Vizionář Baťa a jeho architekt Gahura slaví výročí. Na jejich počest si můžete postavit vlastní vysněné město
Zlín a Baťa jsou spolu navěky propojeni. Byl to ale především architekt František Lýdie Gahura, který dokázal vizi moderního města Tomáše Bati přetavit v realitu. Na jejich inspirativní vztah i debaty upomíná ve Zlíně výstava Vysněné město.
Veronika Pařízková , 15. 5. 2026
Barvami hýřící expozice je příznačně umístěná v Památníku Tomáše Bati. Budova z roku 1933 je také dílem Františka Lýdie Gahury. Jednou z mnoha, kterou ve Zlíně, kde měl funkci městského architekta, realizoval. Výstava Vysněné město vznikla u příležitosti 150. výročí narození Tomáše Bati a 135. výročí narození jeho dvorního architekta. Hravá a interaktivní výstava v posledním patře památníku vznikla díky spolupráci firmy Capacity Expo a Jana K. Rolníka a architektky Kateřiny Průchové z Plus One Architects. Tým tvůrců doplnil ještě grafik Filip Hauser
Město na kolečkách
Tvůrci se snažili přiblížit způsob, jakým oba muži uvažovali o budování města, lehkým tónem. I proto hrají hlavní roli pojízdné modely připomínající jednotlivé domy. „Modernistickou zástavbu v podobě továren, kolejí nebo Baťových domků jsme zjednodušili do geometrických tvarů a doplnili je o typickou venkovskou architekturu obalenou zrcadlovou vrstvou.
Modely tak odrážejí barevné paprsky i realizované architektonické vize. Díky kolečkům mají návštěvníci možnost libovolně skládat vlastní prostorové situace," říká architektka výstavy Kateřina Průchová. Návštěvník tak může libovolně modely přesouvat a budovat si tak své vlastní městečko. Některé modely dovolují i vyměnit barevnou fólii a rázem tak dochází i ke změně atmosféry místa.
Minimalistický sál totiž nedefinují jen pojízdné objekty, ale především různobarevné fólie, které zakrývají všechna okna. Díky tomu získává čistá, až strohá místnost najednou úplně jinou emoci. „Odkazujeme tím k umělecké práci osobností jako jsou Olafur Eliasson, James Turrell, Dan Flavin nebo Camilla Richter,“ vysvětluje jeden z autorů Jan K. Rolník z Capacity Expo, která má za sebou realizaci řady dalších interaktivních expozic, jako například Rodný dům Antonína Dvořáka nebo na Zámku Slavkov.
Více k tématu
Sláva železobetonu
Cílem ovšem není vytvořit jen silný vizuální zážitek, ale připomenout, jakým způsobem spolu oba muži diskutovali o vzniku nového města. „Budova se nestaví, ale lije ze železobetonu.“, je jednou z myšlenek, které jsou nalepené na jednom z posuvných modelů. Ačkoliv jde o věty často vytržené z kontextu, dobře ilustrují charakter doby a smýšlení obou vizionářů o architektuře i umění. „Účelnost není celou hodnotou. Člověka neuspokojí jen účelové hodnoty. Poznali jsme, že opojení sportem, rychlostí, účelem, funkcí ještě neuspokojuje estetickou potřebu. Estetická potřeba je nutnou součástí potřeb lidského ducha a srdce.“, je například jedna z tezí architekta Gahura z roku 1945.
Tomáš Baťa byl v té době už několik let po smrti. Přesto jejich několikaleté spojenectví dalo vzniknout městskému projektu, který se už na území českých zemí nikdy nezopakoval. Díky výstavě Vysněné město si můžeme opět připomenout, jak velkým vizionářem Tomáš Baťa byl.
