Rekonstrukce Nové scény začala, poklepali ji Babiš i Klempíř. Jinde se ale peníze na kulturu škrtají, zavíračka hrozí několika Českým centrům. Nová lanovka na Petřín už je v Praze
EARCH TÝDENÍK: 9 novinek (nejen) z architektury vybrala Adéla Vaculíková.
Adéla Vaculíková , 30. 3. 2026
Českých center ubude
Rozpočtové škrty Ministerstva zahraničí vedeného Petrem Macinkou mohou vést k uzavření několika Českých center. ČTK mluví o pobočkách ve Stockholmu, Miláně a Tbilisi, které by mohly skončit už letos v létě. Roli v tom hraje pokrácený rozpočet, česká centra mají letos hospodařit s rozpočtem o 26 milionů korun nižším (157 milionů oproti loňským 183).
Česká centra přitom fungují jako nástroj kulturní diplomacie. Organizují výstavy, přednášky a workshopy a prezentují českou kulturu v zahraničí, často včetně architektury a designu. Třeba v Londýně a Paříži aktuálně běží výstava Pixely a poetika, která prezentuje avantgardní a současnou fotografii.
V Tbilisi vede centrum od loňského září architekt Osamu Okamura, milánskou pobočku řídí historik Robert Mikoláš a stockholmskou historička umění Nikola Liptáková Vallmostrand. Rušení Českých center se v minulosti dělo, obvykle ho ale doprovázelo otevírání nových poboček. Tentokrát se s tím nepočítá – současné škrty mají být nejvýraznější za poslední roky.
Dodávka vybavená skenery míří na Ukrajinu dokumentovat památky ohrožené válkou
Národní muzeum vyšle na Ukrajinu speciálně upravenou dodávku pro skenování ohrožených památek. Projekt vzniká ve spolupráci s Komárek Family Foundation a reaguje na systematické ničení kulturního dědictví v důsledku ruské agrese.
Dodávka funguje jako mobilní digitalizační pracoviště. Vybavená je 3D skenery, fotogrammetrickou technikou i výkonnými počítači pro okamžité zpracování dat přímo v terénu. Umožní tak detailně zaznamenávat stav historických budov, soch nebo celých areálů – a to včetně těch, které jsou poškozené nebo hrozí jejich zánik.
Vzniklé digitální modely mají sloužit nejen jako archiv, ale především jako podklad pro budoucí rekonstrukce. Zničeného dědictví neustále přibývá, v minulém týdnu například ruské drony poničily památky v centru Lvova zapsané na seznam UNESCO.
Zahájila se rekonstrukce Nové scény
Oficiálně začala rekonstrukce Nové scény Národního divadla, která je vyklizená už přes půl roku. Na jednu ze skleněných „obrazovek“ fasády symbolicky poklepali premiér Andrej Babiš, ministr kultury Oto Klempíř a ředitel Národního divadla Jan Burian. „Si vzpomínám, jak tady stály davy Pražáků. Jezdilo se i z venkova dívat na to, co to tu ten pan Prager vlastně staví,“ řekl Oto Klempíř České televizi.
Nová scéna se slavnostně otevřela 18. listopadu 1983 u příležitosti stého výročí Národního divadla. Pod její architekturou je podepsaný ateliér GAMA Karla Pragera a tým architekta Pavla Kupky.
Vnější podoba budovy zůstane zachována, stejně jako reprezentativní interiéry. Kompletně se však změní vzhled jeviště a hlediště či zázemí pro umělce. Rekonstrukce se bude týkat hlavního objektu Nové scény se skleněnými „obrazovkami“ od Jaroslavy Brychtové a Stanislava Libenského i navazující Provozní budovy B.
Rekonstrukce potrvá zhruba dva roky, znovuotevření se plánuje na divadelní sezónu 2028. Náklady se odhadují na zhruba 1,8 miliardy korun. Rekonstrukci jsme podrobněji rozebírali také v některém z minulých Týdeníků.
Lanovky na Petřín přijely do Prahy
Nové vozy lanové drány na Petřín podle návrhu Anna Marešová designers absolvovaly cestu ze švýcarské výroby do Česka. Aktuálně jsou už uskladněné na území Prahy. Osazovat se ale budou až za měsíc.
Nyní se čeká na dokončení trati, kde v těchto dnech probíhají přejímky jednotlivých částí. „Paralelně s tím v obou stanicích technici ze Švýcarska postupně instalují technologická zařízení nové lanovky, aktuálně např. jednotlivé lanové kladky. Před osazením nových vozů na trať proběhne instalace tažného lana a následně napojení obou vozů na něj,“ upřesňuje aktuální dění server Zdopravy.cz. Cestující se budou moci novými vozy na Petřín svézt letos v září.
Kdo zrekonstruuje legendární Velké kino ve Zlíně
Zlín hledá zhotovitele pro rekonstrukci Velkého kina. Vypsalo na ni veřejnou zakázku.
Velké kino ve Zlíně je dílem architekta Františka Lýdie Gahury z roku 1932. Vzniklo v době rozmachu města za éry Tomáše a Jan Bati, kdy se tam budovaly funkcionalistické stavby – velké množství z nich je dnes chráněnými památkami a platí to také pro Velké kino.
Jeho architektura už ovšem mnoho let chátrá, kompletně uzavřené je kvůli špatnému technickému stavu dokonce deset let. Architektonický návrh na rekonstrukci má město od roku 2020, kdy se na ni konala architektonická soutěž.
Zvítězil v ní tehdy ateliér re:architekti, který navrhl zachovat hodnotnou ocelovou konstrukci stavby. V interiéru bude opět viditelná, jak tomu bylo původně. Její nosnou roli ale převezme nová vnější konstrukce, která zajistí stabilitu objektu, jenž má ve svém současném stavu statické problémy. Vnější vzhled stavby zůstane podobný, doplní ho prosklené plochy na bočních stěnách, které mají budovu více otevřít okolí.
Velké kino bylo v době svého otevření největším kinem v Československu i střední Evropě – jeho sál měl přes 2 200 míst, v 70. letech se počet sedadel snížil zhruba na polovinu.
Zaplnit více než dva tisíce míst dnes není reálné, a i na to návrh rekonstrukce reaguje. Sál se proto rozdělí na dva samostatné prostory. „V bývalém kině vzniknou dva multifunkční sály (velký a malý), foyer s kavárnou a kompletní provozní a technické zázemí,“ uvádí město Zlín. Velký sál s kapacitou až 800 míst bude možné díky mobilnímu systému proměnit z kina na koncertní halu, divadelní scénu nebo arénu. Při kombinaci stání a sezení pojme až 1420 návštěvníků. Menší sál pro zhruba 150 lidí má sloužit i jako hudební klub. Předpokládaná cena rekonstrukce se odhaduje do 639 milionů korun bez DPH.
Nová architektura newyorského New Musea
V New Yorku se po dvouleté uzavírce znovuotevřelo New Museum – manhattanské muzeum zaměřené primárně na současné umění. Původně instituce fungovala v zářivě bílé budově poskládané z kubických tvarů, kterou pro instituci navrhl japonský ateliér SANAA. Budova se vyznačuje klidnou, až zenovou atmosférou, která je pro stavby ateliéru typická.
Nyní dostala rozvernějšího souseda – nové rozšíření, které navrhla kancelář OMA Rema Koolhaase. „Byli jsme velmi opatrní v tom, co znamená stavět současnou architekturu vedle současné architektury. Zajímala nás myšlenka dvojice,“ řekl serveru Dezeen vedoucí newyorské pobočky OMA Shohei Shigematsu.
Nová přístavba se původnímu objektu formálně připodobňuje hlavně vzhledem svého fasádního pláště. Naopak tvarově se od něj odklání – také pracuje s geometrizujícími tvary, ale zatímco část od SANAA připomíná krabice naskládané na sobě, přístavba od OMA působí spíše jako krystal postavený na hrotu. Přesto svého staršího souseda nepřekřikuje. Nová architektura, která v New Yorku stojí za návštěvu.
Otevření přihlášek do Grand Prix architektů
Obec architektů vyhlásila další ročník GPA – Národní ceny za architekturu, architekti a architektky mohou do soutěže své realizace přihlašovat do 30. června 2026 na webu GPA.
Následně mezinárodní porota vybere 50 finalistů (do 15. září 2026), z nichž do 26. října 2026 jmenuje vítěze jednotlivých kategorií, a také celkového vítěze ročníku.
Porota: Sophie Berthelier (FR), Boštjan Vuga (SLO), Branislav Hovorka (SK), Jakub Klaška (CZ)
Více k tématu
Pomozte zachránit hrad z Kingdom Come
V Ratajích nad Sázavou pokračuje rekonstrukce zvonice středověkého hradu Pirkštějn – chráněné památky ze 14. století, kterou můžete znát také z pohádky o princi Bajajovi nebo ze světově proslavené hry Kingdom Come.
Na zafinancování celé obnovy ovšem stále scházejí peníze. Před zahájením rekonstrukce se zvonice nacházela v havarijním stavu. Kdo by měl zájem přispět, může tak udělat na transparentní účet uvedený na webu Sázavského kláštera.
Národní galerie otevřela nové výstavy
Národní galerie ve středu 25. března otevřela tři nové výstavy. Jarní sezonu zahájila její prozatímní ředitelka Olga Kotková, která do funkce nastoupila po předminulý týden odvolané Aliciji Knast.
První z výstav, Bienále UMPRUM: Generace Z, představuje mladé tvůrce narozené mezi lety 1994 a 2004, kteří prošli UMPRUM. Druhá, NGP 230 let, mapuje historii instituce u příležitosti jejího výročí. Třetí výstava Jiří Kolář: X Bienal de São Paulo připomíná rok 1969, kdy umělec na této přehlídce získal jednu z hlavních cen.
Národní galerie pořádá slavnostní openingy pravidelně na jaře a na podzim. Tentokrát byl ostře sledovaný především kvůli kontroverznímu odvolání předchozí ředitelky ministrem kultury Otou Klempířem.
