Nejlepší stavby Evropy: Z bývalé továrny jsou dílny pro handicapované i restaurace
V někdejší textilní továrně Vapor Cortès v katalánské Terrasse vzniklo otevřené centrum, kde lidé s mentálním postižením pracují a učí se. Areál je otevřený i ostatním obyvatelům města, kteří sem mohou přijít na oběd nebo jen projít pasáží. Projekt je mezi finalisty na evropskou cenu EU Mies Award, které představujeme každou středu.
Kateřina Hrachová, 11. 3. 2026
Na první pohled jde o citlivou rekonstrukci starých průmyslových hal. Ve skutečnosti je však projekt Vapor de Prodis především sociálním experimentem: v bývalé textilní továrně vzniklo místo, kde lidé s mentálním postižením, autismem nebo mozkovou obrnou pracují, učí se novým dovednostem a setkávají se s veřejností. Fungují zde chráněné dílny, umělecké ateliéry, obchod s výrobky z místních workshopů, i restaurace s gastronomickou školou, kde se uživatelé centra učí pracovat v kuchyni a v obsluze. Areál je zároveň otevřený městu – lidé sem mohou přijít na oběd, na kulturní akci nebo jen projít pasáží mezi halami.
Tato jednoduchá struktura průmyslových hal se stala hlavní hodnotou celého komplexu. V průběhu desetiletí byl areál postupně přestavován a doplňován různými konstrukcemi, takže jeho dnešní charakter tvoří vrstvy změn, improvizací a stavebních zásahů. Architekti se proto rozhodli tyto stopy historie zachovat a pracovat s nimi jako s důležitou součástí identity místa.
Vnitřní ulice jako nové centrum
Základní strategií projektu je obnova původní servisní ulice mezi dvěma halami. Tato osa byla během let částečně zastavěna a ztratila svůj význam, nyní se však proměňuje v otevřený průchozí prostor, je z ní jakýsi interiérový městský průchod.
Tento pasážový prostor funguje během provozu budovy jako veřejná ulice, která propojuje jednotlivé části centra a zároveň umožňuje přímý kontakt mezi uživateli zařízení a obyvateli města. Architektura zde tak podporuje otevřenost instituce vůči společnosti a nahrazuje tradiční uzavřený model sociálních zařízení mnohem prostupnější strukturou.
Součástí této transformace je i radikální gesto, jsou odstraněny střechy ve střední části komplexu. Vzniká tak venkovní prostor uvnitř historických zdí, kde se setkává městský život s pamětí industriální architektury.
Architekti pracovali citlivě s původní konstrukcí. Doplnili nové dřevěné nosníky kolmé na původní vazníky, čímž vzniká dvousměrný konstrukční systém. Ten zároveň zpevňuje historickou strukturu a umožňuje její zachování.
V interiéru jsou vloženy samostatné objemy „boxy“, které obsahují uzavřené funkce jako kanceláře, hygienické zázemí nebo sklady. Tyto prvky zároveň nesou novou konstrukci a definují tak hierarchii prostoru. Nad hlavními místnostmi se objevují světlíky, které přivádějí do interiéru světlo a vytvářejí charakteristickou atmosféru.
Nové vrstvy střechy zároveň zlepšují energetické parametry budovy a fungují také jako akustický absorbér. Architekti zároveň ponechali na fasádách i v interiéru viditelné stopy času, jsou zde zazděné otvory, drobné deformace a další stavební „jizvy“. Tyto vrstvy historie podle nich vytvářejí autenticitu místa a vyprávějí příběh průmyslové minulosti.
Architektura otevřená společnosti
Nové sídlo nadace Prodis není jen rekonstrukcí historických hal. Projekt především reaguje na proměnu přístupu k lidem se zdravotním postižením. Cílem už zde není pouze poskytovat pracovní činnost v izolovaném prostředí, ale vytvářet prostor, který podporuje jejich přímý kontakt se společností.
Více k tématu
Díky otevřené pasáži, společným prostorům a jasné orientaci v budově se architektura stává nástrojem sociální integrace. Industriální dědictví se tak proměňuje v živé místo setkávání mezi minulostí a současností, mezi institucí a městem.
- Ateliér: H ARQUITECTES
- Autoři: David Lorente Ibánez, Josep Ricart Ulldemolins, Xavier Ros Majó, Roger Tudó Galí
- Spolupráce: DSM Arquitectes
- Země: Španělsko
- Město: Terrassa
- Užitná plocha: 3842 m²
- Zastavěná plocha: 3600 m²
- Investor: Prodiscapacitats Fundació Privada Terrassenca
- Fotograf: Adrià Goula
- Spolupráce HARQUITECTES: Maya Torres, Miquel Arias, Itziar González, Albert Ferraz, Andrea Arasa, Sara Ferran, Mariona Dalmau, Maria Azcárate,
- Instalace: M7 Enginyers
- Projektový manager: Carles Bou
- Životní prostředí: Societat Orgànica
- Ozvučení: MC Acústica
- Plánování: Territoris XLM
- Topografie: GEOMÈTRIC
