Pravěká step, zpěv slavíků a ohrožený roháč. Biologové zkoumají přírodu v okolí Pražského hradu
Zahrady Pražského hradu mapují odborníci z oblasti botaniky, ornitologie a entomologie. Cílem přírodovědného průzkumu je zjistit, kterým druhům rostlin a zvířat bude potřeba přizpůsobit plánování dalšího rozvoje areálu. Následně vědci doporučí, jak nejlépe skloubit fungování milionů návštěvníků se zachováním důležitých přírodních hodnot. Vedení Hradu už začalo zavádět dílčí změny. Některé části zahrad nechává déle neposečené a tam, kde je to bezpečné, zachovává pokácené stromy jako útočiště pro hmyz.
Správa Pražského hradu , 27. 8. 2025
„Odbornou péči o zahrady vnímáme jako jednu z priorit. Přírodní hodnoty, na rozdíl od těch kulturně-historických, na Hradě zatím nebyly nikdy systematicky prozkoumány. Odborníci nám pomohou s určením míst, která potřebují speciální zacházení, například omezení seče nebo stepní trávníky. Cílem není vytvořit neopečovávanou džungli, ale pestrou a zajímavou přírodu. K areálu Pražského hradu ale samozřejmě patří, a nadále v něm budou zachovány, i krásné ornamentální záhony, upravené trávníky s tulipány nebo ovocné stromy,“ uvádí ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek.
Skrze přírodu a její složení můžeme zkoumat historii Hradu podobně jako skrze budovy.„Přímo pod Masarykovou vyhlídkou v Jelením příkopu se udržel stepní trávník, zřejmě starší než sám Hrad. Stačilo nechat trávu neposečenou a k mému překvapení se běžný a zdánlivě ne příliš kvalitní trávník, proměnil zpátky v to, co tady existuje v podstatě od pravěku. Dokazují to například ostřice časná a šalvěj luční, které se nedokážou šířit na dálku. Na doslech od hradních zvonů máme tu nejpřírodnější přírodu, starobylý ekosystém, který ale lze nesprávným zacházením snadno zničit,“ vysvětluje biolog Jiří Sádlo.
Přírodovědci navrhnou způsob péče o místní vzácné a citlivé druhy a o takzvané vlajkové druhy, které pomáhají chránit i další druhy z téhož prostředí.
Ornitologický průzkum areálu rovněž přinesl zajímavé poznatky. „V Chotkových sadech hnízdí například slavík obecný. Žije v křoví, které může někomu připadat nevzhledné, ale pro ptactvo je důležité. Stejně jako dutiny starých stromů,“ popisuje ornitolog Tomáš Telenský. Královská zahrada je podle něj zase domovem zvonka zeleného, což je jeden z nejrychleji ubývajících druhů posledního desetiletí.
„Je důležité, aby se u veřejnosti změnilo vnímání estetiky zeleně. To, že je něco dokonale upravené, neznamená, že to dostává nejlepší péči. Chceme nechávat části trávníků neposečené a některé spadané větve neuklizené. Ne proto, že bychom byli nedůslední, ale proto, že tím podporujeme místní ekosystémy,“ vysvětluje ředitelka Odboru parků a zahrad Helena Pánková.
Více k tématu
Druhy hmyzu v areálu mapuje se svými kolegy entomolog Ondřej Sedláček, který zaznamenal například denní motýly a různé druhy brouků, v zahradách by se měl vyskytovat například největší evropský brouk roháč. K průzkumu byli přizvaní také odborníci na ptactvo hnízdící v budovách, půdní mikroorganismy nebo měkkýše.
