Kniha Stavby ze slaměných balíků

Pátek, 4. Únor 2011 - 8:51
| Napsal:

Zmínka o možnosti postavit dům ze slámy vyvolá na většině tváří shovívavý úsměv, zřejmě při představě stohu nebo stavby, jež musí zákonitě do roka shořet nebo shnít. Přesto je to už více než 120 let, kdy byla postavena první budova z balíků – jednotřídní školní budova blízko Bayardu v USA.

Fotoalbum: 

Začátkem 20. století našel tento způsob stavění zpětnou odezvu ve vlastech vystěhovalců. Z této doby pochází první evropské stavby, jež si nijak nezadají se svými americkými vzory, právě naopak – dokázaly rozvinout i další způsob využití balíků jako výplň v dřevěné konstrukci nebo lisování slaměných desek. Před 40 lety zavládla v USA renesance slaměného stavění, čerpající z dědictví prvních stavitelů, která se brzy rozšířila téměř po celém světě. Od té doby neutichla. Její plody ovlivnily také první pokusy a realizace v naší zemi.

Slaměná izolace jako alternativa

Stavebníci jsou dnes k použití balíků jako tepelné izolace motivováni především vědomím, že použijí 100% zdravý materiál s nulovou ekologickou stopou. Bydlení v důkladně zaizolovaném domě přináší značné úspory energie pro vytápění, proto jsou balíky vhodné především pro nízkoenergetické a pasivní domy. Výstavba samotná je sice časově náročnější, lze však stavět i svépomocí. Práce s přírodními materiály vůbec je příležitostí k setkání s kamarády, širší rodinou i ke tmelení vztahů. Po skončení životnosti domu lze slámu znovu použít pro hospodářská zvířata nebo zlikvidovat, stejně tak jako například hliněné omítky, které dokážou regulovat vnitřní vlhkostní mikroklima. Jak říkají stavitelé – sundejte slaměnému domu střechu a o zbytek se postará sama příroda.
 
Z porovnání s běžnými izolacemi vychází sláma velmi dobře. Je prakticky nehořlavá, zejména pokud je uzavřená v konstrukci. Její trvanlivost lze počítat na staletí, zatímco u běžných izolací na bázi polymerů je životnost v řádu desítek let. Tepelně-izolační vlastnosti vyjádřené součinitelem tepelné vodivosti λ se pohybují podle způsobu osazení balíků a jejich vlastností mezi 0,045-0,06 W/(mK).

Balíky pro pasivní dům

Jednou z podmínek dosažení parametrů pasivního domu je dostatečné zaizolování stavby. Použití slaměných balíků je zde výhodné právě kvůli možnosti izolovat dostatečnou vrstvou za několikanásobně nižší cenu než běžnými izolačními materiály. Pasivní dům díky nízké spotřebě energie pro provoz výrazně snižuje zátěž životního prostředí. Tím spíše vystupuje do popředí otázka, jak velkou ekologickou stopu použité stavební materiály zanechávají. Stejně jako u energie na vytápění, je zde možnost několikanásobného snížení svázané energie i emisí. Není proto náhodou, že se návrhu staveb se slaměnými izolacemi věnují povětšinou také průkopníci pasivního a nízkoenergetického stavění. Stavby ze slámy byly proto již několikrát představeny na brněnských konferencích Pasivní domy a Zdravé bydlení. Tito architekti se snaží, společně s dodavateli hmot na bázi dřeva a hlíny, znovu poznat vlastnosti přírodních materiálů natolik, aby je bylo možno nabízet a navrhovat s předvídatelnými výsledky.
 
Za poslední roky bylo vyzkoušeno mnoho cest, jak s balíky ve stavbě nakládat. Ze zkušeností vyplývá, že pro architekty a projektanty zůstává především úkol hledat takové cesty a stavební řešení, které umožní co nejjednodušší použití balíků – při nízké pracnosti jejich zabudování se stanou pro klienty přitažlivější.

Potenciál využití

Tuzemské zemědělství produkuje v dlouhodobém horizontu ročně cca 6 mil. tun slámy. Do budoucna můžeme počítat s více než 1 mil. tun slámy nepotřebné pro zemědělství, která na jedné straně představuje odpad, na druhé straně skvělý tepelně-izolační i stavební materiál. Z něho může být izolováno ročně cca 75 000 průměrně velkých rodinných domů.
Můžeme výhodně využívat všech pozitivních vlastností balíků, jimiž jsou nízká cena, snadná rozebíratelnost, jednoduchá likvidace či recyklace a konečně jednoduchá a levná technologie – navíc pokud to charakter stavby přímo vyžaduje. Velký potenciál spočívá v sociální výstavbě. Na izolování stavby se mohou podílet pod zkušeným vedením i úplně nekvalifikovaní lidé.
 
Omezení spočívá především v nízké nabídce architektů a stavitelů, kteří by dokázali uspokojit poptávku po domech z přírodních materiálů obecně. Stejně tak kvalitních a věci znalých stavebních firem je u nás jako šafránu. Prozatím je tedy musí vyvažovat investoři, kteří se o vlastní stavbu starají sami a dokáží si provést některé svépomocné práce. Ačkoliv se stále učíme všichni, kteří máme s přírodními materiály co do činění, není již obtížné navrhnout a zrealizovat takovou stavbu.
Domy stavěné s pomocí slaměných balíků se počítají po celém světě na tisíce, u nás prozatím na desítky. Stále více projektantů i přírodních stavitelů je obeznámeno s výhodami, jež přírodní materiály přináší. Každoročně se koná několik workshopů na slaměných stavbách. V roce 2011 se bude ČR konat mezinárodní setkání stavitelů slaměných domů z celé Evropy. Objevuje se čím dál širší skupina klientů, kteří začínají zdravé bydlení požadovat za standard. Ač se dosud jednalo o věc čistého nadšení a značné poučenosti, použití hliněných omítek nebo slaměného balíku jako běžného stavebního materiálu se stává pomalu ale jistě realitou, se kterou se na stavbách budeme setkávat.

Anotace knihy

Tato kniha se jako první na našem trhu komplexně zabývá problematikou staveb ze slámy ve středoevropských klimatických, stavebních a právních podmínkách. Klade si za cíl doplnit mozaiku současného informačního deficitu stavebníků i architektů a zároveň představuje jednu z možných cest, kudy se může stavebnictví ubírat. Provádí čtenáře krok za krokem po základních tématech týkajících se slaměných staveb – od stavební fyziky a vlastností slaměných balíků, přes praktické návody na stavbu, až po tuzemské i zahraniční příklady již realizovaných domů. Publikace je doplněna kapitolami o hliněných omítkách a konstrukcích i ozeleněných střechách. Klade si za cíl být doplňkem části mozaiky současného informačního deficitu stavebníků i architektů v oblasti izolování staveb balíky slámy. Jde o jednu z prvních knih v Česku s touto tematikou a první publikaci, psanou tuzemskými architekty a staviteli pro středoevropské klima i legislativní prostředí.
Autorem publikace je Jan Márton, architekt zabývající se návrhy pasivních domů s využitím přírodních materiálů. Na publikaci spolupracovali také další odborníci na tuto problematiku: Aleš Brotánek, Mojmír Hudec, Pavel Šturma, Petr Suske nebo Michal Navrátil, odborník na hliněné omítky. Odbornou korekturu knihy provedl Josef Chybík.
 
Podrobné informace o knize včetně ukázek a galerie naleznete na webových stránkách www.stavbyzeslamy.cz.