V této oblasti Vysočan v minulosti dominantně převládala výrobní funkce spojená s komplexem průmyslových areálů továren ČKD. Toto území ohraničené ulicemi Kolbenova a Poděbradská bylo po zániku ČKD definováno jako území rozvojové. Územní plán předpokládá zachování některých průmyslových objektů a jejich využití pro drobnou nerušící výrobu a funkce jiné než výrobní. Dotčená plocha má specifikovanou funkční náplň VN – plocha služeb a nerušící výroby.
Areál společnosti AF BKK s.r.o. prochází postupnou komplexní renovací. V roce 2006 byla dokončena přestavba sousedního menšího objektu a celý areál je průběžně, za provozu, a dle potřeb tiskárny (majitele areálu) opravován.
Tento projekt se zabývá rekonstrukcí největšího, čtyřpodlažního objektu areálu, který tvoří jeho východní hranici. Opravený objekt bude sloužit k rozšíření provozu tiskárny AF BKK s.r.o. a případné zbytkové plochy lze pronajímat jako kanceláře, provozovny služeb nebo provozovny drobné výrobny. Na objekt je navržena nástavba – reprezentativní dvoupodlažní ateliér sloužící pro potřeby majitele tiskárny (severní polovina) a terasa s příležitostným sportovištěm (jižní polovina).
Cílem přestavby je vytvořit areál, který bude ve stávající stavební struktuře bývalých průmyslových staveb soustřeďovat různé funkce administrativy, služeb, nerušící drobné výroby a svou výraznou architektonickou formou průmyslové zástavby bude připomínat původní genius loci lokality, která je zasažena změnou využití území po zániku výrobního provozu bývalého ČKD, zejména sousední předimenzovanou bytovou výstavbou vzniklou v posledních pěti letech.
Původní stav
Průmyslový objekt byl postaven roku 1934 firmou Továrna barev Weissberger a spol. a byl donedávna plně využíván – za socialismu jako sídlo Výzkumného ústavu barev a laků a poté firmou Lavis.
Jedná se o čtyřpodlažní, nepodsklepený objekt, s dominantní nosnou konstrukcí železobetonového trámečkového skeletu a charakteristickými továrními tabulkovými okny. Dispozičně i tvarově jednoduchá, výrazově silná budova s centrálním schodištěm uprostřed severní a jižní haly. V průběhu času byla postupně budova dotvořena dle požadavků a vkusu minulých uživatelů – neuspořádanými technologickými rozvody, dostavbami a přístavbami. Velkorysá halová dispozice byla rozdělena na jednotlivé malé kanceláře a laboratoře vestavěnými příčkami.
Krásná ukázka historické průmyslové architektury zdevastovaná socialistickým hospodařením.
Odhalení kvality stávajícího objektu, který považujeme za památku hodnou ochrany, jejíž hodnota stoupá s každou další demolicí podobného objektu. Pokora k průmyslové architektuře.
Očištění a zdůraznění půvabu původní struktury, výrazu a podstaty budovy. Vybourání a odstranění veškerého dostavovaného nánosu a balastu přístaveb, dostaveb, technologií. Respektování tektoniky a řádu stávajícího železobetonového skeletu. Zvýšení únosnosti jednotlivých podlah, reprofilace a sanace nosné konstrukce.
Zachování výrazu průmyslových oken použitím náročných kopií původních tabulkových oken s důrazem na současné tepelnětechnické požadavky a protisluneční ochranu interiéru.
Důsledná, jasná a jednotná identifikace novotvaru – konstrukčně, materiálově barevně kontrastní prvky střešní nástavby, přístavby výtahu a pláště spojovacího mostku. Dimenze nových ocelových konstrukcí odkazují na robustnost původního betonového skeletu.
Černobílá barevnost povrchů se stříbrnými pozinkovanými doplňky a černými rámy nových konstrukcí. Materiály a barevnost se v každém patře mění v závislosti na funkčním využití jednotlivých pater.
Prostorový kontrast nízkého úzkého komunikačního jádra a vysokých prostorných prosvětlených hal. Velkorysé vertikální propojení ateliéru ve 4. NP s nástavbou v 5. NP. Dosažení variability prostoru v souvislosti s neustále se měnícími požadavky dynamické společnosti majitele. Vytvoření vhodného sociálního zázemí pro novou, univerzální funkci objektu – sociální zařízení, kuchyňky, denní místnosti apod.
Využití střechy objektu – terasa a venkovní sportovní hřiště.
Technické zhodnocení objektu – zajištění technického vybavení budovy odpovídajícího současným požadavkům – výtahy, topení, chlazení, vzduchotechnika, osvětlení, datové sítě apod.
Účel a funkce objektu
V minulosti byl objekt využíván jako výzkumná zkušebna barev a laků. Návrh předpokládá využití jednotlivých hal odlišně dle podlaží.
Přízemí a první patro jsou propojeny nákladním výtahem a budou sloužit jako provozní prostory tiskárny – tiskařský provoz a knihárna.
Druhé a třetí patro budou velkoplošné administrativní prostory stávající tiskárny a souvisejících činností, např. grafického studia a reklamní agentury.
Ateliér v severní polovině propojující třetí a čtvrté patro bude sloužit pro reprezentativní a společenské potřeby firmy jako výstavní a kongresový prostor a podobně. Jižní polovina střechy bude využívána jako terasa a příležitostné sportoviště pro uživatele objektu.
Etapizace výstavby
Klient rozhodl rozdělit výstavbu do dvou navazujících etap. První etapa řeší přestavbu přízemí, prvního a druhého patra včetně obou výtahů. Stavební práce budou postupně navazovat v dalších podlažích a stavbou venkovních přístavků (zastřešení ulice, nákladní rampa, mostek). Důvodem pro rozdělení je požadavek na urychlené zprovoznění nových prostor tiskárny (přízemí) a knihárny (1. patro) a administrativní části (2. patro). Dalším důvodem je požadavek na rozložení finanční investice do jednotlivých etap.
Okolní zástavba byla v období návrhu stavby (2003–2004) roztříštěná, bez jasně definované historické půdorysné a výškové stopy. Právě probíhalo odstraňování hal a objektů bývalého komplexu ČKD, územně-plánovací dokumentace rozvojového území nebyla dokončena. Stávající půvabný čtyřpatrový objekt byl zakončen pultovou střechou nízkého sklonu s jednotnou výškou římsy pro obě halové části i centrální schodiště. Objekt byl vystavěn ve dvou etapách, nejprve jižní polovina se schodišťovou věží a v další fázi byla dostavěna severní polovina.
Architektonický výraz nástavby ateliéru
Cílem je jasná definice přidaného novotvaru jednopatrové ocelové nástavby ateliéru. Nad římsou železobetonové části je důsledně použita kontrastní ocelová konstrukce včetně opláštění vlnitým plechem, která je příznačná pro přidaný objem stavby – jakousi stříbrnou korunu.
Konstrukční řešení
Nosný skelet je tvořen robustními příčnými ocelovými rámy z I profilů propojenými průběžnými stropními nosníky z jäckelů. Jedná se o ocelové pokračování stávajícího železobetonového skeletu se stejným půdorysným rastrem a předimenzovaným výrazem. Stropní desku tvoří trapézový plech uložený v pultovém sklonu střechy. Nosná ocelová konstrukce je přiznaná na fasádě a zvýrazněná tmavě šedou barvou. Dovnitř zapuštěný vyzdívaný obvodový plášť je zateplen skládanou provětrávanou skladbou s povrchem z horizontálně kladeného vlnitého, pozinkovaného plechu. Konstrukce střechy je tvořena provětrávanou skladbou s krytinou z měkčeného PVC. Zateplení a podhled jsou zavěšeny pod nosnou konstrukcí. Okna nástavby jsou systémové hliníkové profily zasklené izolačním dvojsklem, otvíravé části mají černé průsvitné sklo, rozměr a umístění otvíravých částí odpovídají poloze otvíravých částí tabulkových oken spodní části stavby. Na oknech jsou osazeny venkovní žaluzie tvaru S – při jejich stažení dojde ke sjednocení výrazu okenních otvorů s fasádou z vlnitého plechu.
Železobetonové schodiště
Nové schodiště je hlavním a nejdůležitějším architektonickým prvkem interiéru ateliéru. Propojuje původně poslední 4. NP s nástavbou na úrovni 5. NP, zajišťuje vertikální komunikaci mezi oběma úrovněmi ateliéru. Prostorového propojení těchto úrovní bylo dosaženo vybouráním stropní desky ve čtyřech polích železobetonového trámečkového stropu. Tento centrální prostor osvětluje střešní světlík nad schodištěm.
Liniová přímá forma schodiště odpovídá podélnému charakteru celého objektu, obdobně jako jeho jednoduché tvarosloví. Nástupní a výstupní podesty jsou propojené sestavou lapidárních kvádrů se dvěma šířkami, které se pravidelně střídají. Podesty přenášejí zatížení schodiště do nosných trámků železobetonového stropu.
Podstatný je minimální přesah jednotlivých stupňů, díky kterému má celá struktura subtilní, lehký až vzrušující výraz. Železobetonový materiál schodiště je totožný s okolními nosnými konstrukcemi stávající budovy, nejedná se o dostavbu ani přístavbu, pro které je určující ocelová konstrukce. Jde o nový prvek ve stávající struktuře, což je zdůrazněno přiznanou šedou barevností nového betonu.
Zábradlí je tvořeno natřenými surovými jackeli vypletenými lankem v obdélníkovém rastru, který připomíná rastr původních tabulkových oken.
Konstrukční – statickou část návrhu schodiště zpracovala firma RECOC s.r.o. – ing. Klečka v programu Atena 2D, ve kterém byla ověřena reálnost chování konstrukce. Program Atena 2D je založen na deformační metodě konečných prvků a jeho hlavní charakteristikou, na rozdíl od běžných výpočtových programů, je použití nelineárních modelů materiálu, což umožňuje analyzovat chování stavební konstrukce v kritických podmínkách, kdy dochází k jejímu porušování – viz barevné schéma schodiště.
Monolitická konstrukce byla realizována přímo na stavbě, nejedná se o prefabrikát.
