Trendy současné fotografie architektury? Snaha o rozvíření emocí a nízká specializace

Pátek, 16. Únor 2018 - 0:20
| Napsal:

Galerie Jaroslava Fragnera vystavuje nejlepší snímky z Ceny architektonické fotografie 2017. Zeptali jsme se na názor na současnou fotografii architektury těch nejpovolanějších – Václava Šedého, uznávaného českého fotografa působícího od 80. let v Itálii a Györgyho Szegőho, člena poroty a šéfredaktora časopisu Maďarská architektura.

Vernisáž, Galerie Jaroslava Fragnera © Jiří Straka
Fotoalbum: 

Z 1273 soutěžních příspěvků vybrala nejlepší snímky porota složená z renomovaných maďarských i zahraničních fotografů či architektů. V komisi zasedli renomovaní profesionálové jako je Iwan Baan, Tamás Bujnovszky, Nicolas Grospierre, András Krizsán, Josef Schulz, György Szegö, Česko zastoupil profesor architektury na Fakuktě architektury ČVUT Jan Stempel.

Putovní výstava odstartovala vyhlášením výsledků 22. listopadu 2017 v Budapešti, nyní jsou nejlepší snímky k vidění do 1. března v pražské Galerii Jaroslava Fragnera, odkud se posléze přesunou do Krakova a nakonec do Bratislavy. „S globálním rozvojem digitálních komunikačních technologií je mnohem jednodušší zrealizovat událost v mezinárodním měřítku a propojit tak tradici kvalitní maďarské fotografie s mezinárodními profesionály,“ komentuje jeden z porotců, šéfredaktor časopisu Maďarská architektura György Szegö.

Vítězem letošního ročníku se stal čínský fotograf Zhang Yong, tady jsou jeho snímky:

Yong

Yong

„Od dobré architektonické fotky očekávám, že bude citlivě nakládat s přírodním i uměle vytvořeným prostředím, a to využitím nejen přesné geometrie a efektů světla z profesionálního pohledu – ale také bude pracovat s dramaturgií fotografie. Při hodnocení oceňuji také osobitý přístup fotografa s přesahem do urbanismu, sociologie, aplikovaného umění a experimentu,“ přiznává Szegö.

Ceny architektonické fotografie pořádá maďarské komora architektů AHA ve spolupráci s časopisem Maďarská architektura. Hlavním cílem soutěže je podpořit a inspirovat veřejnost k zamyšlení nad člověkem utvářeným prostředím, a to prostřednictvím fotografií souvisejících s architekturou. Sociální poměry a globalizace způsobují změny, které planeta Země doposud nezažila. K zásadnímu zlomu došlo v roce 2012, kdy 50 % populace tvořili obyvatelé měst. Změnu poměrů ve společnosti podle organizátorů jasně odráží zvýšený zájem o architektonickou fotografii a její intenzivní rozvoj. Také proto fotografická přehlídka blíže zkoumá aspekty městského života 21. století – budovy, obyvatele a jejich život, kulturu, ale i vztah mezi přírodou a městem – a představuje je širšímu publiku neprofesionálů. 

„Jedním z trendů v soudobé fotografii je ukázat technickou preciznost pomocí fotek nebo fotosérií vytvořených fotografem úzce spolupracujícím s architektem. Další aktuální tendenci ztělesňuje touha zachytit neopakovatelné efekty světla nebo jiné výjimečné obrazy daného okamžiku s úmyslem rozvířit v pozorovateli emoce. Výsledná podoba díla a jeho různé verze také hodně závisí na finální postprodukci nebo na kombinaci přístupů v rámci experimentální fotografie. Osobně jako editor ovšem zpravidla neupřednostňuji žádný z těchto postojů,“ komentuje Szegő.

Šedý 

Václav Šedý, který výstavu zahajoval, nám k tématu fotografie architektury poskytl krátký doplňující rozhovor. Šedý trvale žije a působí od 80. let v Itálii a řadí se mezi přední české fotografy specializující se na architekturu.

Co si myslíte o úrovni fotografování architektury u nás? Jsou tu nějaké nedostatky?

Fotografie je významnou součástí českého výtvarného umění. Fotografické zobrazení architektury, přestože architektonické stavby nechybí na prvních fotografiích vzniklých v Čechách, se ale jako téma významně objevuje až ve dvacátých letech na fotografiích Josefa Sudka a Jaromíra Funka a později dalších fotografů. Fotografie architektury značně přispěla k poznání moderních staveb racionální architektury, ale s omezeným architektonickým rozvojem poválečných let zůstala na okraji zájmu a nestala se, na rozdíl od památkové péče, samostatnou odbornou profesionální specializací. Architektonická fotografie, kromě fotografické tvorby Vladimíra Uhra věnované historické architektuře, nebyla dlouho význačným tématem českých fotografů, jak se tomu stalo ve stejných letech v jiných zemích.
Větší zájem zaznamenala fotografie architektury až v posledních desetiletích. Řadu fotografií architektury a prostorových vztahů interiéru můžeme vidět nejen v odborných architektonických publikacích, ale rovněž v katalozích, věnovaných výtvarnému umění ve spojení s výstavními prostory. Fotografie, vedle profesionálního zobrazení nových staveb, se ale doposud nestala v současném českém prostředí významným analytickým prostředkem poznání estetiky architektonické formy.  

Jaké trendy a změny můžeme v tomto oboru pozorovat s postupem času?

Digitální fotografie, na rozdíl od tradičního přepisu trojrozměrných vztahů skutečnosti do obrazové plochy obrazu, s sebou přinesla snahu o nové virtuální zobrazení prostorových spojitostí a možnost dynamicky rozšířit šířku pohledu na cylindrické a sférické zachycení obrazu. Nové využití digitálního zobrazení architektury a jejího kontextu proto přináší potřebu poznat doposud často intuitivně používané obrazové principy fotografie, na kterých je postavena obrazová reprezentace architektonické formy.

Poznatky o fotografii architektury jsou ve většině případech nabývány pomocí empirických zkušeností a napodobováním obrazových příkladů. Protože fotografie architektury není spojena s teoretickou výukou, její poznání nebylo doposud dostatečně spojeno v odborném studiu fotografie ale ani architektury. Odlišné digitální zpracování fotografického obrazu vytvořilo potřebu definovat významněji spojení fotografie a architektury s dalšími vědními obory a psychologií tvarového vnímání.
Znalost těchto zákonitostí může v příštích letech ovlivnit chápání fotografického obrazu a dovolit lepší porozumění kulturního významu architektonického díla.

Která fotografie z výstavy vám přijde nejlepší a proč?

Fotografie prezentované na výstavě Architectural Photography Award 2017 nejsou pouze vystavením výsledku práce jednotlivých fotografů. Zatímco autoři fotografií zaslali do užšího výběru soutěže své fotografie vycházející z jejich individuálního obrazového pojetí, členové poroty hodnotili jednotlivé snímky na základě své odborné zkušenosti a osobních preferencí. Výstavu proto musíme vnímat jako výsledek procesu, do kterého zasáhlo více vlivů a v němž se projevují názorové postoje nejen tvůrců vystavených fotografii architektury. 

Důležité je tedy rozpoznat, co nového nám přináší výběr vystavených fotografií, v čem nás zaujalo jejich výtvarné ztvárnění a v čem vidíme jejich přínos. V tomto případě je možné citovat Rudolfa Arnheima: “Vidění není pouze mechanické zaznamenávání jednotlivých prvků, je zároveň porozuměním jejich významovým souvislostem.“ 

Estetický dojem je vždy nositelem hlubšího obrazového poznání, a proto je pokaždé nutné poznat obrazové sdělení jednotlivých vystavených snímků a nalézt spojitosti mezi fotografiemi, které se nám mohou zdát na první pohled od sebe obsahově a formálně vzdálené.
Výstava fotografií architektury v Galerii Jaroslava Frágnera proto vyžaduje především individuální přístup a zamyšlení všech návštěvníků nad významem fotografie a architektury.

gjf