AllesWirdGut | Cyklus Architekti v RSTS
Centrum pro středoevropskou architekturu ve spolupráci s Raiffeisen stavební spořitelnou uspořádalo již dvě výstavy v rámci cyklu Dialog současného bydlení, které prosazují projektování „na míru“ jako výhodnější a hodnotnější alternativu ke katalogové výstavbě. Předchozí vernisáže centrále RSTS (Koněvova 99, P 3) byly zároveň spojeny s přednáškami úspěšných rakouských architektů a nejinak tomu bylo i 20. dubna. Po rodinných domech a bytových domech přišel na řadu výběr zdařilých přestaveb, nástaveb a přístaveb.
Klára Pučerová , 2. 5. 2006
Projekty vídeňského studia s až podezřele optimistickým názvem AllesWirdGut představil Herwig Spiegl, který si svou příjemně neformální přednáškou zajistil maximální pozornost od první chvíle.Třetí výstava (potrvá do konce června) je zřejmě ze všech nejzajímavější, neboť jde o náročnější téma než vyprojektování novostavby. Architekti byli nuceni nejen vypořádat se se stavbou v určitém kontextu, ale buď navrhnout citlivou dostavbu či revitalizaci, nebo ji přestavět a dát jí celkově nové vzevření. Oproti již vystaveným novostavbám tu najdete mnohem odvážnější projekty. Grafika pamatovala na srovnání, takže se můžete pustit do hodnocení práce jednotlivých autorů. Černobílé fotografie (dokumentující - řečeno reklamním klišé - stav předtím) s barevnými fotografiemi či vizualizacemi někdy dost kontrastují, ale o kvalitě se pochybovat rozhodně nedá. CCEA vybralo tyto architektonické ateliéry: 3a architekti, Atelier 111, Radan Hubička architektonická kancelář, JRA, Roman Koucký, Lennox architekti, New Work, Olgoj chorchoj, Tomáš Pejpek, Jan Velek, Vyšehrad, Z architects, zerozero a Lábus AA.AllesWirdGut je progresivní ateliér s věkovým průměrem 33 let (a setkáte se s ním ještě v galerii CCEA na rakouském Young Blood), projektující teprve od roku 1999. Založili jej Herwig Spiegl, Andreas Marth, Friedrich Passler a Christian Waldner. Ve svých návrzích vycházejí z toho, že stavba stojí v určitém prostředí, které by měla dotvořit, změnit jeho tvář, ale také na něj nebo jeho požadavky reagovat. Při soutěžích chtějí získat stavebníka atmosférou projektu, spíš nápadem, než konkrétními detaily. V této oblasti si uzurpují možnost autora tvořit podle svého. sál“To je náš ateliér.“statistika ateliéru za sedm let existence poprvé statistika podruhé (podle Herwiga Spiegla ta nejdůležitější)statistika potřetí“16 projektů naší kanceláře, vyberte si.“PŘEDNÁŠKA JAKO HRA Herwig Spiegl uvedl ateliér AWG adekvátně svému věku a naturelu a v tomto sympatickém duchu pokračoval i při prezentaci práce studia. V rychlém sledu promítl a jednou větou okomentoval šestnáct projektů. Poté vybídl přítomné ke zvolení v podstatě nepopsaných realizací. Vlastně tu aplikoval svůj názor zaujmout nápadem nikoliv zdlouhavým přesvědčováním o významu jednotlivých staveb. Vsadil na zvědavost a upoutání pozornosti snímkem a jím zvolenou charakteristikou návrhu. Co jsme se měli dozvědět o AWG, záviselo už jen na našich dotazech… K výběru projektu a následné otázce k dané stavbě lákal jako ve správné hře odměnami - devíti katalogy. U projektu K-TOR se ateliér výrazně soustředil na analýzu prostředí, u interiérů obchodních domů se značkovým pánským oblečením Don Gil na variabilitu a propojení požadované exkluzivity s účelností. Tato zakázka stála na začátku práce studia a pomohla k vybudování renomé AWG. Další projekt byl uveden Spieglovou dětskou kresbou domu, jak se dům „normálně“ vnímá. Ateliér ji vzal jako konvenci, kterou je záhodno porušit nebo rovnou zrušit. Spát se zatím dá pouze na zemi, popřípadě v opření o stěnu, ale proč k tomu nevyužít i strop? hra, nadsázkaCo by jste řekli na pěnu v naší metropoli, dejme tomu třeba před Staroměstskou radnicí?Spieglova kresba domu…takhle ho vidíme všichni….je to konvence, dům by přece mohl vypadat jinak, proč už konečně nevyužít i strop? strategie AWG; variabilní místnost v návrhu“Každý člověk je individualita. Každý potřebuje jiný byt.“variabilní místnost v konečné fázi aneb skvělý design (pozn. pro ty, kteří na přednášce nebyli: princip variability pokoje spočívá v otáčení, něco jako když vám doma běhá křeček v cvičebním kolečku…pokaždé máte nové tvar křesla, stolku, poličky…)ARCHITEKTURA JAKO HRAŽe se neberou příliš vážně a architekturu vnímají opravdu jako hru ukázal rovněž jejich nadhled, s kterým přistupovali k řešení vstupního prostoru rakouského bienále před dvěma roky. Patřili mezi čtveřici architektonických studií zastupujících zemi, stejně jako v RSTS již představený Querkraft. U návrhu pro národní park se zase pustili do vytváření světa virtuální přírody uprostřed té skutečné. Vybrána byla i jedna z jejich nejúspěšnějších realizací, školka St. Anton am Albert. Seriózněji (čímž nechci předchozím projektům nijak ubírat!) pak působily projekty řešení prostoru ve městě (lucemburském Esch-sur-Alzette a italském Innichen), s ohledem na konkrétní problémy a charakter místa. Jejich rukopis se zde odrazil nejen propracováním, ale především nápady.Přednáška měla díky živé osobnosti Herwiga Spiegla a nesporně špičkové architektuře AWG velký ohlas. Plný sál a zájem u všech tří přednášek cyklu zapůsobil i na zástupce RSTS, takže přislíbili další spolupráci s Centrem pro středoevropskou architekturu. Snad se tedy v příštím semestru na tento cyklus naváže podobně lákavým způsobem. Více informací:www.ccea-info.orgwww.rsts.czwww.alleswirdgut.cc
