ERA21 2022/1: Reflexe postmoderny
Architektonický časopis ERA21 věnuje své první číslo tohoto roku reflexi postmoderny.
ERA21 , 2. 3. 2022
Reflexe postmoderny
Jana Pavlová
Kolem termínu postmoderní architektura panuje dodnes zmatek, k jakému dědictví architektonické tvorby vlastně odkazuje. Ačkoli tato tendence – původně kritická vůči zkostnatělým dogmatům modernismu a vymezující se proti módní vlně brutalismu – má své kořeny a první teoretické manifesty již v šedesátých letech, její etablování pod termínem postmoderna je spojeno až s teoretickou agendou Charlese Jenckse. Důležitou roli ve zpopularizování a šíření postmoderní architektury sehrál nejen Jencksův bestseller, kniha Jazyk postmoderní architektury (Rizzoli, 1977), ale zejména architektonické časopisy, které ji prezentovaly jako pluralitu různorodých stylových módních trendů. Pro řadu protagonistů této tendence se stal pojem postmoderna zavádějícím, vzdáleným od kritických myšlenek původních manifestů. Debata se s nástupem neoliberálního ekonomického systému v průběhu osmdesátých let začala ideologizovat. V socialistických zemích bylo vstřebávání postmoderních přístupů kritických vůči modernistickým dogmatům nejen otázkou formy, ale i politiky spojené s hledáním cest z krize socialismu.
Postmoderna zde nebyla pouze otázkou imitace západních vzorů, ale byla pochopena a vnímána ve vztahu k místní architektonické tradici, jako impulz k rehabilitaci jejích kvalit. Pod pojmem postmoderní architektura si však dodnes většina lidí vybaví historický eklektismus a hravý styl à la Memphis. I zavedená klišé postmoderního tvarosloví se však v současných architektonických přístupech stávají novými banálními prvky ve významových hrách. Obnovený zájem o sémantiku a kódování symbolických významů v architektuře vychází ze sféry umění a odvíjí se ze zkušenosti s pobýváním v prostředí sociálních sítí. Asi nejvíce se dnes postmoderní strategie navrací s vědomím ekologické krize, která nabádá k různým ekonomickým řešením, ad hoc přístupům, rekonstrukcím, adaptacím. S tím souvisí i schopnost probudit a ocenit kvality té architektury, která je vnímána jako nemorální a demodé. Jedním z takových posledních ošklivých káčátek je dnes již čím dál více mizející vrstva postmoderní architektury devadesátých let, která je dodnes zatížena složitostmi a protiklady své doby.
OBSAH časopisu ERA21 1/2022
7 editorial – Jana Pavlová
8 aktuálně
14 realizace – Centrum všeho. Spolkové a komunitní centrum IGI ve Vratislavicích nad Nisou – Jiří Janďourek, Ondřej Novák / atakarchitekti /
20 intro – Zlaté oblouky – The Golden Arches
22 východiska – Postmoderna bez „postmoderny“ – Jana Pavlová
26 rozhovor – Nedorozumění v Benátkách. Rozhovor Jany Pavlové s Léou‑Catherine Szackou
29 esej – Makovecz, bez odkazů – Anna Zsoldos
32 historie – Marné pokusy o „návrat k městu“ v Polsku po roce 1976 – Alicja Gzowska
36 historie – Spory o postmodernu ve Východním Německu – Kirsten Angermann
39 realizace – Na hraně banality. Bytový dům v Altöttingu – Reem Almannai, Florian Fischer / Almannai Fischer / Ingenieurbüro Harald Fuchshuber
42 realizace – Galerie v kostele. Adaptace kostela na galerii umění v Antverpách – Rotor
44 vzpomínky – Byla to krásná doba. Sportovně-komerční sen o Bobycentru – Šárka Svobodová, Jaroslav Sedlák
47 projekt – Oprava devadesátek. Koncepční studie (pracovní verze pro projednání) přestavby terminálu na Černém Mostě v Praze – re:architekti a kolektiv
50 projekt – Stylobat. Rekonstrukce vstupního vestibulu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Praze – Lenka Milerová
52 projekt – Od industriálu ke klášteru. Konverze bývalého průmyslového areálu V Chobotě v Českém Brodě – Vojtěch Tecl, Adam Šustek / sustektecl / Tereza Brussmannová, Savka Marenić
54 idea – Subrural – Markéta Šana
58 trendy
64 příloha – Environmentální prohlášení o produktu – Veronika Jenčíková
76 realizace – Krystaly na Evropské. Centrum Bořislavka v Praze – Jan Aulík, Leoš Horák / Aulík Fišer architekti /
