Dobová fotografie nové městské tržnice (1975-1983) na Trnavském Mýtě v Bratislavě od architekta Ivana Matušíka Foto: Rajmund Müller
Novinky a názory / historie a teorie

Uznání slovenské poválečné architektury. Nová Tržnice v Bratislavě je nově národní kulturní památkou

Jedna z vrcholných staveb letos zesnulého slovenského architekta Ivana Matušíka se dočkala oficiální památkové ochrany. A to rovnou té nejvyšší. Úchvatný příklad technicistní architektury 70. let, centrální městskou tržnici v centru Bratislavy, prohlásili slovenští památkáři národní kulturní památkou.

Matěj Beránek , 15. 11. 2022

Je to trochu paradoxní situace. Zatímco na jedné straně Trnavského Mýta v Bratislavě pokračuje demolice mimořádně hodnotné poválečné stavby – Domu odborů Istropolis –, na té opačné se slaví prohlášení jiné budovy ze stejného období národní kulturní památkou. Obě budovy od sebe dělí pár desítek metrů a dva roky od jejich dokončení.

Mladší z nich, nová městská tržnice, se začala rodit kolem roku 1975, kdy na jejím projektu začal pracovat jeden z nejuznávanějších slovenských architektů druhé poloviny 20. století, Ivan Matušík (1930-2022). Matušík svůj návrh pojal v tehdy populárním duchu strojové estetiky, vévodí mu přiznané technické prvky natřené načerveno, čímž autor zdůraznil jejich podíl na vytváření specifické atmosféry budovy.

Nová městská tržnice se podle Ivana Matušíka měla podobat zastřešené ulici s pasážemi a galerií. „Architekt navrhl na okraji centra města objekt jako kontejner v duchu strojové estetiky. Konstrukci tvoří mohutný železobetonový skelet, ve kterém jsou vloženy dva bloky s prodejními a obslužnými prostory v přízemí i na poschodí,“ píše se na webu slovenského Registru moderní architektury.

Foto: Architekt Ivan Matušík zpracoval návrh tržice v duchu strojové estetiky

„Naše tržnice dostala zákonnou ochranu a záruku, že toto mimořádné dílo architekta Ivana Matušíka s velkou památkovou i funkční hodnotou bude žít i nadále,“ uvedl starosta bratislavské městské části Nové Město Rudolf Kusý. Památkový úřad své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tržnice představuje „unikátní veřejný prostor s výjimečným architektonickým konceptem“.

Foto: Bratislavská tržnice je další z řady poválečných staveb, které se v poslední době staly národními kulturními památkami

„Klíčovou úlohou zadání bylo najít pro takový objekt správný koncept a atmosféru, jaké by odpovídaly podmínkám fungování tržnice na rozhraní století. Idea zastřešené ulice, pasáží a galerií byla promítnuta do projektu respektujícího program stavby a regulativy dané městskými orgány,“ píše Ivan Matušík v knize Život s architekturou.

Foto: Budova vznikala mezi lety 1975-1983

Na Slovensku v poslední době prohlásili národními kulturními památkami také mnohé další budovy ze stále ještě přehlížené poválečné éry. V létě se této pocty dočkal Dům umění v Piešťanech od Ferdinanda Milučkého, před čtyřmi lety dostal oficiální ochranu také objekt Slovenského rozhlasu a most SNP.   

Mohlo by vás zajímat

Generální partner
Hlavní partneři