Soviet Modernism. To nejlepší z poválečné architektury na Ukrajině
Publikace ukrajinských architektů představuje zapomenutou architekturu 60. až 80. let na území Ukrajiny, která se po dlouhé době dočkává zaslouženého uznání.
Matěj Beránek, 29. 3. 2022
Zájem o architekturou druhé poloviny 20. století narůstá v posledních letech po celém světě. Dokládají to různé výstavy, dokumenty i publikace. Zvláštní pozornost se pak soustřeďuje na země bývalého Sovětského svazu, jelikož tamní scéna byla pro Západ dlouho nepřístupná – zejména kvůli jazykové bariéře a nedostatku informací.
I to se ale pomalu mění a na pultech knihkupců tak můžeme narazit na stále větší počet knih, které se zaměřují právě na stavby realizované na území postsovětských států. A výjimkou není ani Ukrajina.
„Během studií architektury na univerzitě jsem doufal, že získám dostatečné množství informací o sovětském modernismu. To se ale bohužel nestalo. Vedlo mě to tedy k zahájení vlastního výzkumu,“ prozrazuje ukrajinský architekt Oleksiy Bykov svoji motivaci k mapování poválečných staveb ve své rodné zemi.
Bykov má na kontě již několik projektů věnujících se tomuto tématu. Svou výstavou Superstructure vzdal hold budovám nacházejícím se v hlavním městě Kyjevě, zejména pak architektovi Edwardu Bilskému. Společně s institucí Architekturzentrum Wien se podílel také na výstavě a stejnojmenné publikaci Soviet Modernism 1955-1991.
Zatím nejkomplexněji a nejzevrubněji představil Oleksiy Bykov ukrajinskou architekturu šedesátých až osmdesátých let pomocí publikace Soviet Modernism. Brutalism. Post-modernism. Buildings and Projects in Ukraine 1960-1990, na které spolupracoval se svou kolegyní Ievgenií Gubkinou. Zatímco Bykov se postaral zejména o fotografické zmapování aktuálního stavu dotčených budov, Gubkina se věnovala textům a teoretickým částem budovy pro zasazení tématu do souvislostí.
Proč svůj projekt autoři zahájili právě obdobím 60. let? „Nejsignifikantnější periodou ve vývoji modernismu na Ukrajině je období 60. let. Objekty postavené v této době se podobají mezinárodnímu stylu. Symbolizují globální ideu 60. let – mládí světa,“ říká spoluautorka knihy Ievgenie Gubkina.
„Za 10 let tady pravděpodobně nezbude téměř nic z těchto objektů v původní podobě, mnoho z nich bude přestavěno nebo zbořeno. Nedokážu si představit budoucnost, ve které by se tyto budovy dočkaly péče jako starověká sídla a chrámy.“
