Nejlepší stavby Evropy: nevytápěná sportovní hala s textilní fasádou
Na vesnici ve francouzské Bretani vyrostlo sportovní centrum s fasádou z textilní membrány. Ve dne propouští denní světlo dovnitř, v noci se budova mění v zářící lucernu. Jde o posledního z pěti finalistů EU Mies Award, které jsme v posledních týdnech představili.
Adéla Vaculíková , 1. 4. 2026
V pětitisícové bretaňské obci La Bouëxière vznikla nová budova sportovního a kulturního centra, kterou navrhlo studio onzE04 pro místní samosprávu. Dům stojí vedle stávajících sportovišť, školy a kulturních zařízení a do budoucna se počítá s další školou na sousedním pozemku. Projekt tak zapadá do širšího rozvojového území na okraji obce, které je určené pro občanskou vybavenost hlavně z odvětví sportu a vzdělávání.
Novostavba nepřebudovává celý areál, jen ho doplňuje. Stadion, kurty i další provozy zůstávají samostatné, nový dům mezi nimi ale vytváří jasný orientační bod. Díky vysoké střeše je viditelný i z centra a směrem k němu dává najevo, že i na okraji obce se něco děje.
Jedno sportovní centrum – dvě samostatné části
Sportovní centrum je rozdělené na dvě části s rozdílným využitím. Severní objekt, pojmenovaný po atletce Marie-José Pérec, je velká sportovní hala s obdélníkovým půdorysem a výraznou střechou. Uvnitř je devět badmintonových kurtů, plocha je zároveň připravená i pro volejbal, tenis a basketbal. Hala slouží jak běžnému provozu, tak lokálním soutěžím, není však vytápěná.
Jižní objekt, věnovaný slavné francouzsko-americké tanečnici, herečce a zpěvačce Josephine Baker, je podstatně menší a uzavřenější. Nachází se zde taneční sál, squashový kurt, šatny a technické zázemí.
Obě části pak propojuje centrální komunikace. Má dvě úrovně – horní vede na tribuny a nabízí výhled do haly, spodní propojuje vstupní a společné prostory. „Rozděluje sportovní centrum na dva vzájemně se doplňující objemy, z nichž každý reaguje na odlišné funkční a klimatické požadavky,“ uvádí porota EU Mies Award.
Fasáda z bílé textilie
Právě rozdílné klimatické nároky se promítly do konstrukce obou částí sportoviště. Severní hala je postavená z lepeného lamelového dřeva a opláštěná textilními membránami, které propouští denní světlo a spolu s tvarem střechy zajišťují přirozené větrání. Teplý vzduch stoupá vzhůru k výrazným vrcholům střechy a odchází ven, což pomáhá udržet příjemné vnitřní prostředí bez složitých technologií. „V noci se její bílý textilní plášť proměňuje v prosvětlenou lucernu, symbolizující obnovu místa,“ popisuje vizuální efekt stavby porota ceny.
Hala je sice využitelná po celý rok, ale kvůli textilní fasádě a absenci vytápění nabízí omezený tepelný komfort. V zimě je tak vhodnější spíše pro intenzivní sport nebo krátkodobé akce než pro dlouhodobý pobyt.
Oproti tomu jižní část má betonovou konstrukci, navíc zateplenou z exteriéru, takže umožňuje stabilní vnitřní prostředí pro každodenní provoz. Každá z hal tak pracuje s jiným principem – podle toho, co její využití vyžaduje.
Více k tématu
„Celý projekt kombinuje konstrukční lehkost, energetickou efektivitu a prostorovou kvalitu a představuje přesnou a udržitelnou odpověď na požadavky zadání i specifický kontext místa,“ shrnuje své vyjádření ke sportovišti porota EU Mies Award. Zda to bude stačit na vítězství v letošním ročníku, se ukáže už brzy – k vyhlášení výsledků dojde 16. dubna 2026.
- Ateliér: onze04
- Autoři: Gustavo Silva-Nicoletti
- Spolupráce: Mathias Gerhardt, Margaux-Anne Bouvier
- Země: Francie
- Město: La Bouëxière
- Plocha pozemku: 5600 m²
- Užitná plocha: 2505 m²
- Náklady: 1856 €/m²
- Investor: Obec La Bouëxière
- Fotograf: Juan Cardona
- Konstrukce: EVEN
- Environmentální řešení: SOLAB
- Technická zařízení budovy: SOLAB
- Akustika: Avel
- Rozpočtář / nákladový inženýr: 107 ECO
- Konzultace: ASTEO
