Cena B. Fuchse III.: Aktivizace komunitních vztahů na sídlišti

Pátek, 22. Červen 2012 - 2:00
| Napsal:

Druhým z trojice nejlepších projektů letního semestru 2011/12 soutěže mezi studenty Fakulty architektury VUT v Brně je projekt, který se snaží o polidštění sídlišť.

Katalogový list: 
Autor Miroslava Šešulková, Marek Petrík , Martin Surovec
Škola FA VUT
Světadíl Evropa
Datum projektu 2012
Fotoalbum: 

Jak český panelák ke své pověsti přišel

Prvotní vize socialistických panelových sídlišť byla stavěná s ideou potlačení individuality jedince. V podstatě to byl sociální experiment. Tisíce lidí se najednou přistěhovaly na jedno místo bez jakýchkoliv předchozích vazeb. Lidé do sídliště přišli často z vesnic, kde člověk mívá velmi silný vztah k půdě. Najednou je nemělo zajímat nic jiného než jejich byt - 70 m, kde měla rodina trávit všechen svůj volný čas. Postupem času se sídliště začalo stávat noclehárnou všech tříd pracovníků a lidé se potkávali jen na cestě do práce a z práce. Víkend představoval výjezd na chalupy a chaty a lidé nebyli schopni trávit svůj volný čas na sídlišti. Neměli ani možnost. Povětšinou nebyly peníze na to, aby se veřejný prostor upravil podle původních plánů. Místo navrženého občanského vybavení, sportovních a kulturních zařízení vznikaly plochy, které nemají žádnou funkci, není na nich ani žádná parková zeleň. Staly se sídlištním prázdnem. Na sídlišti místa nemají paměť. Nelze poznat, co se zde nacházelo před sto lety. I kdyby lidé tyto znalosti měli, nepředávali by si je. Je paradoxní, že v takovém množství lidí někteří přesto zažívali (a zažívají) samotu a zklamání, často odděleni 150 mm prefabrikovaného panelu. Pojem sousedství je na sídlišti poměrně nejasný. Sousedé se sice pozdraví, ale necítí k sobě žádnou sounáležitost. Snaží se před sebou spíš utéct, snad jako by se cítili vinni, že vyšli ze svých bytů. Na sídlištích žije asi 31 % obyvatel ČR. To jsou 3 miliony lidí. Dost na to, abychom se snažili jejich situaci zlepšit. Sídliště jsou sice postavena ve všemožných kontextech, ale jejich problémy bývají všude stejné. V současnosti dochází k revitalizaci panelových domů v celé republice. Nová fasáda, vyměněná okna a spravené bytové jádro však nemůžou změnit ty nejhorší aspekty života na sídlištích.

Lze tyto problémy řešit jinak?

Strategie - posilování sociálních vazeb v komunitě

Zabývali jsme se posilováním komunitních vztahů ve všech měřítcích sídliště:

Byt - Dispozice, balkón - sociální fasáda

Změna demografie, struktury a počtu obyvatel generuje změnu dispozic. Zatímco panelové domy byly navrhovány pro typickou rodinu - dva dospělí a dvě děti, dnes se tato situace výrazně liší.
Socializace začíná v rodině. V měřítku bytu se sociální vazby mohou zlepšit jednoduchými zásahy. Spojením kuchyně s obyvacím pokojem vzniká přehlednější prostor, kde může rodina vytvářet silnější vazby a trávit zde volný čas společně. Posuvnými příčkami vzniká varibilní prostor, který se podřizuje uživateli. Velký balkon zvětšuje obytnou plochu bytu a vtahuje rodinu do venkovního prostředí. Lidé tráví víc času na fasádě, jsou vidět a komunikují spolu.

Dům a vchod - Komunitní buňka

Panelové domy jsou dělené na vchody. Lidé z vchodu se znají, zdraví se a považují se za sousedy. Často se musejí scházet na domovních schůzích, kde projednávají záležitosti týkající se domu. To je potenciál, který by se dal využít k posílení jejich sociálních vazeb. Komunitní buňka může sloužit jako platforma pro tento rozvoj.

Komunitní buňka slouží pro domovní schůze, kde se obyvatelé domlouvají na provozu domu, lidé využívají prostor pro oslavy, maminky s dětmi pro hry. Buňka zároveň přenáší zájem I do přilehlého prostoru. Může sloužit jako zázemí pro zahradničení. Vytváření záhonků s květinami dodává určitou kvalitu do veřejného prostoru.

Buňka je transparentní. Večer, když se sejdou členové komunity, svítí. Světlo znamená život a aktivitu. Přitahuje pozornost dalších lidí.

Komunitní aktivita v buňce se rozšiřuje do okolí. Lidé si začínají všímat dalších prostorů. Začíná jim na nich záležet. Vznikají sousedské vztahy, které boří typickou anonymitu sídliště.

Sídliště - Místa setkávání komunity

Brno je rostlé radiální město. Má kompaktní jádro, které je zastavěno formou městských bloků. Za hranicí této městské struktury jsou další městské části. Některé vznikaly jako vesnice, jenž se postupně k městu připojily. Jiné byly v minulém století vystavěny jako panelová sídliště. Všechno jsou to celky, které fungují samy pro sebe, ale zároveň všem záleží i na centru města. V místě, kde obyvatelé bydlí, vytvářejí sousedské vztahy a sociální vazby. Na sídlištích se tomu však děje mnohem méně než v částech, které mají vesnický charakter.

Komunita na vesnici se schází na určitých místech, o které se zároveň její členové starají. Často nejde tolik o vnitřní prostory jako o předprostory těchto staveb. Mnohdy je lze nalézt na návsi, což je v podstatě multifunkční veřejný prostor, kde je možné uspořádat nejrůznější akce. Ať už jsou to události celé obce (hody, stavění máje, masopust atd.) nebo pouze jednoduché obsazení veřejného prostoru individuální akcí. Každý chápe, že právě zde spočívá důležitost celé obce. V tomto prostoru dochází k interakci lidí a k posilování jejich sousedských vztahů.

Kostel - Komunitní dům

Kostel na sídlišti nemusí být monofunkční budovou, ale může se stát centrem komunitního života. Kromě ekumenického prostoru, který sdílí více církví, je zde i velký sál, jenž různým propojením nabízí prostory pro společenské akce v důstojném prostředí. Důležitý je i předprostor kostela, kde se komunita potkává.

Přestavba školek a zprůchodnění prostoru před nimi

Čtyři současné pavilony školek svými přilehlými hřišti narušují průchodnost prostoru. Přemístěním školek do druhého patra a vytvořením hracích ploch v úrovni 2.NP se v uvolněném přízemním patře může vytvořit nová funkce. Uvolněná plocha hřišť slouží jako pobytová ulice, kde obyvatelé mohou opravdu “pobývat”. Uvnitř pak vznikají prostory, které slouží nejrůznějším volnočasovým aktivitám. Jsou to flexibilní a víceúčelové místnosti, které pojmou rukodělné činnosti, sportovní vyžití, hry, počítačové učebny, hudební zkušebny. Prostě vše, o co se vytvoří zájem.

Vytvoření prostoru pro trhy u obchodního centra

Současné obchodní centrum má velmi nevyhovující okolí. Navzdory této skutečnosti se tu přece zdržují obyvatelé. Místo s velkým potenciálem jižního svahu nabízí příležitost pro vytvoření pobytových ploch. Na dnešním parkovišti může vzniknout občasné tržiště s pódiem pro sezónní trhy. Pódium může sloužit i takovým akcím jako jsou hody, vánoční vystoupení atd. Propojení tohoto prostoru se sídlištěm je zajištěno soustavou pobytových schodů.

Prefabrikovaný systém zobytnění veřejného prostoru

Panelová sídliště jsou vystavěna prefabrikovanými systémy. Veřejný prostor těchto celků však ke svým obyvatelům není přívětivý. Vize sídlištního mobiliáře vychází ze stejného principu prefabrikace. Nabízí lidem platformu v prostoru, která je dostatečně flexibilní a kde mohou trávit volný čas. Jsou to také místa, kde dochází k interakci a vzniku sociálních vazeb. Vizuálně systém sjednocuje prostor a vytváří identitu celého sídliště.

Vize aktivní komunity

Tyto zásahy mají za úkol zaktivovat netečnou sídlištní společnost, které velmi nezáleží na prostředí, ve které žije. Není třeba přestavět celé sídliště, ale určitými platformami začít působit ve veřejném prostoru. Platformy začínají pulzovat zájmem obyvatel, který se rozšiřuje do okolí. Zóny zájmu se protínají a vytvářejí sociální vazby v komunitě.

název Strategie pro regeneraci panelových sídlišť
autor Miroslava Šešulková, Marek Petrík a Martin Surovec
vedoucí práce doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D.
soutěž Cena Bohuslava Fuchse III.
semestr letní 2011/12
umístění vítěz

Cena Bohuslava Fuchse je studentská soutěž, kterou pořádá Studentská obec Fakulty architektury VUT v Brně. Jedná se o cenu za nejlepší studentský ateliérový projekt. Je udílena dvakrát ročně nezávislou porotou, v zimním a letním semestru.