Boj s magistrálou. Jak bude vypadat největší proměna Prahy?

Úterý, 25. Červenec 2017 - 0:00
| Napsal:

Renomovaná dánská kancelář Gehl architects dlouhodobě radí městům po celém světě, jak skloubit různé formy dopravy a efektivněji využívat svého potenciálu. Pro Prahu aktuálně navrhla řešení na zklidnění Severojižní magistrály. S důsledky modernistického plánování v podobě dálnic uprostřed center se v současnosti potýkají města po celém světě.

11.	Muzeum. Před Muzeem by se mohly odehrávat krátkodobé výstavy, zdejší přechod pro chodce by se dal rozšířit. © IPR Praha, Gehl Architects
Fotoalbum: 
Buďte zticha

Magistrála dnes představuje jeden z největších problémů celého hlavního města Prahy. Dopravní tepna neúprosně přetíná městskou krajinu a vytváří velkou komunikační bariéru, přestože její původní záměr byl přesně opačný. V době jejího plánování se ovšem urbanisté dívali na město modernistickou optikou, která prosazovala především funkční zónování – tedy oddělení jednotlivých částí města sloužící bydlení, práci a dopravě – a motorismus. Situaci vysvětluje dánský odborník na urbanismus tak, že modernisté plánovali své vize při pohledu z letadla: z výšky se kochali svými návrhy, o jejich praktické dopady se už ovšem příliš nezajímali. „O lidi žijící na zemi se nikdo nestaral. Z takové dálky je ani nikdo nemohl vidět. Při aplikaci tohoto postupu se plánovačům úspěšně dařilo dělat města méně přívětivé pro jejich obyvatele,“ říká Gehl v rozhovoru pro německý časopis fluter.

Podobně Gehl uvažuje i o architektuře. Podle něj ji nelze chápat pouze jako uměleckou disciplínu, budovy se totiž musí přizpůsobovat svému okolí a úkolem architekta je přemýšlet v širších urbanistických vztazích. Pokud by se ke všem stavbám ve městě přistupovalo jen podle uměleckých kritérií, nezbyl by prostor pro objektivní kritiku a diskuzi. Takový přístup pak Gehl ilustruje na vtipu s výstřední superhvězdou světové architektury: „Buďte přece rádi za to, že Frank Gehry ve vašem městě navrhl a postavil budovu. A dále buďte už zticha.“

Tři kilometry problémů

Zpět ale k pražské magistrále, jejíž tříkilometrový úsek mezi Hlávkovým a Nuselským mostem měl Gehlův tým za úkol zpracovat. S podobnými výzvami se přitom zabývají města všude po světě, neboť modernistické paradigma mělo mezinárodní působnost. Problém spočívá především ve velkém dopravním vytížení podobných komunikačních uzlů – nelze je proto jen bezmyšlenkovitě uzavřít. Ve zmíněném úseku projede magistrálou denně přes osmdesát tisíc automobilů, pěšky ji pak překročí ještě o dvacet tisíc lidí více. Kancelář Gehl Architects proto při prezentaci své vize proměny Severojižní magistrály zdůraznila, že jejím cílem není razantní omezení automobilové dopravy. Namísto toho se urbanisté soustředí na její lepší začlenění do organismu města, a to v krátkodobém i dlouhodobějším výhledu.

„Na magistrálu je potřeba se dívat ze tří úhlů pohledu: prostředí, lidé a mobilita,“ říká architektka Henriette Vamberg, výkonná ředitelka Gehl Architects a šéfka projektu. „Debata o silničních tazích, jako je magistrála, se často zužuje jen na její dopravní význam. Je ale potřeba brát v potaz i další aspekty.“ První kroky by měly podle Vamberg směřovat k umožnění chodcům snadněji a bezpečněji překročit dopravní tepnu pomocí širokých přechodů s delšími intervaly zelené a její efektivnější propojení s okolím. Pravidelně vytížené lokality podél magistrály jako například I. P. Pavlova by také měly získat lepší úpravy, aby se z nich mohly stát vyhledávané veřejné prostory. V neposlední řadě je také třeba využít potenciálu parků okolo tepny, zastavět mezery ve struktuře města pro lepší vymezení hrany ulice se živým parterem a otevřít magistrálu veřejné dopravě vymezením jízdního pruhu pro autobusy či tramvaje.

 

Kapitolu samu o sobě pak představuje dlouhodobě diskutovaná lokalita mezi Václavským náměstím a Národním muzeem, kde problém magistrály coby městské bariéry vysvítá nejjasněji. Dálnice zde neúprosně odřezává hlavní pražské náměstí od jeho největší architektonické dominanty a blokuje tak volný pohyb tisícovek lidí. Z toho důvodu se často diskutuje o možnosti přesunout magistrálu v tomto úseku za muzeum, aby mohl vzniknout plnohodnotný veřejný prostor. K tomuto řešení se přiklání také projekt dánské kanceláře. O všech zásazích ovšem musí definitivně rozhodnout pražští radní.

Na kolik by realizace celého projektu přišla, se nedá předem přesně určit – záleží totiž na tom, v jakém měřítku bude Praha nakonec postupovat. Při odpovědi na finanční nákladnost ovšem urbanistka Vamberg zmiňuje zkušenost ostatních měst, se kterými už na podobných zásazích Gehlova kancelář spolupracovala. Díky úpravám, které prospějí celému městu, se prý zvedne hodnota všech nemovitostí podél dříve problémových tras, takže v konečném důsledku se může jednat o výhodnou investici. Zároveň je ovšem potřeba si uvědomit, že v tomto případě by se vše nemělo točit jen kolem finančních úspor - investice do magistrály by měla být jedna z hlavních priorit jednoho z nejbohatších regionů v celé Evropě. Všechny návrhy nyní budou projednávat pražští radní, na hmatatelný výsledek si proto budeme muset ještě nějakou dobu počkat.

Diskuse: