Nejlepší stavby Evropy: Z bývalé továrny jsou dílny pro handicapované i restaurace
V někdejší textilní továrně Vapor Cortès v katalánské Terrasse vzniklo otevřené centrum, kde lidé s mentálním postižením pracují a učí se. Areál je otevřený i ostatním obyvatelům města, kteří sem mohou přijít na oběd nebo jen projít pasáží. Projekt je mezi finalisty na evropskou cenu EU Mies Award, které představujeme každou středu.
Kateřina Hrachová , 11. 3. 2026
Na první pohled jde o citlivou rekonstrukci starých průmyslových hal. Ve skutečnosti je však projekt Vapor de Prodis především sociálním experimentem: v bývalé textilní továrně vzniklo místo, kde lidé s mentálním postižením, autismem nebo mozkovou obrnou pracují, učí se novým dovednostem a setkávají se s veřejností. Fungují zde chráněné dílny, umělecké ateliéry, obchod s výrobky z místních workshopů, i restaurace s gastronomickou školou, kde se uživatelé centra učí pracovat v kuchyni a v obsluze. Areál je zároveň otevřený městu – lidé sem mohou přijít na oběd, na kulturní akci nebo jen projít pasáží mezi halami.
Tato jednoduchá struktura průmyslových hal se stala hlavní hodnotou celého komplexu. V průběhu desetiletí byl areál postupně přestavován a doplňován různými konstrukcemi, takže jeho dnešní charakter tvoří vrstvy změn, improvizací a stavebních zásahů. Architekti se proto rozhodli tyto stopy historie zachovat a pracovat s nimi jako s důležitou součástí identity místa.
Vnitřní ulice jako nové centrum
Základní strategií projektu je obnova původní servisní ulice mezi dvěma halami. Tato osa byla během let částečně zastavěna a ztratila svůj význam, nyní se však proměňuje v otevřený průchozí prostor, je z ní jakýsi interiérový městský průchod.
Tento pasážový prostor funguje během provozu budovy jako veřejná ulice, která propojuje jednotlivé části centra a zároveň umožňuje přímý kontakt mezi uživateli zařízení a obyvateli města. Architektura zde tak podporuje otevřenost instituce vůči společnosti a nahrazuje tradiční uzavřený model sociálních zařízení mnohem prostupnější strukturou.
Součástí této transformace je i radikální gesto, jsou odstraněny střechy ve střední části komplexu. Vzniká tak venkovní prostor uvnitř historických zdí, kde se setkává městský život s pamětí industriální architektury.
Architekti pracovali citlivě s původní konstrukcí. Doplnili nové dřevěné nosníky kolmé na původní vazníky, čímž vzniká dvousměrný konstrukční systém. Ten zároveň zpevňuje historickou strukturu a umožňuje její zachování.
V interiéru jsou vloženy samostatné objemy „boxy“, které obsahují uzavřené funkce jako kanceláře, hygienické zázemí nebo sklady. Tyto prvky zároveň nesou novou konstrukci a definují tak hierarchii prostoru. Nad hlavními místnostmi se objevují světlíky, které přivádějí do interiéru světlo a vytvářejí charakteristickou atmosféru.
Nové vrstvy střechy zároveň zlepšují energetické parametry budovy a fungují také jako akustický absorbér. Architekti zároveň ponechali na fasádách i v interiéru viditelné stopy času, jsou zde zazděné otvory, drobné deformace a další stavební „jizvy“. Tyto vrstvy historie podle nich vytvářejí autenticitu místa a vyprávějí příběh průmyslové minulosti.
Architektura otevřená společnosti
Nové sídlo nadace Prodis není jen rekonstrukcí historických hal. Projekt především reaguje na proměnu přístupu k lidem se zdravotním postižením. Cílem už zde není pouze poskytovat pracovní činnost v izolovaném prostředí, ale vytvářet prostor, který podporuje jejich přímý kontakt se společností.
Více k tématu
Díky otevřené pasáži, společným prostorům a jasné orientaci v budově se architektura stává nástrojem sociální integrace. Industriální dědictví se tak proměňuje v živé místo setkávání mezi minulostí a současností, mezi institucí a městem.
- Autoři: David Lorente Ibánez, Josep Ricart Ulldemolins, Xavier Ros Majó, Roger Tudó Galí
- Ateliér: H ARQUITECTES
- Spolupráce: DSM Arquitectes
- Země: Španělsko
- Město: Terrassa
- Užitná plocha: 3842 m²
- Zastavěná plocha: 3600 m²
- Investor: Prodiscapacitats Fundació Privada Terrassenca
- Fotograf: Adrià Goula
- Spolupráce HARQUITECTES: Maya Torres, Miquel Arias, Itziar González, Albert Ferraz, Andrea Arasa, Sara Ferran, Mariona Dalmau, Maria Azcárate,
- Instalace: M7 Enginyers
- Projektový manager: Carles Bou
- Životní prostředí: Societat Orgànica
- Ozvučení: MC Acústica
- Plánování: Territoris XLM
- Topografie: GEOMÈTRIC
