Přístavba, rekonstrukce a interiér Filosofické fakulty Univerzity Hradec Králové od ateliéru Architekti Hrůša & spol. Foto: Filip Šlapal
Architektura / občanské stavby

Dostavba, která je i není vidět. Ateliér Petra Hrůši stavěl v Hradci Králové

Historická budova v Hradci Králové byla tamní filozofické fakultě příliš malá. Doplnila ji proto dostavba – nové křídlo, které částečně uzavřelo vnitřní dům. Je nápadné svou asketičností, fasády bez dekoru kontrastují s neobarokem původní stavby.

Adéla Vaculíková , 28. 5. 2024

Budova Filozofické fakulty Univerzity Hradce Králové má v architektonicko-urbanistickém kontextu města výraznou pozici. Svým průčelím se obrací k řece, na jejímž druhém břehu se rozprostírá historické centrum. Objekt kolem roku 1900 je monumentální svou neobarokní formou i půdorysnou strukturou. V čele má pavilon s mansardovou střechou, na ten se pak napojují dvě dlouhá křídla, celkově tak má osově symetrický půdorys ve tvaru písmene V.

Budova filozofické fakulty prošla v letech 2020−2022 velkou rekonstrukcí – proměnily se při ní její vnitřní dispozice a vybavení interiérů. Součástí stavebních změn bylo taky vybudování nové přístavby v zadní části objektu, která částečně uzavřela původně zcela otevřený vnitřní dvůr.

Foto: Budova Filozofické fakulty Univerzity Hradce Králové má v architektonicko-urbanistickém kontextu města výraznou pozici.

„Cílem rekonstrukce bylo zmodernizovat budovu pro účely vysokoškolské výuky, zachovat a obnovit historické a kulturní hodnoty objektu a budovu kapacitně rozšířit,“ říká architekt Petr Hrůša, který společně se svým ateliérem rekonstrukci a dostavbu fakulty navrhoval.

Nové křídlo je od původní hmoty rozeznatelné na první pohled, má totiž zcela současné rysy a žádné ozdoby. Petr Hrůša říká, že usilovali o to, aby se k historické budově chovala pietně, respektovala její členění, proporce, materiály. Výšku dostavby proto odvodili od výšky ostatních křídel – nové je nikde nepřevyšuje, dokonce ani ve svém nejvyšším bodě. Střechu novému křídlu totiž navrhli zešikmenou, směrem ke svému okraji postupně výškově graduje, stále se ale pohledově schová za vyšší mansardovou střechu.

Od původní budovy odvodili taky proporce nových oken, jejich řady jsou posazeny přímo na osu těch na historické stavbě. Přizpůsobena byla i barva fasády, zvolena byla probarvená vápenitá v odstínu okru. „Architektonický výraz dostavby záměrně reaguje na historizující zdobnost stávající formy střídmostí s apelem na měřítko a řemeslný detail,“ říká k tomu Petr Hrůša.

Foto: Pohled do knihovny se studovnou

Dostavba má několik akcentů – prvků, které ji ozvláštňují. Architekti svůj architektonický koncept postavili na tom, že sice historickou budovu respektuje, formálně se k ní má ale chovat kontrastně. Od hmoty objektu z přelomu 19. a 20. století ji oddělili prosklenou výtahovou šachtou. Racionálně pojatou fasádu s pravidelným rastrem oken pak obohacují okenice/stínidla nebo prosklení přes celou štítovou stěnu v posledním patře, za kterou se nachází zasedací místnost. Tu bude podle děkana fakulty využívat třeba akademický senát a další orgány fakulty.

Nově vybudované křídlo slouží hlavně jako zázemí jednotlivých kateder filozofické fakulty, které byly před rekonstrukcí v historické budově rozmístěny bez koncepce. Nyní mají už všichni své místo a v původní budově je dostatek prostoru pro učebny, knihovnu a další potřebné funkce.

Mohlo by vás zajímat

Generální partner
Hlavní partneři