Rozhovor: architekt Josef Smola

Pane architekte, řada stavebníků se nízkoenergetickým domům brání pro jejich údajnou vyšší pořizovací cenu. Nereflektují na argument vyšších úspor energií, jejichž cena bude stále stoupat. Dá se s tímto přístupem cokoliv dělat? Funguje nějaká jednoduchá rovnice?Je faktem, že pořizovací náklady energeticky úsporných domů jsou maximálně o 10 % vyšší než u běžné výstavby. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že jen nízké procento běžné výstavby splňuje požadavky obecně závazných předpisů. Technická kvalita rodinné výstavby je v tuzemsku obecně špatná. O tomto faktu se nerado veřejně hovoří…Návratnost více nákladů je při aktuálních cenách energií cca do 10 – 12 let. Uvidíme, jak návratnost v ekonomické rovině zrychlí období po „ropném zlomu“. Největší podíl na navýšení investice má dle mých zkušeností opatrnost dodavatelů staveb, kteří si připočítávají „daň z rizika a neznalosti“, že jdou do pro ně nestandardního modelu stavby.Výstavba nízkoenergetických, natož pasivních domů bude ještě delší čas v České republice v poloze experimentu. Ale je skutečností, že je náročnější zejména na technologickou kázeň a koordinaci řemesel než výstavba „běžná“. Z Rakouska a Německa však známe příklady, kdy jsou energeticky úsporné domy cenově srovnatelné s běžnou výstavbou. Věřím proto, že i u nás tomu tak v blízké budoucnosti bude.Zcela nepřesně bývá kladeno rovnítko mezi nízkoenergetické stavby a dřevostavby. Lze postavit energeticky úspornou budovu pro bydlení i z materiálů, jako jsou oblíbené beton, sklo a kov?Moderní dřevostavby, tím myslím sendvičové stavby na bázi lehké sloupkové konstrukce, nikoliv roubenky a sruby, mají z povahy své vícevrstvé konstrukce významně nakročeno k nízkoenergetickému standardu. Rovněž firmy zaměřené na dřevostavby obvykle zvládají velmi dobře problematiku realizace nízkoenergetického domu. Lze říci, že energeticky úsporné domy lze realizovat z jakéhokoliv vhodného stavebního materiálu. Architekt by měl klientovi nestranně a kvalifikovaně vysvětlit vlastnosti jednotlivých konstrukcí a na klientovi je, aby se rozhodl, on to přece platí…Jsou však materiály z kterých realizovat nízkoenergetické stavby by byl v širším kontextu (vhodnost pro tento účel a vliv materiálu na okolní prostředí v celém životním cyklu - zejména vyvolané emise oxidu dusíku a síry) výrazný protimluv. Je to právě zmíněná ocel, nebo dokonce hliník, ale například i cihelné tvárnice typu „term“. Zkrátka vyhýbejme se tomu, „co se peče“.Ve své knize ukazujete řadu chyb, kterých se dopouštějí drobní stavebníci i velké firmy. Co patří k těm zásadním - k těm, které mohou v důsledku významně ovlivnit energetickou bilanci celého domu? Prvotní je vybrat kvalitního architekta a rovněž tak stavební firmu. Je známo, že levný projekt nebude kvalitní a nejnižší nabídka nereprezentuje kvalitní práci. Zcela jistě se vyhneme svépomoci, kutilství a kamarádům – moderní dům se takto postavit nedá. Stavební firmu bude kontrolovat (nejlépe denně) zkušený technický dozor investora – vícenáklady s jeho činností spojené se nám bohatě zaplatí v dosažené kvalitě. Soustředíme se na: dodržování projektu - změny navržené stavební firmou jsou často na úkor kvality a životnosti stavby,dodržování technologických postupů stanovených výrobci, zejména správné tj. relativně vzduchotěsné zabudování oken, provedení parozábran a zateplovacího systému,0kontrolu přerušení tepelných mostů a vazeb,pravidelně dokumentujeme postup stavby pro případ pozdějších reklamací… foto, video.Dost investorů se rozhoduje, jaký způsob vytápění zvolit do svého domu. Zda kotle na plyn či elektřinu nebo kombinované, zda kotle na dřevo, biomasu atd. Co je z vašeho pohledu pro drobného stavebníka nejschůdnější a pro životní prostředí nejšetrnější? (Hodně se například hovoří o principech permakultury, kdy jsou kamna na dřevo používána i pro sušení jídla, oblečení atd.) Musím předeslat, že nejsem odborník v oboru vytápění, jsou jistě povolanější… V současnosti nemá logiku realizovat jiný dům než alespoň nízkoenergetický, ostatně například v sousedním Horním Rakousku je to s účinností od 1. ledna 2007 uzákoněno. Je to obecný trend a v dohledné době to bude zakotveno rovněž v domácí legislativě.Koncepce stavební části domu by měla zajistit minimální potřebu tepla na vytápění, ohřev vody, svícení i vaření. To jsou ty známé principy – umístění na pozemku, jednoduchý kompaktní tvar, optimalizace oken, atd. Jak známo nejlevnější je ta energie, která se nemusí vyrobit…V případě, že učiním vše proto, abych energií spotřeboval co nejméně, včetně rekuperace tepla, není nemravné topit například elektrikou. Moje spotřeba bude pětinová oproti sousedovi s tradičním domem.Jako doplňkový zdroj, zejména pro přechodná období naši klienti oceňují krbová kamna, či krbovou vložku na dřevo. Případný bazén přednostně obslouží solární kolektory. Pro splachování WC již běžně používáme užitkovou vodu ze střechy.Permakulturu považuji za inspirativní styl a způsob života, který může přinést i konzervativnímu stavitelství konzumní společnosti nové podněty. Zejména pro mladé lidi je to zajímavá alternativa a zkušenost.Informaci o vydané knize Stavba rodinného domu krok za krokem naleznete zdeTisková zpráva Smart Communication