Co s Karlovým náměstím? Nejlepší projekt určí soutěžní experiment

Středa, 4. Červenec 2018 - 10:29
| Napsal:

Po sérii neúspěšných projektů na revitalizaci největšího náměstí ve střední Evropě přichází další pokus. Na Karlovo náměstí v Praze se od pádu komunismu prakticky nesáhlo a jeho stav tomu jednoznačně odpovídá. Už v září bychom ale mohli znát vítězný projekt právě probíhající mezinárodní architektonicko-urbanistické soutěže, který by měl prostor přizpůsobit potřebám 21. století. 

Současný stav Karlova náměstí v Praze. Zdroj: IPR
Fotoalbum: 

PARKOVÉ NÁMĚSTÍ

Karlovo náměstí bychom s trochou nadsázky mohli označit jako veřejné prostranství s rozdvojenou osobností. Ve skutečnosti se totiž nejedná o náměstí, jak název napovídá, ale o městský park. Naprostou většinu jeho plochy totiž tvoří trávník se stromy a keři, mezi kterými se vinou úzké cesty.

Stoprocentní přeměna parku na klasické náměstí s vydlážděnou plochou přitom není ani možná. Karlovo náměstí je totiž zapsáno jako kulturní památka a největší hodnotu v očích památkářů představuje právě jeho parkový charakter, který mu ke konci 19. století propůjčil návrh zahradního architekta Františka Thomayera. 

ČEKÁNÍ NA REKONSTRUKCI

Prostor původně sloužil jako největší pražská tržnice. Na jeho místě už ve 14. století založil Karel IV. Dobytčí trh – jeho funkce tak odpovídala například nedalekému Václavskému náměstí, které sloužilo obchodu s koňmi. Václavské náměstí se již pomalu proměňuje, Karlovo náměstí svou novou podobu teprve hledá.

O větší revitalizaci celé plochy náměstí se začalo uvažovat už v 90. letech minulého století. Projekt však nakonec smetla veřejnost podporovaná ekology, kterým se nelíbilo zamýšlené kácení stromů. Několik aktivistů se dokonce nechalo ke kmenům přivázat. Další pokus přišel v roce 2008 s ideovou urbanisticko-architektonickou soutěží – zejména kvůli sporům ohledně památkové podstaty parku ovšem i tento pokus zůstal pouze na papíře.

Z toho také vychází dnešní stav Karlova náměstí. “Údržba náměstí je dlouhodobě podfinancovaná. Na zásadní rekonstrukci se totiž čeká už přes 20 let. Nikdo během této doby nechtěl do Karlova náměstí investovat, protože by se investice následnou rekonstrukcí znehodnotila,” vysvětluje pražská radní Jana Plamínková, která záměr revitalizace dozoruje.

“Našim předchůdcům se žádný projekt nepodařilo úspěšně dotáhnout z toho důvodu, že se při pohledu na Karlovo náměstí střetávají velmi odlišné zájmy zainteresovaných stran. Městská část Praha 2 by z něj chtěla mít klasické náměstí, ovšem památkáři až dosud rigidně trvali na zachování koncepce promenádního parku podle Thomayerova návrhu,”pokračuje Plamínková. Do procesu zároveň zasahují dopravní odbory, místní obyvatelé i veřejné instituce sídlící kolem parku.

SOUTĚŽNÍ EXPERIMENT

Aby se konečně mohlo dospět k domluvě, rozhodlo se město ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy vypsat tzv. řízení se soutěžním dialogem. V českém prostředí dosud neověřená forma architektonického soutěžení spočívá v tom, že se od začátku procesu schází všichni stakeholdeři (jednotlivci, instituce i skupiny zainteresované v projektu) a spolu s architekty o projektu diskutují.

Do veřejné mezinárodní soutěže se nakonec přihlásilo celkem 14 týmů ( 2 uchazeči byli vyloučeni, protože nesplňovali požadavky). Ze zbylých 12 týmů komise složená ze zástupců města a architektů vybrala pětici finálových týmů na základně přístupů k revitalizaci a zaslaných portfolií. Časově a finančně náročná forma soutěže by měla architektům pomoci pochopit rozdílné zájmy, tak aby je mohli zohlednit ve svých návrzích. Během společných setkání navíc architekti ještě před odevzdáním konkrétních návrhů získávají zpětné vazby, které mohou zapracovat.

Formu architektonicko-urbanistické soutěže si přitom pochvaluje většina ze zúčastněných týmů. Architekti vyzdvihují především pečlivou přípravu soutěže, otevřenost diskuzi s porotou a možnost bližšího seznámení s požadavky zadavatele. „V běžných anonymních soutěžích prakticky  neexistuje dialog, a nelze přirozeně v diskuzi reagovat na podněty porotců, takže návrhy ustrnou ve fázi nejistoty, zda je lze upravit podle potřeb zadavatele. Zadavatel si v soutěžním dialogu může vybrat tým s nímž bude umět dobře komunikovat a spolupracovat a u nějž má ověřenou profesionalitu. V anonymních soutěžích porota zažívá  nejistotu  zda vítězný team nebude skupina studentů nebo excentrický zarputilý kreativec,“ komentuje architekt Pavel Joba z Ateliéru M1, které na návrhu pracují s Atelierem PROMIKA a holandským krajinářským studiem Sant en Co

Soutěžní dialog si pochvaluje také architektka Markéta Zdebská ze studia BY architects. „Formu soutěžního dialogu jsem měla možnost zažít z pozice účastníka v případě Karlova náměstí, ale v jiné soutěži také z pozice porotce. V obou polohách se mi soutěžní dialog, v případě komplikovanějšího zadání, zdá jako skvělý nástroj, jak se bezpečně dostat k dobrému výsledku.“

Týmy architektů se s komisí a porotci sešly na dvou workshopech, během kterých mezi sebou projednávaly všechny okolnosti projektu a požadavky různých stran. “Myslím, že při prvním workshopu všichni architekti pochopili, proč se během těch 20 let nepodařilo žádný projekt dotáhnout,”naráží Plamínková na často protikladné požadavky v zadání. V červnu pak týmy odprezentovaly své kompletní návrhy, které mohou do konce srpna upravit podle připomínek komise.

PŘETÍŽENÁ DOPRAVA

Proměnu Karlova náměstí navíc silně komplikuje složitá dopravní situace. Rušná Ječná ulice protíná náměstí vejpůl a vytváří tak prakticky dva oddělené ostrovy, které jsou kvůli silné dopravě pro chodce z přilehlých ulic těžko dostupné.

“Náměstí by strašně pomohlo, kdyby se podařilo odvést dopravu. Některé ambiciozní plány u podobných projektů v zahraničí dokonce počítaly se zasunutím dopravy pod zem. Podle mě by takové řešení výrazně pomohlo i Karlovu náměstí, ale vzhledem k existenci metra a sítí se již na začátku projektu jasně řeklo, že touto cestou to nepůjde,”konstatuje radní pro životní prostředí a infrastrukturu. Podle Plamínkové by zapuštění dopravy pod zem odsunul celou revitalizaci o dalších 20 let.

POZOR NA ZELEŇ

Jiný důležitý bod návrhu nové podoby Karlova náměstí představuje zeleň. Dnes na ploše náměstí najdeme hned několik zbytkových trávníků a zarostlých keřů plných odpadků. Jak keře, tak i nadbytečné travnaté plochy bývají v současných úpravách náměstí značně redukovány. Zeleň je však velmi citlivé téma, které často rozděluje veřejnost a architekty.

“Pro architekta je jednodušší plochu zplanýrovat a udělat vše podle nové koncepce. To zde ale nejde, protože to nikdy nepovolí památkáři a nedopustí to ani Pražané, kteří se hned začnou přivazovat ke stromům a budou bojovat o každou šišku. Jako radní pro životní prostředí navíc vím, jak je veřejnost přecitlivělá na kácení. Musí se postupovat velmi citlivě.” 

REALIZACE ZA ROK

Mezinárodní architektonické týmy předloží své dopracované projekty ke konci srpnu. Na jejich posouzení pak bude mít porota zhruba dva měsíce a v září by měly být známy oficiální výsledky. Podle harmonogramu by se s realizací mohlo začít už na podzim, tomu ovšem vzhledem k nutnému získání stavebního povolení nevěří ani Plamínková. Reálně by se tak mohlo stavět příští rok. 

Pokud by se ovšem rozhodování časově protáhlo, mohou do procesu zasáhnout říjnové komunální volby. Podle Plamínkové by ale vážnější komplikace nastat neměly, protože na záměru revitalizace náměstí panuje všeobecná shoda. 

FINÁLE V ZÁŘÍ

V pětici vybraných týmů najdeme najdeme několik českých zástupců: již zmíněný tým pražského Ateliéru M1 ve spolupráci s Atelierem PROMIKA a holandskými krajináři, studio New visit z Hradce Králové, ateliér BY architects spolu s českou dopravní firmou PD FILIP a německým krajinářským studiem a francouzské krajinářské studio ve spolupráci s pražskou kanceláří Break Point a HBH projekt.

Architekty čeká velmi komplikovaný úkol vzhledem k počtu zainteresovaných stran, které se v projektu snaží prosadit své zájmy. Ve svých návrzích budou muset zohlednit také protikladná zadání města a památkářů. Čeká nás proto zajímavé posuzování výsledných návrhů, zda se vydají směrem klasického náměstí či parku. Vzhledem k velikosti plochy Karlova náměstí se musí zároveň počítat s jeho celoroční údržbou a jasnou vizí, jak má veřejný prostor v centru města fungovat.  

“Pro architekty je to bezesporu velmi komplikovaný úkol plný protikladných požadavků – připomíná mi Chytrou horákyni, která měla přijet oblečená i nahá, bosá i obutá, na koni i pěšky. Horákyně si nakonec poradila, věřím, že úkol zvládnou i architekti. Osobně bych byla šťastná jako blecha, kdyby se projekt konečně povedlo dotáhnout,” shrnuje Plamínková. 

Vybrané týmy:

  • Agence Ter – francouzské krajinářské studio ve spolupráci s Break Point, HBH projekt, Phytorestore a Concepto. (Revitalizace náměstí Pershing v historickém centru Los Angeles, park v nové pařížské čtvrti Saint Ouen, renovace historického centra německého Duisburgu, renovace historického areálu Řádu maltézských rytířů)

  • GustafsonPorter + Bowman LLP – britské krajinářské studio. (Památník Diany, princezny z Walesu v Hyde parku, veřejný park Westergasfabriek v Amsterdamu, Swiss Cottage park v Londýně, Parque Central ve Valencii)

  • Atelier M1 architekti s.r.o. ve spolupráci se Sant en Co V.O.F. a Atelierem PROMIKA s.r.o. – česká architektonická studia ve spolupráci s holandským krajinářským studiem. (Zahrady Břevnovského kláštera, areál Jezuitské koleje v Kutné Hoře, renovace historického parku Frederik Hendrikplatsoen v Amsterdamu, revitalizace a rozšíření historického Amsterdamského parku Oosterpark)

  • New visit s.r.o. – česká firma z Hradce Králové, která se specializuje na krajinářskou architekturu, zahrady a parky. (Revitalizace Tyršových sadů – Podzámeckého parku v Pardubicích, rehabilitace centrálního lázeňského parku v Poděbradech, rehabilitace Střeleckého ostrova, lesopark Letňany)
  • Rehwald krajinářští architekti ve spolupráci s BY Architects + PD FILIP – německé krajinářské studio tvoří trio s dvěma českými architektonickými studii. (Rekonstrukce Německé akademie přírodních věd Leopoldina, piána na ulicích v Praze, New Yorku, Velké Británii, Kyjevu a Moskvě, vítězný návrh na podobu Berlínského náměstí Ulap, úprava městského parku Kala v Berlíně)