Cubespace: Domy šité na míru

Středa, 27. Červen 2012 - 2:00
| Napsal:

Tvorba ateliéru Cubespace se soustřeďuje především na individuální architektonické návrhy modulárních staveb. Každý z realizovaných modulárních domů je šitý na míru konkrétnímu klientovi.

Historie a vznik ateliéru

Ateliér Cubespace byl založen v roce 2007 na základě rozhodnutí realizovat společný nápad, jež vznikl zhruba rok předtím při setkání architekta Ondřeje Fuchse a Martina Kokty. Ondřej Fuchs byl v té době jedním z partnerů v architektonickém ateliéru Archplan a Martin Kokta působil jako ředitel pražské pobočky firmy Konstrukce Media. Z takto vzešlé kombinace vzájemného know-how vznikla idea založení produkce vlastního modulárního systému s ocelovou nosnou rámovou konstrukcí, vyráběného s vysokou kvalitou architektonické formy a ve vysoké výrobní preciznosti. Původní motivací také bylo vytvoření jisté opozice či protiváhy katalogovým typovým projektům rodinných domů s často pochybnou kvalitou architektonického zpracování.

V současnosti si oba zakládající partneři dělí jednotlivé povinnosti související s řízením chodu ateliéru. Architekt Ondřej Fuchs především koordinuje práci jednotlivých členů projekčního týmu a je také angažovaný při jednání s úřady a investory. Martin Kokta je pak zodpovědný za marketing, jednání s investory a především zajišťuje koordinaci a kontrolu výrobního procesu ve výrobním závodě a na stavebním pozemku.

Hned v zakladatelském roce 2007 začala projekce prvních projektů modulárních staveb. V roce 2008 byl postaven první vzorový modul, který byl střídavě umístěn na několika místech po ČR a který tak sloužil propagaci myšlenky modulární architektury a jejích možností. V roce 2009 pak došlo k postavení prvních staveb společnosti v odštěpném závodě Cubespace, ve spolupráci s výrobním závodem ZRUP Příbram. Jednalo se především o objekty rodinných domů a malých kancelářských objektů, které byly postaveny po celé ČR. Celkem se v roce 2009 jednalo o 7 staveb z celkem 17 modulů. V roce 2010 bylo postaveno z modulárního systému již 11 staveb z 39 modulů a v roce 2011 4 stavby o 25 modulech. Mírný úbytek zakázek byl způsoben nejen částečným projevem krize ve stavebnictví, ale také reorganizací výroby a zaměřením se na vývoj a inovaci konstrukčního systému.

Lidé

Členové týmu jdou v procesu se zákazníkem „od začátku do konce“, během všech stupňů stavební dokumentace a následné výstavby. Při návrhu tvarového řešení domu v počátečním průběhu studie dochází k neustálé pozitivní konfrontaci se zákazníkem, jejímž výsledkem je ideálně soulad představ architekta a klienta.

Během prvních let po založení ateliéru docházelo k užší profesní specializaci každého z členů teamu – každý je tak schopen vést vlastní projekt, a zároveň se však více soustředí na další „svou“ specializaci, např. parametrickou architekturu, design interiérů, stavební fyziku a energetické charakteristiky budov, či na koordinaci inženýrů zpracovávajících profesní části dokumentace, atd. Dochází tak k neustálé spolupráci a vzájemné koordinaci všech členů týmu.

Celkově se ateliér dělí dle zaměření činnosti na čtyři sekce, jež však nejsou v rámci působení jednotlivých členů týmu striktně odděleny:

První – oranžová sekce – se zabývá modulární architekturou. Věnuje se čistě pouze problematice, jež souvisí s kontejnerovými, modulárními a mobilními stavbami. Dochází také ke komunikaci a výměně zkušeností se zahraničními ateliéry zabývajícími se stejnou problematikou s cílem hledání optimalizací, technologických postupů a novinek.

Druhá – zelená sekce – se soustřeďuje na návrhy klasické a parametrické architektury. Jsou navrhovány stavby s tradičními konstrukčními systémy. Snahou je specializace na větší stavební celky, především na návrh hotelových, administrativních a multifunkčních budov, zdravotních středisek či luxusních vila domů.

Třetí – fialová sekce – se věnuje designu interiérových prostor, provozů prodejen, restaurací a kulturních zařízení v návaznosti i na zpracování kompletní grafické podoby corporate designu a full servisu pro klienta včetně zpracování a zprostředkování výroby veškerých příslušných tiskových materiálů.

Čtvrtá – modrá sekce – představuje samotný výrobní závod, kde jsou realizovány veškeré modulární stavby, které společnost ve své projekční části navrhne. Výrobní závod se zabývá i přípravou na automatizaci výrobního procesu a optimalizaci způsobu navrhování a nakládání s datovými soubory tak, aby docházelo k postupné automatizaci výroby a snížení ceny hotového produktu se zachováním kvality provedení a individuálního architektonického rukopisu.

Aktivity v rámci modulární architektury

Neustálou snahou ateliéru je šíření myšlenky tohoto alternativního způsobu výstavby formou organizace různých výstav či přednášek předních světových architektů zabývajících se modulárními a mobilními stavbami. Široká veřejnost tak v rámci festivalu Architecture Week v Praze měla v roce 2008 možnost navštívit a vyslechnout přednášku Jennifer Siegal z USA či v roce 2009 Marta de Jonga z Holandska, kteří prezentovali své názory a zkušenosti s modulární architekturou společně s organizátorem, panem Martinem Koktou.

Cubespace věnuje trvalou pozornost možnostem zdokonalování konstrukčních charakteristik a detailů vyráběných modulárních staveb. Především jsou zkoumány možnosti využití moderních konstrukčních materiálů. Snahou totiž není, aby byly tyto stavby srovnatelné s tradiční výstavbou, ale aby splňovaly i ty nejpřísnější požadavky současnosti i nejbližší budoucnosti.

Parametrická architektura a využití programů

Tvorba ateliéru se neomezuje však pouze na navrhování modulárních staveb. Vznikají zde i tradiční architektonické projekty či územní studie. Další specializací ateliéru je totiž parametrická architektura, při jejíž aplikaci a jejím vývoji ateliér spolupracuje s ateliérem architekta Miloše Floriána na Fakultě architektury ČVUT. Těžiště parametrické architektury spočívá v procesu navrhování, kdy výsledná forma budovy nemusí nutně vyžadovat náročné technologické procesy výstavby. Tento způsob tvorby projektu vede k maximální možné optimalizaci návrhu v závislosti na požadovaných charakteristikách objektu. Vyšší náročnost při tvorbě návrhu by naopak měla přispívat ke snížení nákladů na výstavbu a zvýšení efektivity provozu takového díla. Zapojení principů parametrické architektury chápeme jako přirozený vývoj procesu tvorby v architektuře.

Pro vytváření projektové dokumentace a virtuálního modelu objektu je v ateliéru využíván program ArchiCAD. Je snaha o co nejefektivnější využití možností a funkcí, jež skýtá prostředí programu pro projekční práci. V rámci ateliéru jsou dohodnutá pravidla pro „hygienu“ projektování tak, aby pro práci všech členů existoval jednotný systém v předem definovaných vrstvách s přesně definovanými typy čar a prvků. Jednotliví projektanti a architekti jsou tak schopni okamžité orientace v projektech ostatních členů teamu. Zřejmý je také přínos tohoto způsobu tvorby projektu v úspoře času a přesnosti práce. Speciálně pro potřeby ateliéru byl také například vytvořen knihovní prvek konstrukce modulu, která má téměř vždy atypické rozměry a takto bylo umožněno efektivněji využívat projektování v návaznosti 2D a 3D prostoru. V současnosti je program používán pro všechny fáze dokumentace stavby – tedy od studie až po detaily pro prováděcí dokumentaci a dokumentaci skutečného stavu.

Design staveb ateliéru Cubespace je většinou pojednán jako jednoduchá kubická až minimalistická architektura. Díky tomu, že společnost Cubespace je jak projektantem, tak dodavatelem stavby, ponechává si v celém procesu vzniku stavby kontrolu nad kvalitou provedení dodávaných staveb.

Mgr. Martin Kokta

2007-současnost – Cubespace s. r. o. – jednatel společnosti

Ing. arch. Ondřej Fuchs

2007-současnost – Cubespace s. r. o.

Dokončení na další stránce.

Článek vznikl za pomoci ArchiCADu.

15 otázek pro Ondřeje Fuchse a Martina Koktu

Kdyby existovala možnost, volil byste v příštím životě stejnou profesi?
O. F.: „Jestli se v příštím životě narodím jako člověk, tak bych asi chtěl zkusit jinou profesi.“
M. K.: „Ne“

Čím jste chtěl být, když jste byl malý?
O. F.: „Hned po strojvedoucím vlaků, architektem.“
M. K.: „Lékařem.“

Jak se díváte s dnešním odstupem na vaše první práce?
O. F.: „Když budu brát jako první práce ty ve školních ateliérech, vidím je jako radostnější a svobodnější, díky neznalosti a nesvázanosti legislativou.“
M. K.: „Je v nich vidět nezkušenost a naivita.“

Kolik hodin denně trávíte v ateliéru? Pracujete o víkendech?

O. F.: „V ateliéru, nebo na schůzkách trávím celý den. O víkendech se snažím odpočívat a trochu sportovat. Ne vždy se to, ale daří.“
M. K.: „Non stop.“

Bez jakého vybavení byste si nedovedl představit svou práci?
O. F.: „Zásadní v mých prvních zpracovávaných školních pracích bylo rozšíření kopírovacích strojů a kopírování na větší formát. To umožňovalo tvoření různých koláží, atd. Dnes samozřejmě PC, CAD, telefon, internet.“
M. K.: „PC, CAD, internet, telefon.“

Jaký je váš oblíbený architekt?

O. F.: „Frank Lloyd Wright.“
M. K.: „Petr Vaněk.“

Jakou stavbu nejvíce obdivujete?

O. F.: „Nemám žádnou nejoblíbenější.“
M. K.: „Nemám konkrétní stavbu.“

Myslíte si, že výše vašich honorářů odpovídá úrovni a rozsahu vaší práce?
O. F.: „Máme takové honoráře, jaké jsme si schopni domluvit.“
M. K.: „Honorář dle komory by byl rozhodně příjemnější, než na co jsme schopni se s investorem dohodnout.”

Z jaké zkušenosti jste se nejvíce poučil?
O. F.: „Každý další projekt přináší nové zkušenosti. Nevybavuji si jednu, která by byla ta stěžejní.”
M. K.: „Z lidské blbosti.”

Váš největší úspěch?
O. F.: „Pokud se týká profesního působení, tak je to každý projekt, který se nám podaří úspěšně realizovat.“
M. K.: „Projekt, který dotáhneme do kolaudačního řízení, s návazností poslední platby došlé na účet atelieru.“

Váš největší neúspěch?
O. F.: „Máme momentálně rozpracovaný jeden projekt, který kdyby se nám nepodařil dotáhnout do úspěšného konce, tak by mě to velmi mrzelo.“
M. K.: „Nevím. To, že zatím nic nespadlo.“

Co chybí českým architektům, aby konkurovali těm světovým?
O. F.: „Více příležitostí se s těmi světovými porovnávat.“
M. K.: „Nic.“

Máte nějaký nesplněný sen ve smyslu, že byste chtěl projektovat určitou stavbu nebo navrhnout interiér či nějaký výrobek?
O. F.: „Na realizaci tohoto snu již pracujeme. Stavíme a dále zdokonalujeme naše modulové stavby.“
M. K.: „Vývoj procesu projektových prací v návaznosti na automatizaci výroby, ale chci se dožít vnoučat.“

Existuje ve vaší kariéře nějaký významný mezník nebo osobnost, jež vás ovlivnily?

O. F.: „Velmi si vážím toho, že jsem se mohl v rámci školních ateliérových projektů a i mimo ně setkávat s učiteli a kolegy v ateliéru Molab na FA ČVUT v Praze.“
M. K.: „Ano, příšerná paní učitelka v 1. třídě na ZŠ.“

Kdyby vám měla zlatá rybka splnit tři přání, jaká by to byla?

O. F.: „Mimo těch základních, bez kterých nic ostatní nejde, jako je zdraví a spokojená rodina, tak bych měl ještě jedno přání - mít neomezené finanční prostředky na realizaci všech svých, někdy i bláznivých nápadů.“
M. K.: „Sex, drogy, rock and roll. (zdraví, zdraví, zdraví).“

Článek vznikl za pomoci ArchiCADu.