Svíčky ve tvaru znojemské okurky. Blíží se rekonstrukce Nové scény a vyšla nová kniha o krematoriích
Svíčky ve tvaru znojemské okurky. Blíží se rekonstrukce Nové scény a vyšla nová kniha o krematoriích Foto: EARCH.cz
Novinky a názory / názory a komentáře

Svíčky ve tvaru znojemské okurky. Blíží se rekonstrukce Nové scény a vyšla nová kniha o krematoriích

EARCH Týdeník: 7 novinek z architektury vybrala Adéla Vaculíková.

Adéla Vaculíková , 16. 2. 2026

Znojmo + okurky = velká světová láska

Nakládané okurky zalité sladkokyselým nálevem jsou ikonickým produktem spojeným s jihomoravským Znojmem. Ačkoliv jejich tradice sahá „jen“ do 16. století, město je teď zakomponovalo do merche, který prodává u příležitosti letošních 800 let od svého založení.

A je to merch, jaký se jen tak nevidí. Nečekejte nepraktické výroční plaketky, ale pořádnou dávku českého designu. V prodeji jsou stylové brože, které připomínají víčko od sklenice s okurkami, vázy ve tvaru okurky z 3D tisku od Michala Žampacha, pero ze dřeva vinné révy od české značky Kayu, sklenice na víno z kolekce Linden od Ronyho Plesla vyráběné sklárnou Izaak Reich nebo vázy od studia Dechem v barvách inspirovaných Znojmem. A v neposlední řadě také svíčka ve tvaru nakládačky od Knot Knot Candles – obzvlášť hravý a zábavný kousek.

Foto: Brož jako víčko od zavařovačky pro Znojmo 800

Za projektem stojí Znojemská beseda, městská organizace věnující se kultuře a turismu, a studio Kabinet Works Dagmar Skokanové, Jakuba Skokana a Anny Vodrážkové, kteří jsou autory kreativního konceptu 800 let Znojma.

Do Znojma se tedy letos nejezdí jen za dobrým vínem, ale také za kvalitním designem. Kolekce je v prodeji pouze na místě, takže je třeba podniknout výlet na jih.

Foto: Svíčka ve tvaru nakládačky od Knot Knot Candles pro Znojmo 800

Protesty proti dokončení Sagrady Familie

Při chrámu Sagrada Familia navrženém Antonim Gaudím má vzniknout nové náměstí s monumentálním schodištěm před hlavním průčelím. Záměr ale znamená demolici dvou obytných bloků v těsném sousedství katedrály. Jejich obyvatelé protestují a odmítají se vystěhovat.

Spor o demolice běží už několik let. Teď se k němu ale znovu obrací pozornost – letos by se totiž měla Sagrada Familia z většiny dokončit. Výstavba monumentálního schodiště a nového náměstí by pak trvala až do roku 2034.

Projekt přitom stále nemá platné stavební povolení a není jasné ani to, kdo by financoval vyvlastnění domů a přesídlení jejich obyvatel. Stavbu Sagrady Familie financuje nadace Junta Constructora del Temple Expiatori de la Sagrada Família z příjmů ze vstupného, konečné rozhodnutí o osudu okolních bloků je ale na radnici města.

V Barceloně tak běží nepřehledný spor, v rámci něhož se vytahují historické územní plány, zkoumají se stará stavební povolení a řeší se, jaké stavby mají právo na místě stát. Do debaty se vrací i otázka, zda je současná dostavba Sagrady Familie skutečně v souladu s tím, jak ji navrhl Gaudí. Původní plány byly zničeny během občanské války v roce 1936 a později znovu skládány z fragmentů.

Rekonstrukce Nové scény se blíží

Novou scénu Národního divadla opraví Metrostav DIZ, OHLA ŽS a Trigema. Zakázka má hodnotu 1,8 miliardy korun bez DPH a Národní divadlo předpokládá zahájení prací už v prvním pololetí letošního roku. Zásah se nebude týkat jen samotné Nové scény, ale také Provozní budovy B a podzemního propojení s historickou budovou divadla.

Vnější podoba Nové scény, která je kulturní památkou, se měnit nemá. Oprava čeká ikonický plášť ze čtyř tisíc skleněných obrazovek, které navrhli Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová.

Postupovat citlivě se slibuje i v části interiérů – zachovají se obklady ze zeleného serpentinu, točité schodiště, i výrazný světelný objekt od Pavla Hlavy a Jaroslava Štursy.

Největší pozornost ovšem budí divadelní sál. Ten původně navržený ateliérem Karla Pragera má být odstraněn a nahrazen novým. Právě tento krok vyvolal při představení návrhu rekonstrukce v roce 2021 kritiku. Autoři rekonstrukce Pavel Rada a Milan Rak ze studia Radaarchitekti tehdy tvrdili, že zveřejněné řešení ještě není finální. Nové vizualizace mezitím studio poskytlo serveru iRozhlas, výraznou změnu koncepce z nich ale vyčíst nelze.

Foto: Nová scéna Národního divadla

Památková ochrana pro londýnský brutalismus

Ve druhé polovině dvacátého století vyrostly v Londýně jedny z předních staveb brutalismu. Svou existenci ale nikdy neměly snadnou. Současný král Karel III. (dlouhodobý kritik tohoto proudu architektury) se vůči nim opakovaně vymezoval a řada brutalistických domů už z mapy města zmizela – včetně ikonického komplexu Robin Hood Gardens od Alison Smithson a Peter Smithson. Aktuálně se vede kampaň proti záměru zbourat také Museum of London ze 70. let.

Britské kampaně za památkovou ochranu brutalismu však umějí být mimořádně vytrvalé – a vleklé. Potvrzuje to i čerstvé prohlášení za památku slavného komplexu Southbank Centre z 60. let od týmu architektů kolem Norman Engleback. Úsilí o jeho ochranu trvalo neuvěřitelných 35 let.

Areál na břehu Temže dlouho rozděloval veřejnost. Betonové terasy, podchody a legendární skejtpark byly pro jedny symbolem kulturní energie poválečné Británie, pro druhé nehostinným betonovým monstrem. Dnes se zdá, že se karta obrací. Památková ochrana by měla komplexu, který obsahuje několik koncertních sálů a galerii, otevřít cestu k dotacím na rekonstrukci.

Foto: Southbank Centre v Londýně

Kniha o architektuře posledního rozloučení

Vyšla kniha Smuteční síně a krematoria. Architektura 20. století, kterou vydal Národní památkový ústav. Autoři Petr Svoboda, Martin Šolc a Renata Vrabelová mapují téměř sto staveb a sledují vývoj funerální architektury v širším kulturním a náboženském kontextu.

Tvrdí přitom, že právě sem – do smutečních síní a krematorií – se za socialismu přesunula tvůrčí energie, která dříve patřila kostelům. Kniha se vrací i k meziválečným realizacím od Pavla Janáka, Bohuslava Fuchse, Ernsta Wiesnera či Aloise Mezera. Má 232 stran a bohatou obrazovou dokumentaci.

Foto: Kniha Smuteční síně a krematoria. Architektura 20. století, Autoři textů: Petr Svoboda, Martin Šolc, RenataVrabelová

Město snů v Galaxii

V bývalém multikině Galaxie na Jižním Městě se otevřela nová výstava Město snů. Primárně je určená dětem, které tady mohou kreslit, doplňovat a měnit vystavené obrazy, zasahovat do nich a vytvářet vlastní verzi města.

Ilustrovaná instalace pracuje s motivem sídliště jako s prostorem představ. Za projektem stojí Stanice Galaxie, která se v prostoru bývalého kina snaží postupně otevírat téma Jižního Města jinak než skrze stereotyp panelového sídliště.

Vystavující: Jakub Bachorík, Petra Herotová, Vendula Chalánková, Kakalík, Nikola Logosová, Undo, Marie Urbánková, Veronika Vlková & Jan Šrámek, Filip Zatloukal

Kurátoři výstavy: Ondřej Horák (Fuczik), Denisa Václavová

Foto: Z výstavy Město snů, realizovaly 4+4 dny v pohybu

Soutěž na vybavení kaple v Santiniho Kladrubech

Památkáři vypsali soutěž na nové liturgické vybavení barokní kaple v kladrubském klášteře. Cílem je navrhnout oltář, latinský kříž, ambon, sedes, světelné prvky a lavice pro padesát lidí. Nové prvky mají obstát v historickém prostoru a zároveň nepředstírat baroko.

Zadání připravili zástupci Národního památkového ústavu ve spolupráci s odborníky na sakrální umění. Soutěž je otevřená architektům i výtvarníkům a hledá řešení, které bude respektovat hodnotu památky, ale nebude se bát současného výrazu. Jde o jedinečnou příležitost navrhovat pro stavbu od slavného barokního architekta Santiniho Aichela.

Mohlo by vás zajímat

Generální partner
Hlavní partneři