Kulturní dům v Českých Budějovicích i hokejový stadion v Miláně začnou žít v roce 2026. Foto: koláž EARCH.cz
Novinky a názory / názory a komentáře

Architektura 2026. Co se zbourá a co postaví?

Zmizí budova od Šrámkové, otevře se metro Českomoravská. Dokončí se hokejový stadion v Miláně i dům kultury v Českých Budějovicích. Výběr událostí roku 2026 podle šéfredaktorky Karolíny Vránkové.

Karolína Vránková , 5. 1. 2026

Šrámková jde k zemi

Bohužel, některé stavby tento rok nepřežijí. Je mezi nimi i provozní budova Českých drah od Aleny Šrámkové z let 1993–1994 (ve spolupráci s Hanou Kačírkovou navrhly zřejmě obvodový plášť ke staršímu projektu). Zázemí tu měly vlakové čety a party posunovačů či vozmistrů, ti se stěhují dílem do provizorního „buňkoviště“ a dílem do administrativního komplexu Bredovský dvůr, jak uvedl server Zdopravy.cz.

Foto: Provozní budova Českých drah, obálku navrhla Alena Šrámková ve spolupráci s Hanou Kačírkovou.

Provizorium byl mělo trvat 36 měsíců, mnohem zajímavější ale je, co bude dál. V území se dle serveru Zdopravy.cz „počítá s novou moderní výstavbou, která naváže na existující budovy Churchill I a Churchill II“. To vše v režii developerské skupiny CR-City, za kterou stojí firmy Sudop Group, Penta Real Estate a České dráhy, jimž patří většina pozemků. Pojede se podle majetkových smluv z roku 1992. Jejich obsah neznáme, ale pocházejí z doby, kdy se veřejné zájmy moc neřešily. Uvidíme tedy, jak se tu zhmotní „duch devadesátek“.

Kulturní dům Slavia v Českých Budějovicích začne dělat kulturu

29. prosince otevřel kulturní dům Slavia v Českých Budějovicích – kvůli čerpání dotace se to muselo stihnout do konce roku. Stavební práce budou pokračovat nejméně do jara, první kulturní akce bude koncert Pavla Šporcla 6. června 2026.

Foto: Rekonstrukce kulturního domu Slavia v Českých Budějovicích podle architektů z Chaix & Morel et Associés, Christiana Antona Pichlera a Jan Proksy.

Rekonstrukce stála 900 milionů, nejméně o 200 milionů více, než se předpokládalo, jak napsal server iDNES.cz. Vedení města z toho viní mimo jiné architekty a nekompletní projektovou dokumentaci. Projekt připravilo konsorcium ateliérů Chaix & Morel et Associés z Francie a Christian Anton Pichler a Jan Proksa z Rakouska. Ti však vinu odmítají, a tak bude mít tahle velká stavební akce místo happyendu pravděpodobně dohru u soudu.

Konec Bauhausu v Ostravě

Zmizí ještě jeden relikt 90. let. Bourá se Bauhaus v centru Ostravy, postavený v roce 1994. V letech 2018–2024 tu sídlila galerie Plato Bauhaus. Umělecké instalace v kulisách vybydleného hobbymarketu poskytovaly silný zážitek, teď tu ale podle plánů města má vzniknout Justiční areál. A ten patří do středu měst přece jen spíš než chátrající hala.

Foto: Bauhaus Plato - galerie v kulisách hobbymarketu je minulostí.

Poprvé přes Dvorecký most

Most, který přiblíží Smíchov a Podolí, má být uveden do provozu v březnu. Bude široký 16 metrů a vejdou se na něj pěší, tramvaje a autobusy. Již víme, že se tudy svezeme tramvajovou linkou 20 a 21, autobusy číslo 118, 124, 196 a 197 a nočními linkami 901 a 914. Dvorecký most navrhl architektonický Ateliér 6 a inženýrská a projekční kancelář Tubes.

Foto: Stavba Dvoreckého mostu

Českomoravská se sklem od Velčovského

V březnu 2026 se má po rekonstrukci otevřít stanice Českomoravská. Je to rekonstrukce provedená s většími ambicemi než ty dosavadní: na její podobu byla vypsaná výtvarná soutěž, v níž zvítězil architekt Vítězslav Danda ze studia Edit! a designér Maxim Velčovský, který navrhl skleněné obklady plné bublinek. Pokud všechno dopadne dobře, do metra se na Českomoravské vrátí sklo, typické pro trasu B, a také umění a architektura.

Foto: Stanice metra Českomoravská jak má vypadat po rekonstrukci

Lávka v Děčíně

Když byly v roce 2002 v Děčíně povodně, mosty zaplavila voda a nebylo možné se dostat z jedné strany Labe na druhou. Železniční most však fungoval dál. Tehdy vznikl nápad zavěsit na něj lávku pro cyklisty a pěší.

Foto: Lávka na železničním mostě v Děčíně

Architektonická soutěž proběhla v roce 2018, vyhrál v ní návrh architektů Alexandra Kotačky, Lukáše Vráblíka a architektky Evy Pykové. Letos se lávka dočká otevření, snad už na jaře.

Olympijská vesnice i stadion

Od 6. do 22. února proběhnou XXV. Olympijské hry v Miláně a Cortině – a olympiáda vždy znamená velkoryse financovanou architekturu. Letos ale organizátoři deklarují „co nejlepší využití prvotřídního zázemí, které je už začleněno do měst a údolí severní Itálie“. Nové stavby jsou projektovány s ohledem na to, aby co nejlépe sloužily po hrách.

Foto: Olympijská vesnice v Miláně

To je i případ olympijské vesnice od SOM  (Skidmore, Owings & Merill). Jedná se o kombinace novostaveb ze dřeva a rekonstruovaných historických budov, které patřily k železničnímu uzlu Scalo Porta Romana. Po hrách se promění ve studentské a dostupné bydlení s novým veřejným náměstím.

Foto: Hojekový stadion v Miláně od studia David Chipperfield Architects

Největší novostavbou her je hala Milano Santa Giulia od studia David Chipperfield Architects Berlin a Arup. Vejde se sem až 16000 diváků a během olympiády bude hostit zápasy v hokeji. Poté se tu budou konat koncerty, sportovní události či festivaly. Měla by být velkou atrakcí nově vznikající čtvrti Santa Giulia.

Brownfieldy se zazelenají

Tématem roku 2026 bude revitalizace brownfieldů. Z opuštěných továrních areálů vznikají celé čtvrti, kde budou postupovat projekční a stavební práce. Příkladem je Nová Papírna – revitalizace areálu bývalé Piettovy papírny v Plzni, kde vznikají především byty – celkem jich má být 1500. Navrhl ateliér PRO-STORY, developerem je firmaa BC Real.

Foto: Nová Zbrojovka v Brně

V Brně pokračuje výstavba Nové Zbrojovky, tedy bytů a kanceláří v areálu bývalé Zbrojovky, která ukončila činnost definitivně před dvaceti lety. Developerem je CPI Property Group, masterplan navrhli Kuba & Pilař architekti, na jednotlivých stavbách se podílejí například KOGAA, A69 architekti, MS Architekti. Na konci roku 2026 se sem budou stěhovat první obyvatelé, ve finále by tu mělo být 2500 bytů.

Díky dotacím a pobídkám se ale mění i méně rozsáhlé areály nebo jednotlivé budovy v menších městech. V Liberci začne fungovat Kulturní a kreativní centrum Linserka, přestavěné z bývalé slévárny – otevřena byla na konci roku 2025. V Moravské Třebové se připravuje přestavba bývalé textilní továrny na kulturní centrum MIZA (Rusina Frei architekti), ve Frýdku Místku vzniká z bývalé Přádelny bratří Neumannů kulturní centrum Nová Osmička, a první část by měla být zpřístupněná už na jaře.

Foto: Linserka dnes

Projekty jdou pomalu, řeší se technické problémy, financování i majetkové vztahy. Pokud se to ale povede, je to pro město výhra – zachová kus své historie a získá prostory s duší pro současné užití. Všem revitalizacím tedy přejeme v roce 2026 hodně štěstí a úspěchu.

Mohlo by vás zajímat

Generální partner
Hlavní partneři