Bude architektura tématem krajských komunálních voleb 2016?

Čtvrtek, 28. Červenec 2016 - 10:00
| Napsal: | Zdroj: Tisková zpráva

Česká komora architektů (ČKA) vydala vyjádření k tomu, o čem by se podle architektonické obce mělo před volbami mluvit, ale nemluví. Tiskové prohlášení apeluje na to, aby se o tvorbě prostředí více mluvilo a více jednalo i na krajské úrovni.

Česká komora architektů – logo

Architektura hraje v rozvoji našich sídel klíčovou roli. Který z veřejných investorů by se nechtěl pochlubit reprezentativními stavbami a dalšími kvalitními architektonickými realizacemi? Z tohoto důvodu je třeba s architekturou počítat a zařadit ji do volebních programů. Existuje přitom několik podpůrných dokumentů, které vyzdvihují důležitost péče o vystavěné prostředí. Česká komora architektů (ČKA) při příležitosti konání podzimních krajských voleb nyní přichází s jedním z nich.

Na úrovni státu se tématu kvalitního prostředí věnuje Politika architektury a stavební kultury přijatá v lednu 2015 Vládou ČR. Vyzdvihuje tři pilíře: péči o krajinu a sídla, péči o stavby a podporu vzdělávání, osvětu a výzkum v této oblasti. Na komunální úrovni pak téma podporuje text vydaný ČKA ke komunálním volbám. Specifickým požadavkům menších obcí se pak věnuje materiál Architektura pro venkov. Před konáním krajských voleb aktuálně ČKA přichází s textem, který se zaměřuje na plánování vyšších regionálních celků. Dokument navazuje na výše zmíněné texty a je doplněný o specifická témata spojená s kraji.

Vize, k níž se materiál upíná, je kraj, který se příkladně stará o svůj majetek a kulturní prostředí (architekturu). Komunikuje se svými občany a poskytuje obcím koordinaci, supervizi a kvalitní odborné poradenství.

Dokument Architektura pro krajské volby je rozdělen do deseti hlavních oblastí. Jako zásadní vidí ČKA nutnost stanovit program rozvoje a definovat strategii kraje. V ní by neměl chybět plán investic a mapa majetku kraje, dále např. místa vhodná pro uskutečnění architektonických soutěží (soutěží o návrh) či pocitová mapa kraje, která na základě místního šetření ozřejmí, jak jednotlivé lokality vnímají přímo občané. Klíčovou úlohou krajských úřadů by dle architektů dále mělo být zejména zprostředkování komunikační a odborné platformy obcím na jejich území.

Nezbytným dokumentem kraje se musí rovněž stát Zásady územního rozvoje. Ty musejí být obecně srozumitelným materiálem a obsahovat jak urbanistické koncepce, tak okruhy krajinného plánování. Zaměří se zejména na provázání jednotlivých územních plánů obcí v registru kraje.

Osobností, která by měla pomáhat tyto ideály uvést v život, by měl být architekt kraje. Podobný systém není v Evropě ničím novým, obdobně takto fungují např. kantony ve Švýcarsku. Řada českých měst a obcí přitom stále nemá ani městského či obecního architekta. Architekt není zpravidla zastoupen ani ve větších regionálních celcích – krajích. Jako hlavní činnost krajského architekta ČKA vidí koordinaci práce městských a obecních architektů na území kraje. Dále pak vytvoření centra architektury kraje i s možností pořádání přednášek pro veřejnost a kurzů z oblasti profesního vzdělávání. Krajská sídla, která svého architekta z různých důvodů nemají, by mohla odborné otázky konzultovat přímo v kanceláři krajského architekta.

Odborník ve středu kraje dokáže pomoci i se zapojením veřejnosti, bez kterého již dnes nelze komunikovat žádnou větší investici. Zlomek nemandatorní části rozpočtu (například 1 %) doporučuje Komora věnovat formou participativního rozpočtu na realizaci občany navržených a vybraných námětů.

Velmi ožehavou otázkou jsou také dotační programy, jež jsou pro řadu samospráv jedinou možností, jak ulevit svému rozpočtu. Dotační programy však nejsou jen příležitostí pro získání financí, ale především příležitostí pro rozvoj regionu. Kraj by proto měl od dotačních titulů požadovat dostatečný čas na zpracování a kvalitativní rozhodování o jejich podpoře. I v projektech financovaných z dotací je vhodné využít participativní metody. Kvalitativní výběr zpracovatelů projektu, například formu architektonické soutěže, by měl být samozřejmostí. O tom, že lze sladit dotace a architektonickou soutěž, svědčí např. zdárná realizace parku 4Dvory v Českých Budějovicích, který je nominovaný na Českou cenu za architekturu 2016.

Podstatná část dokumentu je také věnována veřejným zakázkám. Většina veřejných zadavatelů vybírá doposud zpracovatele veřejných zakázek pouze podle ceny bez ohledu na kvalitu. U výběru projektantů je přitom žádoucí zohlednit i cenu budoucí stavby a jejího provozu. Při výběru proto ČKA doporučuje institut poroty s nadpoloviční většinou nezávislých odborníků. Při klasickém výběrovém řízení je přitom možné si časovou náročnost projektu a s ní související honorář architekta ověřit v on-line kalkulačce, která je k dispozici na webu ČKA. Pro výběr projektantů strategického plánu, zásad územního rozvoje, územních plánů, urbanistických studií, veřejných prostranství i budov a výtvarných intervencí ČKA doporučuje soutěž s předkládáním návrhů. Architektonická soutěž bývá veřejnými zadavateli často mylně považována za zdlouhavý a finančně náročný proces zadání veřejné zakázky. Studie Dopady architektonické praxe od společnosti EEIP však naopak poukazuje na ekonomickou výhodnost soutěží a vyzdvihuje kvalitu, jíž přinášejí, která je sama o sobě ekonomickým přínosem.