Vila pochází ze 30. let a je dílem Tomáše Pražáka a Pavla Moravce. (Rekonstrukce vily na Vinohradech; Atelier Hajný)
Vila pochází ze 30. let a je dílem Tomáše Pražáka a Pavla Moravce. (Rekonstrukce vily na Vinohradech; Atelier Hajný) Foto: Radek Úlehla
Architektura / rodinné domy

Co zbylo z třicátých let? Proměna meziválečné vily na Vinohradech

Dvojdům z meziválečného období byl ve špatném stavu. Rekonstrukcí se mu teď vrátila důstojnost a došlo i na přidání nových vrstev.

Adéla Vaculíková , 19. 2. 2026

Na pražských Vinohradech, ve vilové kolonii založené už v roce 1912 Stavebním družstvem pražských novinářů a spisovatelů, stojí dvojdům z 30. let minulého století. Navrhli jej Tomáš Pražák a Pavel Moravec, kolaudace proběhla ještě v meziválečné době. Nyní se jeho jedna polovina dočkala rekonstrukce od Atelieru Hajný.

Když architekti dům převzali, byl na tom špatně. „Objekt byl v tak špatném stavu, že v interiéru bylo možné zachovat jen minimum,“ říká architekt Martin Hajný. Přesto se podařilo něco uchránit – a právě na těchto fragmentech dnes stojí nová podoba domu.

Nové podle starého

Změny nastaly už v exteriéru. Ačkoliv se na domě takřka všechno vyměnilo, byly citlivé. Třeba původní charakteristické cihelné obklady byly natolik poškozené, že jejich obnova už nepřicházela v úvahu. „V minulosti byly velké plochy přetřeny nátěrem, který cihly zničil. Po konzultaci s památkáři jsme původní cihly zakryli novou, dvoucentimetrovou vrstvou cihelných pásků řezaných na místě z celých betonových cihel,“ vysvětluje Martin Hajný.

A obdobně se postupovalo i na dalších částech exteriéru. Nově se provedla hrubá okrová omítka, vyměnila se bobrovková střecha. Nová jsou také okna – ačkoliv mají původní členění, jsou v nich izolační skla. Na jižní fasádě je ještě doplňují kopie dřevěných předokenních rolet, detail, který vrací domu atmosféru třicátých let.

Foto: Vila měla charakteristický cihlový obklad, původní už ale nešel zachránit, tak jej nahradil nový z betonových cihel.

Přibyly však i zcela nové části. Novostavbou je garáž s fasádou z betonových cihel, která se vizuálně propojuje s hlavní hmotou domu.

Nová je také drobná přístavba v místě původní terasy. „Investorův požadavek na přístavbu místnosti nad původní terasu byl předmětem mnoha diskusí,“ říká k tomu Martin Hajný. Pro celkovou podobu vily mohl záměr představovat potenciální nebezpečí, nakonec se ale požadavek podařilo vybalancovat a nový přístavek skoro není patrný.

Čtyři podlaží, tři byty, dvě schodiště

Původně vilu obývala jedna rodina a využívala čtyři podlaží, každé o rozloze zhruba 120 metrů čtverečních. Dnes majitelé využívají dvě podlaží, zatímco suterén a podkroví se proměnily na samostatné byty. Zásahy do dispozice byly proto v některých částech zásadní.

„Protože původní krásné dřevěné schodiště propojuje pouze přízemí a patro, vložili jsme do severovýchodního rohu domu nové samostatné schodiště ústící pouze v podkroví,“ vysvětluje ke zpřístupnění podkroví architekt. Zajistilo se tím soukromí jak pro majitele, tak nájemníky.

Foto: Pohled do podkrovního bytu

Suterénní byt se zase prosvětloval. Dostal anglický dvorek a nové okenní otvory, které přivádějí dostatek denního světla. I tady vzniklo pohodlné bydlení, navíc s přímým vstupem na zahradu.

Naopak přízemí a patro hlavního bytu majitelů zůstaly dispozičně téměř beze změn. Zachovala se například i příčka s původními posuvnými dveřmi mezi obývacím pokojem a kuchyní, navazující na vestavěnou skříň s vitrínami. Celek prošel důkladnou renovací, která pak potkala i původní dřevěné schodiště. Další prvky z 30. let už kvůli špatnému stavu zachovat nešlo – nahradily je přesné kopie, například u interiérových dveří.

Foto: Ani interiérové dveře se nedaly zachovat, nahradily je jejich kopie.

Ostatní vybavení je nové podle návrhu architektů. Respektuje dobu vzniku vily, aniž by sklouzávalo k retro stylizaci. Tmavý nábytek má povrch z mořené dubové dýhy, další převládající barvou je pak slonová kost.

Několik solitérních kusů pochází od české značky Modernista, která vyrábí nábytek podle návrhů z první poloviny 20. století. Do interiéru tak vstupuje jemná připomínka meziválečné estetiky.

Technologicky je dům ovšem zcela připravený na současnost. Vytápění zajišťuje tepelné čerpadlo napojené na dva dvousetmetrové vrty pod novou garáží.

Vila tak zvenčí i zevnitř připomíná své třicáté roky – funguje však plně v parametrech dnešního bydlení.

  • Autoři: Martin Hajný
  • Ateliér: Atelier Hajný
  • Spolupráce: Markéta Šornová
  • Země: Česká republika
  • Realizace: 2025
  • Město: Praha
  • Realizace: 2025
  • Fotograf: Radek Úlehla
  • Zastavěná plocha: 184 m² vila, 99 m² garáž
  • Užitná plocha: 480 m² vila
  • Hrubá podlahová plocha: 680 m² vila
  • Zahrada: Steiner a Malíková krajinářští architekti
  • Dodavatel volně stojícího nábytku: Decoland
  • Vnitřní kámen, chodníčky: Pražský kámen
  • Dodavatel osvětlení: Aulix
  • Značky: MODERNISTA, Valen&Masar

Mohlo by vás zajímat

Generální partner
Hlavní partneři