Horácká aréna v Jihlavě má cenu Grand Prix Architektů. Přednáška o patnáctiminutovém městě. Muzeum ze stavebního odpadu
EARCH TÝDENÍK: 8 novinek z architektury vybrala redaktorka Adéla Krása Vaculíková.
Adéla Krása Vaculíková, 2. 11. 2026
Grand Prix Architektů vyhrála Horácká aréna v Jihlavě
Vítězem Grand Prix Architektů – Národní ceny za architekturu se stala multifunkční Horácká aréna v Jihlavě. Stojí za ní ateliér Chybik + Kristof. Gratulujeme a připomínáme reportáž, kterou jsme přinesli krátce po jejím otevření, které proběhlo právě před rokem.
Kromě hlavní ceny se na GPAX rozdalo dalších osm ocenění v jednotlivých kategoriích. Uvádíme alespoň několik z nich. Nejlepší rekonstrukcí se stala centrála a showroom výrobce oken Janošík (Jakub Janošík), cenu za šetrnou stavbu získala rekonstrukce žitného mlýna v Boršově (mar.s architects) a cena za urbanismus putovala nádraží Praha-Bubny (Jakub Cigler architekti). Kompletní výčet oceněných najdete na webu soutěže.
Obecnou zajímavostí o souteži je, že Obec architektů letos zvýšila poplatky pro účastníky z 5000 na 7500 za každý projekt. Na informaci, jestli zdražení ovlivnilo počet přihlášených, zatím čekáme.
Muzeum designu v Gentu postavili ze stavebního odpadu
Svět dostal nového špičkového reprezentanta principu reuse v současné architektuře. Je jím rozšíření Design Musea Gent v Belgii, při jehož realizaci se ve velkém využíval stavební odpad. Za návrhem stojí londýnský ateliér Carmody Groarke ve spolupráci s belgickými ATAMA a RE-ST.
Nejvýrazněji se recyklace propsala do fasády, sestavená je z 82 tisíc cihel. V Belgii to není nijak překvapivý stavební materiál. Jejich výroba ale byla všechno jen ne běžná. Cihly vznikaly přímo v Gentu a z 63 % se skládají z rozdrceného stavebního odpadu sesbíraného v okruhu osmi kilometrů od muzea. Na rozdíl od běžných cihel se nevypalovaly. Místo toho se do směsi přidalo hydraulické vápno, díky kterému postupně tvrdnou a přitom pohlcují CO₂ z atmosféry. A tento proces pokračuje i teď, když je muzeum necelý měsíc otevřené.
„Na opětovném využívání materiálů není nic nového. Jen jsme zapomněli, jak se to dělá,“ řekl spoluautor projektu Andy Groarke britskému architektonickému publicistovi Oliveru Wainwrightovi. Více o nové části muzea, v níž se uplatnily také další recyklované a experimentální materiály, doporučujeme číst v jeho reportáži pro The Guardian.
Devadesátky v architektuře. V rádiu i naživo
Architektura devadesátek je v redakci EARCH.cz stále oblíbené téma. A její současní i bývalí členové a členky se jí nepřestávají věnovat.
Šéfredaktorka Karolína Vránková připravila pro Český rozhlas Vltava večer s názvem Kosočtverce a elipsy. Architektura 90. let nechtěla být pravoúhlá. Vysílat se bude 4. listopadu od 20:00 a do dvouhodinové stopáže se toho vešlo opravdu hodně – známého i méně známého. Slyšeli jste třeba už o eliptické škole ve Křtinách, která stojí na dohled od tamního barokního kostela od Jana Blažeje Santiniho-Aichela? I na tu dojde.
O devadesátkách se bude také debatovat, a to v Brně. Spolek 4AM/Fórum pro architekturu a média připravil na 3. listopadu tematický čtenářský klub. Konat se bude tematicky v administrativním komplexu IBC z roku 1997. Číst, přemýšlet a debatovat o architektuře 90. let přijdou historičky umění a architektury Šárka Svobodová a Jana Pavlová společně s architektem Janem Burešem – naším bývalým kolegou z EARCH.cz.
Autor konceptu 15minutového města přijíždí do Prahy
Carlos Moreno patří k nejznámějším současným urbanistům, a to především díky svému konceptu 15minutového města. Jeho základní princip je poměrně prostý – všechno, co člověk potřebuje ke každodennímu životu, by měl mít dostupné do 15 minut cesty pěšky nebo na kole. Města by tak byla pohodlnější pro život a jejich obyvatelé méně závislí na automobilech. Základy tohoto konceptu Moreno položil už v roce 2016, v roce 2023 o něm vydal knihu. A ta nyní vychází také v českém překladu.
V úterý 3. listopadu se u této příležitosti uskuteční také jeho veřejná přednáška v Praze. Proběhne od 19 hodin v Galerii Jaroslava Fragnera. Následovat bude společná diskuse s Petrou Syrovou, předsedkyní spolku Pěšky městem, a urbanistou Peterem Bednárem.
Kostely a kaple nové doby
V Muzeu umění Olomouc odstartovala výstava Posvátné umění v době komerce / české sakrální umění 1990–2026. K vidění jsou na ní stavby, interiéry i prvky designu, které vznikly pro bohoslužebné účely od sametové revoluce až dodnes.
Výstavu na podobné téma v Olomouci uspořádali už před čtyřmi lety. Jmenovala se Posvátné umění v nesvaté době a byla ohraničená lety 1948 až 1989. Nyní tedy jde o pomyslný druhý díl výstavní série.
Kurátoři Šárka Belšíková a Ivo Binder sledují díla významných architektů, kteří se sakrální tvorbě věnovali, ale také různé typologie a jejich proměny. Po roce 1989 totiž nevznikaly jen klasické kostely a kaple, ale často také komunitní centra, která spojovala liturgické prostory s místy pro setkávání. Jednou z dalších kapitol je například záchrana církevních památek navrácených v restitucích. To a mnoho dalšího představuje výstava, ke které vyšla také stejnojmenná publikace.
Termín výstavy: 22. 10. 2026–14. 03. 2027
Listopadové přednášky o transformaci v architektuře
Pravidelné listopadové středy s přednáškami zahraničních osobností na Fakultě architektury ČVUT v Praze jsou zpět. První proběhne už 4. listopadu a vystoupí na ní dánský architekt Søren Pihlmann. Se svým ateliérem pihlmann architects si získal mezinárodní pozornost projektem komunitně-uměleckého centra Thoravej 29, při jehož přestavbě se podařilo zachovat a znovu využít 95 % původních materiálů z dřívější továrny.
Letošní ročník November Talks nese podtitul On Transformation a zaměří se na proměny stávající architektury a práci s existujícími zdroji. „Budeme se věnovat adaptacím, strategiím využívání existujících prostor, institucionálním proměnám i politice transformace,“ přibližuje program kurátor Miroslav Pazdera.
Dalšími letošními přednášejícími budou architektka a urbanistka Charlotte Malterre-Barthes (11. listopadu), architekti Laura Linsi a Roland Reemaa (18. listopadu) a architektka Carla Ferrando Costansa (25. listopadu).
Na EARCH.cz navíc budeme každý týden publikovat rozhovor s jednotlivými přednášejícími. První vyjde už zítra.
Více k tématu
Pro datacentra se s architekty stále nepočítá
70 % Američanů a Američanek je proti stavění datacenter – ničí a zohyzďují podle nich krajinu. Tuto statistiku přinesl americký redaktor mezinárodního architektonického serveru Dezeen Ben Dreith. Ve svém článku s názvem Can data centres ever be well-designed? se zamýšlí nad tím, jestli je realistické, aby developeři datových center začali více spolupracovat s architekty. Odpověď je dost prostá – není.
Ben Dreith ve svém článku každopádně vyjmenovává pár příkladů, kdy se datacentry architekti zabývali – a to je na celém textu asi to nejzajímavější. Přináší například pohled na vznikající datová centra Stratos Hyperscale v Utahu a Arizoně, kde alespoň jejich fasády navrhli architekti z firmy Gensler. Díky vhodně zvoleným materiálům a strukturám se datovým centrům daří o něco lépe splývat s okolím a tolik nerušit.
Skutečně lepší a promyšlenější soužití s datacentry je ale zatím v nedohlednu, a to nejen v Americe. Evropou v posledních týdnech rezonuje skandál společnosti Google, která při přípravě výstavby datového centra ve Finsku vykácela odhadem 250 000 stromů, aniž k tomu měla potřebná povolení. Finské úřady proto nařídily pozastavení prací a případem se zabývá policie. Tlak na realizaci datacenter roste, krocení jejich fatálních dopadů zatím neprobíhá.
125. výročí narození architekta Vladimíra Karfíka
Připomněli jsme si výročí jednoho z nejvýraznějších architektů meziválečného Zlína – Vladimíra Karfíka. Narodil se před 125 lety, 26. října 1901. Za 15 let svého působení ve firmě Baťa zásadně ovlivnil podobu města.
Jeho nejznámější realizací je správní budova firmy Baťa č. 21, ve své době nejvyšší stavba střední Evropy. Navrhl ale také zlínský Společenský dům (později Hotel Moskva, dnes Hotel Zlín) nebo Společenský dům v Otrokovicích s půdorysem trojcípé hvězdy.
Právě na neblahý osud poslední jmenované stavby upozornil u příležitosti Karfíkova výročí Zlínský architektonický manuál: „Budova, která byla původně významným centrem společenského a kulturního života, prošla v průběhu desetiletí řadou proměn. Dnes slouží především ubytovacím a komerčním účelům a její původní společenská funkce ustoupila do pozadí. Přestože byl objekt v roce 2014 prohlášen kulturní památkou, jeho dlouhodobě neuspokojivý stav svědčí o postupné degradaci architektonických hodnot.“
V průběhu letošního roku se sice objevily zprávy o možném odkupu Společenského domu městem Otrokovice, jednání ale zatím k žádnému výsledku nevedla. Budova mezitím zmizela z realitních nabídek, její budoucnost zůstává bohužel nejistá.
