Festival Open House v Praze o víkendu otevře 80 staveb. Tipy na 12 míst, která neminout

Úterý, 14. Květen 2019 - 8:05
| Napsal: | Zdroj: Open House Praha 2019

Festival Open House Praha slaví 5. narozeniny. Organizátoři pro letošek připravili bohatou nabídku 80 staveb a prostorů z celkem deseti pražských čtvrtí, které své brány otevřou o víkendu 18. a 19. května. Festivalu bude předcházet doprovodný program zahrnující přednášky, debatu či plavbu historickým parníkem.

Krematorium Strašnice, Alois Mezera. Zdroj: Wikimedia Commons, autor: Petr Vilgus – Vlastní dílo, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=15539539
Fotoalbum: 

Během uplynulých čtyř let zpřístupnil víkendový festival Open House Praha už celkem 192 objektů. Na oslavu pátého výročí od startu pražské odnože mezinárodního festivalu Open House, založeného roku 1992 v Londýně, si organizátoři připravili pestrý program určený zájemcům všech věkových kategorií.  

V roce 2014 se zakladatelka Open House Praha Andrea Šenkyříková vydala do Londýna, s cílem zařadit Prahu na seznam mezinárodní sítě Open House Worldwide po bok metropolí, jako jsou New York, Chicago, Barcelona či Jeruzalém. Už na jaře následujícího roku se uskutečnil první ročník festivalu Open House Praha, během něhož otevřelo své brány celkem 33 pražských objektů. Nečekaný zájem o prohlídky budov zcela předčil očekávání organizátorů a stal se hnacím motorem další vylepšování následujících ročníků. V loňském roce tak v rámci festivalu mohli zájemci navštívit celkem 65 objektů, pro letošní ročník 2019 jich pak přibude dalších 15 – návštěvníci tak letos budou moci zavítat do 80 běžně nepřístupných budov. 

Jedním z hlavních cílů, které si organizátoři pro tento rok vytyčili, je zapojení širšího okolí centra. „Praha není jen historické centrum s památkami. V posledních letech vyrostla řada architektonicky hodnotných objektů i v jejích okrajových částech. Chtěla bych proto návštěvníky vyzvat, aby se nebáli objevovat i tyto vzdálenější oblasti jako Suchdol, Strašnice a Staré Ďáblice anebo vyrazili za poznáváním budov přímo v městských částech, kde bydlí. Možná budou sami překvapeni, jaké poklady ukrývají,“ láká Andrea Šenkyříková. Díky letošní expanzi festivalu tak bude možno navštívit zajímavé objekty a prostory v celkem deseti městských částí Prahy.  

Další novinou letošního ročníku jsou dvě tematicky zaměřené sekce objektů. První z nich cílí na tzv. Šetrné budovy, jejichž prostřednictvím chtějí organizátoři návštěvníkům představit možnosti energeticky úsporného navrhování staveb.  

Druhá tematická sekce v sobě zahrnuje budovy a prostory v majetku Hlavního města Prahy. Touto sekcí festival mimo jiné otevírá otázku problematiky staveb, pro něž se již dlouhou dobu hledá nové využití. Ukázkovým příkladem takového problému je například Strahovský stadion – kolosální sportovní stavba, která však dnes shlíží na město pouze jako němý svědek dějin 20. století, postrádající větší využití. Stejně jako Strahovský stadion bude možné navštívit a zapřemýšlet o budoucím osudu například Desfourského paláce či jednoho z radničních domů na Malém náměstí, který bude otevřen již od 13. května jako festivalové infocentrum.  

Letošní ročník obohatí také doprovodný program, který bude netradičně probíhat běhen celého týdne před víkendovým festivalem. Jedná se třeba o plavbu historickým parníkem Vltava s architektem Petrem Kučerou, který divákům přiblíží vztah města a řeky či o debatu s tématem šetrná architektura, která se uskuteční 15. května v jedné z festivalových budov – Business Link Vissionary v Holešovicích. Po celý víkend pak bude zejména pro rodiny s dětmi v prostoru CAMP připravena lego dílna spojená s výstavou rozměrných architektonických modelů, které bude předcházet čtvrteční přednáška o tvorbě staveb z obřích lego kostek.  

Celý týden pak vyvrcholí festivalovým víkendem 18. a 19. května, během nějž budou dané objekty přístupny vždy od 10 do 18 hodin, a to buď volně nebo s průvodcem v rámci větší skupiny. Vstup do všech budov je zdarma, předchozí registrace není nutná.  

VYBRALI JSME 12 MÍST, KTERÁ BYSTE SI NEMĚLI NECHAT UJÍT

Velký strahovský stadion 

Ludvík Čížek, Alois Dryák, Ferdinand Balcárek, Karel Kopp, Jiří Kroha, František Cubr, Josef Hrubý, Olivier Honke-Houfka, Zdeněk Kuna, Zdeněk Stupka; 1926-1975
A
dresa: Zátopkova 100/2, Praha 6 - Břevnov 

Kolos, pojem, postrach, kulturní památka. Místo, kde slavil narozeniny Adolf Hitler, probíhaly spartakiády, hráli Rolling Stones nebo sloužil mši sám papež. Největší stadion na světě otevře na jeden víkend v roce brány a připomene poutavý příběh svého vzniku. Ten se začal psát již před více než sto lety, kdy přišel příslušník Sokola Alois Dryák, shodou okolností architekt, s myšlenkou sportovního parku a místa nového sokolského sletiště… 

Ústřední telekomunikační budova CETIN 

František Cubr, Josef Hrubý, Zdeněk Pokorný, František Štráchal, Vladimír Oulík, 1972-1979
Adresa: Olšanská 2681/6, Praha 3 - Žižkov 

Jedna z výrazných dominant na horizontu Prahy byla ve své době největší telekomunikační budovou v Evropě. Svým technickým vybavením patřila dokonce ke světové špičce. Náklady na stavbu dosáhly astronomických 1,5 miliardy tehdejších korun. Navštivte při své prohlídce sál s technologiemi – tzv. baterkárnu – a pokochejte se možná naposledy netradičním výhledem na Prahu ze spodního ochozu hlavní věže, jejímž chodbám a podzemí se přezdívalo pražský Mordor. Technologický komplex získal v roce 2017 nového majitele, který má v úmyslu zde na základě architektonické soutěže připravit rezidenční projekt. O záměru jsme psali zde

Ďáblický hřbitov v modernistickém stylu 

Vlastislav Hofman, Marie Švábová a další; 1912-1914 
Adresa: Ďáblická 564/2a, Praha 8 - Střížkov 

Rozsáhlý hřbitov v severní části Prahy, který zdobí ryze česká kubistická architektura, byl v nedávné době částečně zrekonstruován. Komentované prohlídky nabídnou nejen poklidnou procházku tímto památkově chráněným areálem, ale zejména řadu zajímavých připomenutí na nedávnou historii, která z naší paměti nesmí zmizet.

 

Gymnázium Jana Keplera se současnou přístavbou od studia Sporadical 

Quido Bělský, Mečislav Petrů, Karel Beneš, Václav Suk, Sporadical; 1901-1932, novostavba tělocvičny 2009 
Adresa: Parléřova 2, Praha 6 - Hradčany 

Věděli jste, že budova gymnázia se nachází v místech, kde původně stával renesanční letohrádek? Zde údajně bydlel a pracoval dánský astronom Tycho Brahe a spolu s Janem Keplerem tu provedli řadu pozorování. Odtud se tedy vzala inspirace pro jméno gymnázia, které sestává z komplexu tří budov s různou historií. Projít se budete moci po vybraných částech školy, včetně venkovních teras nebo nové sportovní haly přistavěné v roce 2009 podle návrhu architektonického studia Sporadical. 

Vodárenská věž na Letné po rekonstrukci od architekta Petra Hájka 

Jindřich Fialka (stavba), Petr Hájek Architketi (rekonstrukce); 1887-1887, 2018 (rekonstrukce) 
Adresa: Na Výšinách 1000/1, Praha 7 - Bubeneč 

Po nedávno ukončené rekonstrukci se na Letné opět hrdě vyjímá vodárenská věž. Výsledkem oprav z dílny oceňovaného architekta Petra Hájka (Architekt roku 2018) je stavba, ve které se podařilo zachovat vedle sebe architektonické a řemeslné prvky z různých historických období. V nejvyšším patře novorenesanční věže, kde se původně nacházela hlavní vodní nádrž, si můžete prohlédnout společenský sál s galerií. Odtud je také přístupný ochoz věže a pozorovací kabina nového periskopu, který se nachází v místech původního komína parního stroje pro čerpání vody. V nižších patrech, kdysi sloužících pro bydlení topiče a strojníka, byly vytvořeny prostory kluboven, knihovny a čítárny. Přijďte se podívat, jak se přestavba tohoto památkově chráněného objektu podařila! 

Nový obecní dům v Ďáblicích od studia A.LT architekti 

A.LT Architekti, 2018 
Adresa: Osinalická, 1104/13, Praha 8 - Ďáblice 

Pražská čtvrť Ďáblice na severu města se může pyšnit nevídanou koncentrací moderních staveb, které vznikly v posledních letech. V roce 2018 byla otevřena nová budova radnice ve Starých Ďáblicích, kde kromě úřadu najdete také společenský sál, poštu a ordinace lékařů. Architektonické vyznění této současné veřejné stavby naplňuje koncept „otevřené radnice“ a vytváří maximálně otevřený prostor pro komunikaci občanů. V bezprostřední blízkosti naleznete také komunitní centrum Vlna s multifunkční zahradou, trochu dále pak budovu základní školy s moderní dostavbou i historicky první panelový dům v Praze z roku 1955 (v ulici U Prefy 771) a další historické stavby. Neváhejte a vyrazte v sobotu za poznáním této ožívající městské čtvrti! 

Nová budova ČVUT v Praze od Aleny Šrámkové (+ projekce videí z produkce EARCH.TV) 

Alena Šrámková Architekt, 2009-2011 
Adresa: Thákurova 9, Praha 6 - Dejvice 

Na jednom z posledních volných pozemků areálu vysokoškolského kampusu v Dejvicích vyrostla v roce 2011 nová budova ČVUT. Stala se tak posledním přírůstkem v souboru budov, jejichž původní urbanistickou podobu načrtl ve dvacátých letech 20. století architekt Antonín Engel. V architektonické soutěži nezískal sice Ateliér Alena Šrámková architekti první místo, ale jejich návrh byl komisí doporučen k dalšímu dopracování. Jednoduchou železobetonovou monolitickou stavbu ozvláštňují z boku výrazně barevné objekty poslucháren. Jak zmiňuje sama architektka, budova školy by měla akcentovat myšlenku otevřenosti, jednoduchosti a pravdivosti jako soubor těch hodnot, na kterých je postavena zdejší výuka.  
Součástí prohlídky bude také projekce krátkých dokumentů o Nové budově ČVUT a DOX+ režiséra Jiřího Kouta v produkci internetové televize EARCH.TV. 

Funkcionalistická Základní škola a Mateřská škola Bílá 

Jan Gillar, 1934 
Adresa: Bílá 1, Praha 6 - Dejvice 

Teprve sedmadvacetiletému architektu Janu Gillarovi vynesla stavba areálu tzv. francouzských škol v Dejvicích respekt české i zahraniční odborné veřejnosti a také členství v uměleckém svazu Devětsil. I když projekt nebyl nakonec realizován v původním rozsahu, dokáže i dnes překvapit svým promyšleným konceptem. Přijďte se podívat na tento klenot meziválečné avantgardní architektury! 

Všeobecný penzijní ústav – Radost 

Josef Havlíček, Karel Honzík, 1932-1934 
Adresa: nám. Winstona Churchilla 1800/2, Praha 3 - Žižkov 

Monumentální funkcionalistická budova Všeobecného penzijního ústavu na Žižkově patřila k nejvýznamnějším prvorepublikovým realizacím, které se dočkaly světového uznání. Na svou dobu zde bylo užito mnoho progresivních prvků, například kovové konstrukce oken a fasádní obklady z keramických tvárnic Rako, pro které si budova vysloužila lidovou přezdívku „kachlíkárna“. Jako první v Československu byla dokonce vybavena americkou klimatizací Carrier. V roce 1951 byla předána československým odborům. V loňském roce změnila majitele a nový vlastník plánuje i nové využití pro rezidenční účely. Dobovou atmosféru památkově chráněné budovy, která na vás dýchne z každého detailu, by ale rád zachoval. 

Pragerovy kostky Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR Praha) 

Karel Prager, 1967-1973 
Adresa: Vyšehradská 51, Praha 2 - Nové Město 

Kancelářská budova od známého architekta Karla Pragera zůstává i dnes kvalitním reprezentantem tzv. brutalismu – architektonického stylu šedesátých a sedmdesátých let 20. století. O tom svědčí i fakt, že zde sídlí Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy, kde pod rukama odborníků vznikají stěžejní strategické dokumenty pro rozvoj Prahy včetně diskutovaného metropolitního plánu. Poznejte Prahu dnešní i včerejší v budově, kterou architekti nazývají „Pragerovy kostky“. 

Petschkův palác – sídlo Ministerstva průmyslu a obchodu ČR 

Max Spielmann, 1923-1927
Adresa: Politických vězňů 931/20, Praha 1 - Nové Město 

Velkoryse pojatý, luxusní bankovní palác si nechala postavit na rohu dnešní ulice Politických vězňů významná česká rodina Petschkova. Nacházely se zde potrubní pošta, telefonní ústředna, klimatizace i proslulé – dodnes funkční – páternostery. Palác byl rodině zabaven v průběhu druhé světové války a jeho prostory po tu dobu sloužily jako sídlo gestapa a místo, kde se vyslýchali a věznili nacističtí odpůrci, k čemuž odkazuje dnešní památník v suterénu budovy. Nejen ten si budete moci v rámci prohlídky projít, pozveme vás i do honosných sálů či zachovalých trezorových prostor. 

Modernistické krematorium Strašnice 

Alois Mezera, 1929-1931
Adresa: Vinohradská 217, Praha 10 - Vinohrady 

O vznik tohoto největšího evropského krematoria se zasloužil první pražský primátor Karel Baxa, velký propagátor myšlenky zpopelňování zesnulých. Pohřbívání žehem se stalo za první republiky symbolem odklonu od tradičního rakouského mocnářství. Strašnické krematorium jako místo posledního rozloučení s nejbližšími bylo postaveno v konstruktivistickém duchu na základě veřejné architektonické soutěže a po Karlu Baxovi je pojmenována jedna ze dvou obřadních síní. V době nacistické a komunistické totality sehrálo svoji neblahou roli, neboť zde byly spalovány tisíce obětí vykonstruovaných procesů, tajných poprav a policejních mučení. Strašnické krematorium slaví devadesát let od zahájení stavby a pokud se podaří včas dokončit opravy technologického zázemí, tak budete mít jedinečnou příležitost prohlédnout si kromě obřadní síně i technické prostory a a dozvědět se více o tom, co se stane s mrtvým člověkem po jeho skonu. 

Klíčová slova: