Den OK 2008 | #5 | Martijn Veltkamp: Deltaribs

Čtvrtek, 11. Červen 2009 - 11:35
| Napsal:
Jako první ze zahraničních hostů se návštěvníkům odborného semináře Den ocelových konstrukcí 2008 v Brně představil nizozemský inženýr - architekt Martijn Veltkamp, který prezentoval svoji doktorskou práci v oblasti výzkumu, který byl zaměřen na možnosti využití oceli pro tvarově složité konstrukce. V další části přednášky Martijn Veltkamp představil tvorbu londýnské inženýrské kanceláře AKT, ve které v současnosti působí.

Martijn Veltkamp seznámil diváky neprve s projektem, na kterém pracoval na Technické univerzitě v Delftu (Nizozemí). Projekt byl zahájen průzkumem konstrukcí vhodných pro budovy zakřivených tvarů. Byly zvažovány různé materiály i výrobní postupy. Rozhodnutí padlo na ocel, která se stala základem pro postup nazvaný „Deltaribs“. Jde o velmi flexibilní systém umožňující nekonečné množství zakřivených architektonických forem. Konstrukce jsou vytvářeny pomocí zakřivených ocelových žeber. Každé žebro je pak vyrobeno ze tří částí vypálených laserem z běžného rovného ocelového plechu. Ohnutím a svařením dvourozměrných částí vznikají prostorová žebra trojúhelníkového průřezu s ohybem ve všech třech rovinách. Nešlo jen o architektonický design, ale samozřejmě také o to, aby vznikla fungující nosná stavební konstrukce. Při návrhu může být tvar i síla jednotlivých žeber .upraven dle statických požadavků na únosnost. V případě potřeby je také možné zesílit jednotlivé hrany z vnitřní strany přivařením přírub tvořených ocelovým páskem. Další možností zesílení je vytvoření hran pomocí ohýbaných trubek kruhového průřezu. To znamená větší pracnost, ale kromě větší únosnosti získá žebro zakulacenou hranu, což může být výhodou z hlediska designu. Statická únosnost celé konstrukce může být také v případě potřeby zvýšena zahuštěním celé sítě vzniklé z žeber. Jednotlivé originální díly tvořené třemi a více žebry svařenými ve styčném bodě by měly vznikat přímo ve výrobní hale a pak dopraveny na místo stavby, smontovány a spojeny pomocí šroubů. Koncept byl testován pomocí trojrozměrného počítačového modelu rozbalováním jednotlivých prvků do dvourozměrné roviny a výpočty jejich zakřivení. Díky sponzorům, kteří umožnily spolupráci mezi akademickým a komerčním sektorem, pak bylo vyrobeno několik prototypů žeber, na kterých byla reálnost konceptu ověřena v praxi. Vyrobené prototypy byly přesně zaměřeny pro zpětné ověření dosažené přesnosti. Ta byla velmi vysoká díky samotému postupu výroby, protože u prvků existoval pouze jediný způsob, jak mohou být navzájem spojeny. Vyrobené prototypy prokázaly, že systém má jak estetickou tak konstrukční hodnotu a za použití dostupných materiálů i výrobních postupů umožní stavbu geometricky složitých konstrukcí.

 
Druhým představeným projektem bylo relizované East Beach Cafe v Littlehampton (Velká Británie), na kterém Martijn pracoval v rámci konstrukční kanceláře AKT. Zvlněná střecha je vytvořena z předem korodovaných plechů a odráží zvlněnou hladinu oceánu. Tato povrchová úprava byla velice levná, ale kvůli agresivnímu prostředí v blízkostí moře bude nutné povrch vždy jednou za několik let znova ošetřit. Střecha byla vytvořena jako složitá skořepina o tlouš'tce 18 mm vytvořená z mnoha menších prvků. Z důvodů realizace byla zkonstuována kolmá žebra, která pomohla při stavbě zaměřit referenční body v prostoru. Jednotlivé dílce skořepiny byly sestaveny do celku ve výrobní hale, po té celek rozřezán, přepraven a znova sestaven na staveništi. Na rozdíl od projektu Deltaribs má zde každý ohýbaný kus několik různých poloměrů zakřivení. Mezi ocelovou skořepinou a ostatními částmi stavby byla ponáchána vůle tak, aby nedocházelo k přenášení tlaků při změnách teploty na ostatní stavební konstrukce.

 

Klíčová slova: