Obchodní středisko Ještěd

Pondělí, 30. Březen 2009 - 2:06
| Napsal:
Obchodní středisko Ještěd, nyní Obchodní dům Tesco, Liberec. Vedoucí projektu: Karel Hubáček, Miroslav Masák; architektonické řešení: Karel Hubáček, Miroslav Masák; projekt: J. Bílek, J. Prskavec, V. Bůžek; statika: Václav Voda.

 

1968 – 1979
Obchodní středisko Ještěd, nyní Obchodní dům Tesco, Liberec
Vedoucí projektu: Karel Hubáček, Miroslav Masák; architektonické řešení: Karel Hubáček, Miroslav Masák;
projekt: J. Bílek, J. Prskavec, V. Bůžek; statika: Václav Voda

Materiál: beton, předzvětralý plech, sklo, oranžové dlaždičky (dosud zachovalá zářivá barevnost) ad.
Tři samostatné obchodní domy (požadavek sdružení investorů) propojené průchody (v přízemí) a terasami, společné sklady a expedice.

Prodejní plocha: 8000 m2

Zprovoznění objektu: pavilon A – 1. 12. 1978, pavilony B a C – 16. 7. 1979

Výrazná kompoziční skladebnost, „strukturální architektura“ (M. Masák): prorůstající geometrické objekty nepravidelných, ale jasných, zřetelných forem vytváří – skromně a náležitě neutrálně řečeno (tak se to po recenzentech a teoreticích v českém zpedagogizovaném prostředí žádá) – zajímavé exteriéry i interiéry; odsazené vnější vřetenovité schodiště.



A řečeno naplno: Ohromující, odvážná realizace. Síla s níž je architektonická idea generuje prostor snad u nás v moderní architektuře nemá obdobu. Nekonvenčnost, nekompromisnost, radikalita, stejně tak jako hravost, temná i jásavá barevnost a fantazie – toto poselství z nejlepších projektů a realizací české architektury šedesátých let zde v Obchodním středisku našlo svoje neopakovatelné naplnění, jednu ze svých možných syntéz. Stavba svědčící o své době a současně stavba obrácená k budoucnosti: odklon od modernistických dogmat, hledání prostředí nabízejícího participaci a identifikaci.

Na náměstí, uprostřed historického jádra Liberce dosud na sebe upoutává jakoby ze země neudržitelně vyrůstající rozložitý, členitý objekt – mnohonásobná srostlice s geometrií definovanými objemy, s meziprostory v různých výškách, zpřístupněnými terasami, rampami a schodišti, chráněnými polozakrytými i k nebi otevřenými prostory, upoutává pozornost i záměrnou výtvarnou i barevnou nadsázkou, kontrastem tmavohnědého pláště z ocelového plechu opatřeného atmofixovým povrchem a jasnou barevností – zářivou oranžovou barvou kachliček. Z každé strany příchozím nabízí výtvarně pozoruhodná uskupení těles objektu. Obdivuhodné dílo české architektury. Pro jeho svébytnou mohutnost bychom neměli přehlédnout ani velkorysost konceptu, ani finesy navazující kontakt s budovami okolí. Ukázka toho, co dokázali architekti „vydolovat“ z původního požadavku na výstavbu „tržnice“!

„O respekt k místu jsme se také snažili, když jsme navrhovali nákupní středisko v Liberci. Konstrukční systém a obrys komplikované stavby byly vydefinovány třemi tradičními pěšími trasami, které se v místě stavby protínaly. Síť racionálních čtverců a měkčích, vepsaných pětiúhelníků a šestiúhelníků, ale i síť vnitřních pasáží nákupního střediska směrům tradičního pěšího provozu odpovídá. Chtěli jsme stavbu organicky zařadit do rozháraného prostředí města.“ (M. Masák, in: P. Kratochvíl: Rozhovory s architekty 01, Praha, Prostor 2005, str. 7)

V roce 1973 byl uveden do provozu deset metrů vysoký Reklamní poutač – pneumatický válec z průsvitné pogumované textilie, na jehož stěny bylo zevnitř promítáno (tím se dosahovalo světelných efektů). Tvar válce zajišťoval proud vzduchu z ventilátoru ve vnějším schodišti objektu; design poutače byl dílem Mirko Bauma. Reklamní poutač byl později zrušen.

V roce 2006 nový vlastník nákupního střediska „Ještěd“ v centru Liberce, nadnárodní společnost Tesco, prosadila výměr k požadované demolici. Maximalizaci nároků na využití každého čtverečního metru a jeho přeměně v prodejní plochu, nárokům na parametr podlažnosti atd. tato stavba ideálně neodpovídá, zato jsou do obchodního střediska s labyrintickým prostorem personifikovány hodnoty, které dalece přesahují axiologický horizont „spotřebních žní“, v němž se pohybuje „obchodní řetězec“.
Propojení současných požadavků na provoz, na pohyb zákazníků a zboží, na nabídku zvýšeného komfortu a na celkovou změnu obchodnického klimatu s odpovědnou rekonstrukcí zachovávající nadčasová, hodnotná architektonická řešení, je zřejmě na prahu 21. století aspirací, která jakoby neměla svého dostatečně silného nositele, svůj subjekt, kromě hlasu architekta a historika architektury. Nárok na uchování hodnotných solitérů obchodních center – v době svého vzniku v 70tých letech minulého století sui generis monumentů – čeká na svoje prosazení.

 

Text je součástí publikace:

Architektura 60. let
"Zlatá šedesátá léta" v české architektuře 20. století

 

doc. PhDr. Oldřich Ševčík, CSc., Ing. arch. Ondřej Beneš

 

Formát: 21×30 cm, 504 stran

ISBN: 978-80-247-1372-4

Vydala Grada Publishing, a. s., U Průhonu 22, Praha 7

obchod©grada.cz, www.grada.cz

 

Klíčová slova: