Beton 4 | 2013 : Mosty a dopravní stavby

Čtvrtek, 5. Září 2013 - 0:00
| Napsal:

Přinášíme obsah aktuálního čísla časopisu Beton. 

Fotoalbum: 

ÚVODNÍK | EDITORIAL

O LETNÍ NÁLADĚ
Milé čtenářky, vážení čtenáři,
přestože letos se léto docela vydařilo, nálada ve firmách působících ve stavebnictví není úplně dobrá. Za poslední čtyři roky se objem nových zakázek neustále snižuje, a to jak v pozemních, tak zejména v inženýrských stavbách. Celkový propad ve stavební výrobě dosahuje téměř 35 % a v přípravě staveb přibližně 50 %. A protože v tomto období máme už osmého ministra dopravy a zřejmě se brzy dočkáme i devátého, stále platí, že nekompetentní rozhodování bez hluboké znalosti problematiky, rozpadající se koncepce, personální změny na postech odborníků a špatně nastavený systém přípravy staveb a zadávání veřejných zakázek postupně snižují úroveň českého stavebnictví a také způsobí mnoho problémů v budoucnosti. Psal jsem o tom v loňském úvodníku a nemá smysl vše znovu opakovat, za rok se vůbec nic nezměnilo.

Veřejné mínění o stavebnictví silně ovlivňují média a není to ani trochu dobrý obrázek. Převažují negativní zprávy, nesmyslné představy laiků a pouhá kritika nákladnosti nových staveb. Vzniká pak dojem, že investice jsou jen plýtvání a podpora nenasytných stavebních firem. V horším případě pak stavebnictví získává přívlastek oboru, kde převažují zloději a korupčníci. Kladné zprávy se objevují převážně jen v odborném tisku, který sledují hlavně profesionálové z oboru. Na konferenčních a vzdělávacích akcích investoři a uživatelé staveb obvykle chybí, takže jednáme se stále méně informovaným klientem, který by přitom měl důkladně porozumět všem souvislostem a trendům.

V poslední době se objevily dvě velké „investiční“ akce, které by měly pomoci upadajícímu stavebnictví. Podívejme se na ně podrobněji.

První je „Modernizace dálnice D1“. Tato akce by měla být spíše pojmenována jako velká a nutná oprava, ale kvůli způsobu financování doslala toto eufemistické označení. „Modernizace D1“ by měla znamenat uvedení naší nejvíce zatížené dálnice do souladu s dnes platnými standardy a umožnění budoucích úprav pro jejich zvýšení. Během přípravy a realizace této akce vyplouvají na povrch současné typické potíže. I když provoz na D1 je výrazně vyšší než na jiných dálničních komunikacích, není důsledně prověřena a ekonomicky vyhodnocena možnost případného rozšíření této dálnice na šest jízdních pruhů. Přitom jiné méně zatížené dálnice jsou v tomto standardu již v provozu. Při modernizaci budou přestavěny některé mosty, nedávno instalované portály a další objekty na kategorii D28, ale není vždy dořešena možnost budoucího rozšíření na vyšší kategorii. Zatížitelnost některých rekonstruovaných mostů po modernizaci bude dokonce nižší než před modernizací. Během realizace se nepředpokládají žádné změny a vícepráce, což je v rozporu s běžnou stavební praxí. Určitě je pro všechny dobré, že současná cenová úroveň na hranici vlastních nákladů umožní stavět i při restriktivní rozpočtové politice vlády, ale s rezervami, nedostatečnými podklady v projektech a přínosnými změnami kvality musí přece každý stavebník počítat, zvláště když jde o opravu nebo přestavbu desítky let užívaných staveb. Obávám se, že nízké počáteční náklady, nedostatečná pružnost při vyhodnocení skutečného stavu realizovaných staveb a tlak na dodržení harmonogramu přinese snížení kvality, budoucí právní spory kolem reklamací a zvýšené náklady na údržbu a další stavební úpravy.

Druhou, v médiích často probíranou „investiční“ akcí, jsou opravy staveb a komunikací po povodních. Představa, že v tomto případě jde o investice podporující stavebnictví, je podle mého názoru hodně falešná. Opravy jsou samozřejmě nutné a řadě stavebních firem skutečně pomohou. V tomto případě jde spíše o důsledky a obnovu minulých chybných investic, jako jsou zastavování inundačních území, snížení retenční kapacity území a regulace vodních toků, někdy i nedostatečná velkorysost a kvalita při nových projektech. Možná to zvýší roční index stavební výroby, ale tento ekonomický ukazatel jen potvrzuje zrádnost statisticky podložených dat, opravy nám fakticky nezvýší národní důchod ani životní úroveň.

Přitom některé minulé investice potvrzují, že zdravá koncepce, nadhled a schopnost upravit projekty v dané situaci se vyplatí. Nedávno dokončená jižní část silničního okruhu kolem Prahy byla silně kritizována i z nejvyšších míst pro nákladnost, dodnes nemá uzavřena všechna změnová řízení a dořešeny tak zvané vícepráce, ačkoli jde o přirozené změny během výstavby. Přitom šlo o jeden z prvních projektů, kde stavební firmy tvrdě cenově soutěžily a podstatně snížily nabídkové ceny oproti předpokladům. Zatímco při povodni v roce 2002 byly v Praze v provozu pouze dva mosty přes Vltavu, letos tranzitní doprava a přístup pro záchranné práce měly výrazně lepší podmínky.

Podobný kladný význam měla největší realizovaná dopravní investice v Ústeckém kraji. Most přes Labe u Litoměřic naplnil svou funkci i v opakované povodňové situaci po jedenácti letech. V roce 2002 byly uzavřeny všechny silniční mosty mezi Roudnicí a Děčínem, letos díky novému mostu přes Labe byla situace o hodně lepší. A pokud by různé zájmové aktivity neblokovaly výstavbu dálnice D8 nebo dostatečně dimenzované protipovodňové zábrany v ústeckém Střekově, mohly by i ztráty být výrazně nižší.

Promyšlené stavební investice neznamenají jen utrácení společných prostředků a možné snížení nezaměstnanosti. Pokud to politická reprezentace i laická veřejnost vnímají jinak, bylo by dobré spojit síly všech zainteresovaných subjektů a bez ohledu na konkurenční boj začít obhajovat prestiž stavebnictví a obnovit standardní podmínky pro jeho činnost.

OBSAH

Milan Kalný / 3

Téma
Nuselský most v praze – 2013 – čtyřicet let od uvedení do provozu
Karel Dahinter / 4

Stavební konstrukce
Semi-integrované viadukty stavěné s využitím horní výsuvné skruže
Jiří Stráský, Tomáš Rompotl, Petr Mojzík, Viliam Kučera / 26
Výstavba nového Trojského mostu se zaměřením na betonové konstrukce
Jan L. Vítek, Robert Brož, Petr Koukolík, Alexandr Tvrz / 32
Vybrané betónové mosty postavené na území Slovenska
Peter Paulík / 43
Ing. Vladimír Tvrzník, CSc. – 90 let
Vladimír Křístek / 48
Dvě zavěšené lávky postavené ve městě Eugene, Oregon, USA
Jiří Stráský, Pavel Kaláb, Radim Nečas, Jan Koláček/ 52
Lávka pro pěší přes ulici Západní v Karlových Varech
Jan Procházka / 60

Historie
Lávka v Durhamu postavená originální metodou
Jana Margoldová / 64

Materiály a technologie
Lávka z předem předpjatého drátkobetonu
Vladimír Brejcha, Zdeněk Fulka,
Vladimír Junek / 67
Revoluční betonové stavby, které sbírají ceny
Jitka Prokopičová / 70
Možnosti výroby směsných cementů na bázi fluidních popílků
Marcela Fridrichová, Jan Gemrich, Karel Dvořák, Dominik Gazdič, Karel Kalivoda / 74

Software
Frankfurtské letiště s novými leteckými spoji
Stephan Schmidt, Libor Švejda / 80

Věda a výzkum
Nový Trojský most v Praze – analýza konstrukce během výstavby
Lukáš Vráblík, Milan Šístek, Jan Mukařovský, Jakub Růžička, David Malina, Jiří Lukeš, Tomáš Wangler / 86
Experimentální stanovení pevnosti vysokohodnotného betonu v trojosém tlaku
Filip Vogel, Radoslav Sovják, Petr Máca, Birgit Beckmann / 100
Analýza kotevních délek předpětí ve vláknobetonových konstrukčních prvcích
Lukáš Kadlec, Vladimír Červenka, Vladimír Brejcha, Vladimír Křístek, Alena Kohoutková / 104
Pravděpodobnostní analýza zatížitelnosti a spolehlivosti spřaženého mostu z MPD nosníků
David Lehký, Martina Šomodíková, Jiří Doležel, Drahomír Novák / 108
Studie dlouhodobých ztrát předpětí komorového mostu v závislosti na umístění kotev
Lukáš Kadlec, Vladimír Křístek / 114

Normy • jakost • certifikace
Stanovení odolnosti betonu proti působení CHRL podle ČSN 731326 – opakovatelnost a reprodukovatelnost výsledků zkoušek
Petr Misák, Tomáš Vymazal, Oldřich Žalud, Barbara Kucharczyková / 120
Zkušební zařízení pro stanovení pevnosti v prostém tlaku směsí stmelených hydraulickými pojivy, resp. Fluidními popílky, a environmentální zhodnocení této hmoty
Pavel Rubáš, Denisa Trajkovská / 126

Sanace a rekonstrukce
Funkce ochranných nátěrů na betonových podkladech, problematika jejich tloušťky a možnosti jejího přímého měření
Vítězslav Vacek, Michaela Kostelecká / 130

Diskuze čtenářů
Žhavé téma: Veřejné zakázky ve stavebnictví
Břetislav Teplý / 135

Aktuality
Recenze knihy Mosty na území Slovenska / 79
Jak byly získány prestiž a respekt československých stavebních inženýrů…
Vladimír Tvrzník/ 119
Semináře, konference a sympozia / 136

Firemní prezentace
Metrostav / 2. strana obálky
RIB / 41
SMP CZ/ 47
Betosan / 51
Ing. Software Dlubal / 61
Červenka Consulting / 69
Fibre Concrete 2013 / 77
VSL Systémy /CZ/ / 99
Novák&Partner / 103
Povrchové úpravy ve stavebnictví 2013 / 103
ISCR 2014 / 107
TAZUS / 123
Cemtech / 125
ČMB - BetonUniversity / 3. strana obálky
Pontex / 3. strana obálky
Construsoft / 4. strana obálky

Článek byl převzat z partnerského časopisu BETON TKS.

Klíčová slova: