LIBEŇSKÝ MRAKODRAP | AUTOMOBILKA PRAGA

Čtvrtek, 23. Březen 2006 - 7:47
| Napsal:
Automobilka Praga v Praze Libni, ve své době jedna z největších továrních budov u nás, byla přistavěna ke starším průmyslovým halám První českomoravské továrny na stroje v letech 1917 - 1918 podle projektu Stanislava Bechyně. Pětipodlažní podsklepený objekt s mansardovým podkrovím byl dispozičně řešen velice pragmaticky ve tvaru širokého U - střední halová část měla volný půdorys, krátká boční křídla obsahovala vertikální komunikace a zázemí.
Přední propagátor železobetonu v Čechách zde i přes hubená válečná léta prosadil širokou škálu železobetonových konstrukcí, z nichž některých bylo užito u nás vůbec poprvé. Na rozdíl od starších objektů, kde se uplatnění tohoto materiálu omezovalo pouze na stropní desky v kombinaci s cihelným zdivem, železobetonový skelet Pragovky už tvořil ucelenou nosnou strukturu a cihelné zdivo plnilo pouze funkci výplně. Bechyně zvolil tento systém pro jeho vyšší únosnost, celkovou tuhost (srv. podlažnost objektu), možnost uvolnit půdorys střední části a kvůli odolnosti železobetonu proti mechanickému poškození (srv. starší subtilní kovové nebo dřevěné konstrukce v náročných podmínkách strojírenského provozu).



Fotografie původního stavu:

  • východní pohled
  • západní pohled


  • interiér montovny
  • interiér suterénu

    Fotografie původního stavu - Stavitel, 1919, s. 29 a 30
    Symetricky namáhané střední sloupy (dvoutrakt) byly kvůli úspoře prostoru provedeny z ovinuté litiny. Pilíře severního průčelí byly zdvojené tak, aby mezi nimi mohla vést připojení výhní na komíny. Vlastní sopouchy komínů byly z důvodu tepelné roztažnosti přisazené na fasádu a po jednotlivých podlažích vyzděné na konzoly skeletu. Železobeton se uplatnil dokonce i v konstrukci střechy - na vazníky a vaznice v kombinaci s dřevěnými krokvemi a záklopem. V suterénu bylo u nás poprvé použito plochých beztrámových železobetonových stropů, nesených osmihrannými sloupy z ovinuté oceli a s hřibovými hlavicemi. Dvorní objekt (zkušebna motorů) byl proveden jako rámová patrová stavba s hřibovými stropy a prosklenou střechou. Kuriózní je skutečnost, že navzdory pokrokové koncepci se musely realizační firmy pro nedostatek armovacího železa často uchýlit k nouzovým řešením (nýtované úhelníky, kolejnice atd.).

    Konstrukce ze železobetonu provedla firma Dr. K. Skorkovský na Královských Vinohradech, zednické práce firma arch. V. Nekvasil v Karlíně, plány budov vypracoval arch. Zdeněk Merz.

    Esteticky byla budova automobilky řešena poměrně konzervativně jako střízlivá průmyslová architektura na pomezí lineární secese a právě nastupující moderny. Omítané průčelí členily pouze ploché lisény a struktura rozměrných ocelových oken. Jediné oživení těžkopádné podélné hmoty představovaly dramatické vertikály komínů na severním průčelí a dvojice výtahových věží, díky kterým se celý objekt, nazývaný zaměstnanci "mrakodrap", stal jednou z pohledových dominant této části Libně.

    Osobitá budova automobilky Praga, zbořená v říjnu 2002, byla součástí rozsáhlého průmyslového areálu, který nenávratně ustoupil výstavbě administrativně zábavního komplexu a víceúčelové haly Sazka.

    Literatura: Dr. St. Bechyně, Stavba automobilky Praga v Libni, Stavitel, 1919, s. 28 - 38.

  • Klíčová slova: