Hotel Jalta v Praze aneb architektura mezi Moskvou a Bruselem

Autorem stavby byl architekt Antonín Tenzer (*1908), který nedávno zemřel ve věku 94 let. Tenzer byl žákem Pavla Janáka na pražské UPŠ, za první republiky navrhl funkcionalistické sanatorium ve Vráži u Písku (s arch. F. Čermákem a G. Paulem) nebo spořitelnu ve Vsetíně (s L. Hilgertem) - opět výbornou stavbu. Po válce projektoval např. nemocnici v Motole (s R. F. Podzemným) nebo terasové domky v Libni. Byl to výborný pán, který si až do konce života uchoval skvělou paměť a živě se zajímal o současnou architekturu (a trápil se nad projekty, které se moc nepovedly).Hotel Jalta projektoval pro Čedok v polovině 50. let - byla to v té době jediná stavba podobného typu v Praze (o něco později se začal stavět hotel International). Asi nebylo hotelů tehdy potřeba, cizinců k nám jezdilo minimum. Stavba sice nese rysy stalinské architektury, včetně sochařské výzdoby (prof. Jiříkovský), ale je tu i motiv spirálního schodiště v hale nebo "bruselské" lampy či funkcionalistické dveře. Dům je to pohodlný, v létě se dá sedět na vyvýšené terase nad chodníkem. Architekt mohl navrhnout všechny detaily stavby, typizace se tu moc neuplatnila. Naštěstí se podařilo zabránit přestavbě hotelu v 80. letech, takže tu zůstala řada originálních detailů.Mimochodem, zahraniční novináři se v době totáče v hotelu rádi ubytovávali. Byli přímo v centru města a navíc se bavili tím, jak jim StB prohlížela zavazadla a odposlouchávala pokoje. Zpravodaj Hlasu Ameriky Jolyon Naegele vzpomíná, jak se jednou vrátil do hotelu trochu dřív a našel pokojskou s rukama až po lokty ponořenou do jeho kufru…Vedle bratislavského hotelu Devín (arch. Emil Belluš) je pražská Jalta asi nejlepším příkladem sorely v naší architektuře. Psáno pro Neviditelného psa