Designová svítidla - 10. díl: Ivan Dlabač

Pondělí, 30. Březen 2015 - 0:00
| Napsal:

V závěrečném díle o zákulisí výroby svítidel vám představíme Ivana Dlabače - designéra a designového poradce v jedné osobě. Ve spolupráci se společností HALLA se spolupodílí na návrhu svítidel a pořádání soutěží s pražskou UMPRUM. V rozhovoru se vedle toho dozvíte i to, jak hodnotí současný design či jaké jsou jeho plány do budoucna.

Ivan Dlabač - foto © UMPRUM
Fotoalbum: 
Výstavní stánek na veletrhu Light + Building - foto © HALLA
Výstavní stánek na veletrhu Light + Building - foto © HALLA
Svítidlo DRAMI dle soutěžního návrhu Lukáše Řípy - foto © UMPRUM
proces návrhů - foto © UMPRUM
Svítidlo STEP dle soutěžního návrhu Andrey Löfflerové - foto © HALLA
Svítidlo STEP dle soutěžního návrhu Andrey Löfflerové - foto © HALLA
Svítidlo STEP dle soutěžního návrhu Andrey Löfflerové - foto © HALLA
Svítidlo OVILI dle soutěžního návrhu Simony Hruškové - foto © HALLA
Svítidlo OVILI dle soutěžního návrhu Simony Hruškové - foto © HALLA
HALLA BIM - foto © HALLA
Na výstavě Světlo v architektuře se můžete setkat s uvedenými studentskými realizacemi svítidel - foto © HALLA
Ivan Dlabač - foto © UMPRUM

Občas slýcháme výtky, že současný design je povrchní, neefektivní až rozmařilý. Že dříve se "designovalo" s větším důrazem na funkčnost. Je to pravda?

Záleží, na jaký design se díváme – funkční designy jsou stále funkční, akorát nejsou tolik populární, protože je to více o funkci nežli o designu. Tudíž se s nimi v běžných médiích setkáme méně často. A to právě ve prospěch předmětů, které jsou zaměřeny více na estetičnost nežli funkčnost. Proto se může jevit, že je současný design méně efektivní. Zdání a realita jsou ovšem rozdílné věci.

Co je podle Vás obecným charakteristickým rysem současného designu?

Obecně se to nedá snadno definovat. Do jisté míry je patrné zjednodušování designu. Postupně se upouští od zbytečných složitostí, což je patrné například u elektronických výrobků. Je to vlastně takový koloběh – dokud je to možné, tak se zjednodušuje, ale pak to zase poběží opačnou cestou.

V čem je hlavní poslání profese designéra?

Ve vytvoření potřeby v zákazníkovi. Ať se nám tom líbí nebo ne, právě komerčnost je mnohdy klíčová. Tu do značné míry utváří estetičnost produktu – lidé chtějí produkty, které se jim líbí, a které je baví. Pochopitelně je však třeba dělat věci, tak aby byly funkční a přistupovat k profesi rozumně.

Myslíte, že je u nás design dostatečně popularizován?

Rozhodně je v médiích popularizována určitá lifestylová oblast designu a takový design je vnímán jako součást životního stylu. Design však existuje všude kolem nás. Je určitým komerčním nástrojem a výrobci se ho k tomu snaží využívat i když jsou to výrobky, které běžně nepotkáváme. Takový design je popularizován rozhodně méně.

Působíte jako pedagog na UMPRUM v Praze a v oblasti architektury slýcháme nářky, že školy produkují více studentů, než kolik se jich může v praxi v tomto oboru uplatnit. Je tomu podobně i u designérů?

Produkce nadbytečného množství studentů má devalvující hodnotu i pro designéry. Vychovat člověka, který dokáže s profesí designéra dobře pracovat je složité, a když se člověk nevychovává individuálně, tak se z vysoké školy stane víceméně taková přípravka pro designéra. Ze školy v takovém případě nevyjde hotový designér. To pak vede k tomu, že se potácí na pracovním trhu – pracuje pod cenou, bez patřičné invence a do jisté míry tak dochází k devalvaci pojmu designér. A to je škoda.

Ve spolupráci se společností HALLA jste mimo jiné organizovali studentskou soutěž. Můžete blíže představit její koncept a zhodnotit její úspěšnost?

Soutěží již proběhlo několik. HALLA má k tomu hezký přístup – zkouší takto pracovat se studenty na profesionálním designu a zároveň pod dohledem pedagoga. Výsledné návrhy tak spojuje kvalita a zároveň vyrobitelnost. Výsledky prvního ročníku soutěže byly představeny v rámci veletrhu LIGHT+BUILDING 2012 ve Frankfurtu. U nejlepších návrhů dojde k zahájení výroby a začlenění svítidel do portfolia svítidel HALLA. Aktuálně se například začíná prodávat svítidlo OVILI od Simony Hruškové.

Propojení teorie s praxí je bezesporu jednou z předností, kterou kvalitní studium nabízí. Jak se Vám daří tyto oblasti propojovat mimo rámec jednorázových projektů?

Studenty se snažím zasvětit do úskalí spolupráce s výrobcem tak, aby byli připraveni na mantinely, kterými je bude výrobce v praxi ovlivňovat. V podstatě se na ně snažím přenést svoji zkušenost z praxe – oponovat studentům jako klient a zákazník zároveň. Studenti se musí naučit vnímat mantinely ne jako překážku, ale jako výzvu, jak se se svým návrhem vypořádat. Studenti jsou se mnou ve spojení i po ukončení studia tak, aby předávání dalších rad bylo možné. Beru to tak, že se snažím vychovat opravdu kvalitní designéry, se kterými mohu v budoucnu spolupracovat.

Co byste z vlastní zkušenosti poradil středoškolákům, kteří by se designu chtěli věnovat, jako "návod na úspěch"?

Podstatou je maximální zájem o obor. Musí být znát, že student dělá vše proto, že ho to baví, a ne jen kvůli tomu, že to po něm chtějí ve škole. Je to o vlastní invenci, přehledu o aktuálním dění v oboru, schopnosti udělat si názor v tom, co se mi líbí či nelíbí. V neposlední řadě je design o řemeslech a technologiích. Bez nich se žádný designér neobejde. Manuální zručnost či přehled o možnostech jednotlivých technologií jsou vždy vítány.

V HALLE jste součástí designového týmu. Jak Vaše spolupráce začala a jak ji hodnotíte?

Designový tým byl určitou reakcí na první soutěž, kterou jsme s HALLOU pořádali. Vychází z principu spojování. Tak jako je zvykem spojovat různé technologie či materiály, tak se v HALLE rozhodli spojit více designérů. To je myslím zásadní myšlenka – víc hlav víc ví. V týmu se prolínalo vývojové oddělení firmy s rozdílně zkušenými designéry a mladými studenty. Rozdílnost názorů je v tomto ohledu vítána a příznivě se promítá do výsledného návrhu.

Vnímáte příchod mladé krve do týmu jako určité oživení?

Zcela určitě – jejich invence je pro tým klíčová. Člověk stárnutím kostnatí, ztrácí odvahu i inspiraci. Nový vítr dokáže fouknout do plachet a nabídnout nový pohled. Propojení lidí se zkušenostmi a mladou invencí se velmi osvědčilo.

Češi patří ke špičce v oblasti designu svítidel. Myslíte, že si česká svítidla udrží své renomé a konkurenceschopnost i nadále?

Myslím, že ano. Důkazem může být i zmíněná HALLA, která poslední dobou dokázala úspěšně zvládnout krizi – změnila svůj přístup i image. Do jisté míry se trochu odlišuje od ostatních významných českých výrobců osvětlení – ať již tím, že je zaměřena spíše sériovou výrobu či tím, že je možná známější v zahraničí než mezi běžnými českými zákazníky. Každá z firem má svůj přístup, který ji činí jedinečnou. A právě to je jeden z důvodů, proč se dokázala česká svítidla vyprofilovat a zařadit mezi světově uznávaná.

Na čem aktuálně pracujete a jaké jsou Vaše plány do budoucna?

Jsem typ člověka, jenž musí dělat několik různých věcí najednou. Aktuálně se hodně zaměřuji na zdravotnictví a průmysl. Ve škole potom děláme nový projekt pro Škoda auto. Do budoucna bych rád změnil organizaci svého studia. Chtěl bych rozšířit tým, a to především mladými lidmi.

 

Ivan Dlabač - Šéf Designér/senior design konsultant. Vytvořil řadu realizací, odkud získal zkušenosti z průmyslového a produktového designu. Má široké znalosti technologické a technické, které uplatňuje při vedení týmu odborníků různých odvětví designu a marketingu. Ve studiu Divan funguje jako technický a výrobní konzultant i jako štábní specialista. Na UMPRUM v Praze vede ateliér průmyslového designu.

Seriál o zákulisí české ‚světelné‘ školy vzniká ve spolupráci se společností HALLA, a.s., která je významným českým výrobcem a vývozcem designových svítidel.

Článek vznikl za podpory společnosti HALLA, a.s.

Klíčová slova: