je.
Havlíčkův Brod. Když je na sídlišti komunita, je tam i fajn život. Na sídliště Žižkov II zve historička umění Zuzana Trnková
1. října v 16 hodin, program
Sídliště Žižkov II vzniklo v Havlíčkově Brodě na přelomu 70. a 80. let 20. století. Architekti státního podniku Stavoprojekt navrhli celkové stavební a dopravní řešení oblasti, podobu bytových domů, umístění prodejen a služeb, kapacitu škol a školek. Podobných sídlišť vznikalo v této době po celém Československu mnoho. Činnost architektů byla přitom v centrálně plánované výstavbě limitovaná řadou faktorů, od dostupných materiálů po normované rozměry domů i bytů.
V některých případech však na sídlištích přesto můžeme vystopovat snahu uhájit kvality bydlení i veřejného prostoru. Podařilo se obhájit domy s menším počtem pater, větší plochy zeleně, zajímavou uměleckou výzdobu nebo dětské herní prvky. Právě tato malá vítězství často přináší to, co dělá naše bydlení příjemným – množství zeleně, dostatek volného prostoru pro dětské hry, klidnější polouzavřená prostranství jako variace na vnitrobloky starší zástavby.
Foto: Havlíčkův Brod – Sídliště Žižkov II, stavba ze 70. let 20. století.
A ještě jednu kvalitu podle mého názoru sídliště většinou mají: potenciál. Část infrastruktury sídlišť je příležitostí pro nové formy i funkce. Chceme mít raději kočárkárnu, nebo skautskou klubovnu? Společné sušáky na prádlo, nebo zeleninový záhon? Kutilskou dílnu, nebo kavárnu? Pokud dokážeme fungovat jako komunita, bude sídliště fajn místem k životu...
Brno. „Škatulový sloh“ anebo esence moderního žití? Zve historička architektury Dagmar Černoušková, procházku povede s Jindřichem Chatrným
2. října, 17 hodin, program
Kolonie Nový dům vznikla v roce 1928 jako součást Výstavy soudobé kultury, uspořádané k desátému výročí vzniku Československa na nově vybudovaném výstavišti. Soubor rodinných domů v Brně-Žabovřeskách se ihned po svém vzniku zařadil a dosud patří k šestici stěžejních evropských kolonií z let 1927–1932 (Stuttgart, Brno, Vratislav, Curych, Vídeň a Praha).
Výstavbu brněnské kolonie realizovala soukromá stavební firma Františka Uherky a Čeňka Rullera pod ideovou záštitou Svazu československého díla. Stavitelé zadali projekty šestnácti rodinných domů podle zastavovacího plánu Bohuslava Fuchse a Jaroslava Grunta. Autory dvojdomů byli Josef Štěpánek, Jan Víšek a Ernst Wiesner, samostatné domy navrhli Hugo Foltýn, Jiří Kroha, Miroslav Putna a Jaroslav Syřiště. Zadání znělo: úsporné individuální bydlení pro střední vrstvu s danou výškou a kubickým tvarem domů.
Šlo hlavně o reformu ve smyslu konstrukcí, materiálů a dispozičních změn. Designér Jan Vaněk se zároveň snažil prosadit standardizaci a sériovou výrobu bytového zařízení. Klienti však nebyli na tento typ bydlení připraveni, prodej vázl a stavitelé se dostali do finančních problémů.
I když dobové PR bylo poměrně masivní a odborná periodika ocenila tento kulturně-developerský podnik, hodnocení většinou nedokončených staveb bylo spíše negativní, a to mnohdy oprávněně. Karel Teige zašel v případě domů od Foltýna a Krohy až na hranici dehonestace, kritický byl i Oldřich Starý a Vojtěch Krch (Stavba, Styl, Architekt SIA). Vysoké ceny, ale i konkrétní nepraktická řešení značně pranýřoval denní tisk, který poukázal zejména na „škatulový sloh“ s továrenskými fasádami v podivné barevnosti. Pro československou, ale i evropskou moderní architekturu měla však brněnská výstava Nový dům mimořádný význam.
Jindřichův Hradec. Králíci, dílny a další tajemství vnitrobloků. Zve Lukáš Soukup, městský architekt Jindřichova Hradce
3. října ve 10 hodin, program
První z letošních akcí v rámci Dne architektury v Jindřichově Hradci se zaměří na činžovní domy a zástavbu přelomu 19. a 20. století. Podíváme se společně do tajemství vnitrobloků, které skrývají zcela jiný svět, oproti frekventovaným okolním ulicím. Nahlédneme za kulisu zdobných fasád a zaměříme se na prostory, které více nežli k reprezentaci sloužily jako zázemí obyvatelům. Jak se proměnily v průběhu 20. století?
Řeč bude o standardech bydlení a jejich propsání do architektury, chovu drobných domácích zvířat, malých dílnách, skladování otopu, vlastnictví automobilu, zeleni, dětských hřištích a dalších faktorech, které v minulosti formovaly a stále formují tuto neviditelnou část zástavby. I takové drobné prostory pro vlastní kreativitu či ekonomickou aktivitu přispívají ke kvalitě bydlení. Platilo to v době jejich vzniku a platí to i dnes.
Navazuje vycházka do nedalekého sídliště U Nádraží, protože „kdo nebydlel v paneláku, jako by nebyl“.
Kladruby u Stříbra. Komunitní bydlení podle benediktinů. Zve architektka Eli Havla, prohlídku povede se Silvií Strachotovou
4. října ve 14 hodin, program
Dny architektury v Klášteře Kladruby jsou pro nás se Silvou svátkem, během kterého můžeme společně objevovat historii v širokém kontextu z různých perspektiv. Vždycky máme radost, když se do našich rozhovorů přidá i návštěvnictvo. Letos se zaměříme na tradiční formu komunitního bydlení, ve kterém se architektura řídí mnišskými řeholními pravidly.
Benediktini jsou hospodářský řád. V Kladrubech se starali, pečovali a své panství rozvíjeli s úctou a respektem. V době největší slávy spravovali až na 150 obcí. Plány byly připraveny na více než deset let dopředu – to je velký rozdíl oproti dnešku. Na akci si názorně ukážeme význam stability, předvídatelnosti a plánování pro dobrý život a hospodářský rozvoj.
Každý rok objevíme o kousek víc, přestože jsme obě v Kladrubech vyrostly. Paralelně probíhají i prohlídky kláštera, které lze s procházkou kombinovat. Nabízíme vám tedy rozšířený důvod dojet tam, kde lišky dávají dobrou noc.
Více k tématu
Praha. Kýč nebo kvalita? Na procházku po „devadesátkovém“ developmentu v Nebušicích zvou redaktorky Earch.cz Adéla Vaculíková a Karolína Vránková
5. října v 17 hodin, program
Malá Šárka je jedním z prvních tuzemských developmentů 90. let a také zřejmě první pražská „gated community“, určená pouze pro rezidenty. Domy tu mají barvy růžové a modré a na první pohled je to ukázkový kýč. Na druhý však tato čtvrť nabízí velmi kvalitní bydlení – má příjemné měřítko, hodně zeleně, málo plotů a projíždějících aut. To za branou, kde se divoce parcelovala pole, to je mnohem horší.
Co vlastně dělá kvalitní bydlení a dobrý urbanismus obytné čtvrti? Právě nad tím bude možné se zamyslet na této procházce.
