Olověný Dušan má své nové majitele

Čtvrtek, 23. Březen 2017 - 13:31
| Napsal:

Ve čtvrtek 23. března zaplnili scénu Studia hrdinů namísto herců architekti. V podzemí Veletržního paláce se totiž udílely ceny Olověný Dušan 2017. Soutěže se tradičně účastní studenti FA ČVUT s projekty, na kterých pracovali během zimního semestru. Vítězové jsou vybíráni nezávislou porotou, a to v kategorii Design projekt, Design ateliér, Architektura projekt a Architektura ateliér. Dušan se za čtyřiadvacet let své existence stal jakýmsi otevřeným okénkem do duše pražské Fakulty architektury. Dává příležitost diskutovat nad jejím směřováním a hodnotami a otvírá možnost bilancovat nad úrovní největší české školy architektury, výrazně ovlivňující stavební kulturu v České republice.

V holešovickém Studiu hrdinů proběhl letošní ročník udílení cen Olověný Dušan.
Fotoalbum: 

Slavnostní večer udílení Olověného Dušana byl výjimečný už tím, že se navzdory zvyklostem odehrával v holešovickém Studiu Hrdinů. Prostor zrekonstruovaný Emilem Přikrylem dával dopředu tušit, že letošní předávání cen bude oproti minulým ročníkům v sále Lucerny poněkud uvolněnější, k čemuž kromě méně pohodlného sezení přispěly i přirozeně vystupující moderátorky. Nominovaní se vždy na úvod prezentovali krátkým videem, kde lakonicky komentovali části svého projektu. Ateliéry se pro změnu představily většinou až surrealistickými spoty.

Design

První přišel na řadu průmyslový design. Obor, který se na FA vyučuje teprve pár let a stále je, jak porotci Jan Činčera, Šimon Brabec a Ondřej Krynek sami podotkli, „teprve v plenkách“. Porotci dále rozvíjeli tezi, zda by se neměl počet designérských ateliérů na FA zredukovat, aby došlo k větší profilaci a zvýšení kvality. Podstatným tématem se stala skutečnost, že první ročník je vyčleněn z organismu školy, i to, že si porota vymohla hodnotit studenty z prvních ročníků, což až doposud nebylo možné. Porotci se pozastavovali i nad trendem některých ateliérů pracovat na zadáních přímo pro určité firmy.

Sošku Dušana si nakonec odnesla Barbora Lexová z prvního ročníku. První místo si v konkurenci lustru, light designu v atriu fakulty, stolního pořadače, radiátoru a stojanu na sklenky pro nevidomé vybojovala svým smetáčkem a lopatkou, jež by dle slov poroty obstál i ve světové konkurenci, jako je např. Normann Copenhagen či Ikea.

V kategorii ateliérů, kde byly nominovány ateliéry Jaroš, González a Jaroš, Doucet, vyhrál překvapivě ateliér prvního ročníku Jaroš–Doucet, který se svým smetáčkem a lopatkou porazil vánoční ozdoby ateliéru starších studentů.

Architektura

Po designérech následoval pro FA tradičnější obor architektura. Docent pražské UMPRUM Jan Šépka předsedal pětičlenné porotě ve složení Matěj Draslar z ETH, Pavel Buryška z Xtopix, Lukáš Brom z The Builders (podílející se na založení soutěže Ještěd f kleci) a Lenka Miková, momentálně pracující pod značkou Lenka Mikova Architect. Porotci měli jen dva dny na to, aby prošli něco kolem 40 ateliérů a z tisíce odevzdaných prací vybrali šest nominovaných, kteří se měli ucházet o Olověného Dušana. Diskuze se točila opět kolem kvality ateliérů, měřila se propast mezi nejhoršími a nejlepšími ateliéry i zda tento druh hodnocení není jen subjektivním názorem. „Bavíme se o spodní laťce jako vizitce,“ zdůraznila Lenka Miková, což komentoval Jan Šépka: „To nejhorší, co škola může vypustit, je ta její kvalita.“ Dále se mluvilo o Dušanovi jako o příležitosti k dialogu, nové energii a komunikaci nejen zvnějšku, ale i mezi studenty, ateliéry i vedením.

Polovinu letošních nominací na cenu Architektura projekt tvořily vícečlenné týmy. Nejpočetnější byla šestičlenná skupina z ateliéru Cikán, řešící celkově obec Všetaty, kde vhodně doplňuje občanskou vybavenost a, jak porota vyzdvihla, drží kontakt s realitou. Její práce tak může mít pro obec skutečný přínos.

Jelikož bylo těžké posoudit tak rozdílné projekty, jako jsou most nebo bytovka, a protože se porota snažila vyhnout tvoření jakýchsi SuperStar, udělila netradičně hned čtyři ocenění. Každý z oceněných projektů byl totiž ve své kategorii dobrý.

Ocenění byli:

Tomáš Gelien za Mixed-use development Na Knížecí z ateliéru Kuzemenský & Synek. Projekt na pomezí starého, nedokončeného a nově vznikajícího Smíchova pracuje s propojeností a vnitřním životem nejen zadaného bloku, ale i bloků okolních.

David Lašek, Miroslav Styk a Martin Želiar za Most Mezi a Dům u mostu z ateliéru Císler–Pazdera. Projekt mostu mezi Holešovicemi a Karlínem v symbióze s bytovým domem nabízí aktivity přímo na hladině řeky.

Jiří Neuvirt za Lázeňské náměstí z ateliéru Redčenkov–Danda. Do projektu úpravy a doplnění hlavního náměstí ve Františkových Lázních byla zasazena – slovy autora – nejdelší kolonáda v Evropě.

David Poloch za Bydlení pro Úvaly z ateliéru Kraus–Čančík. Projekt souboru staveb v bezmála osmitisícových Úvalech přiměřeně vytěžuje plochu stávajícího brownfieldu.

V poslední kategorii Architektura ateliér bylo nominováno pět ateliérů a pět ateliérů si také odneslo cenu.

Oceněni byli:

Císler–Pazdera se zadáním Most – Město

Kraus–Čančík se zadáním Nejen bydlení pro Úvaly

Kuzemenský & Synek se zadáním Mixed-use development

Novotný, Koňata, Zmek se zadáním TU Dresden – Faculty of Architecture

Redčenkov–Danda se zadáním Františkovy Lázně

Leč bohužel, možná z nedostatku olova v zásobách pořadatelů, možná kvůli nastavení pravidel, že vyhrát může jen jeden, dostaly všechny ateliéry namísto Olověného Dušana jen dřevěný špalek s kusem olova. Na závěr si všichni navzájem podali ruce a v takto nastolené atmosféře se rozešli na afterparty. Zájemci se můžou zajít podívat na nominované a oceněné projekty do NTK, a to od 24. 3. do 18. 4. Určitě to stojí za to.