Jaké to je v ateliéru Barbory Klímové a Michala Moravčíka
Jak probíhá výuka na FaVU? Snad nám něco napoví, nebo alespoň naznačí studentka Aneta, která naštěstí dokázala překonat stydlivost.
Aneta Willertová, 6. 11. 2014
Můj vstup do ateliéru nebyl úplně běžný. Původně jsem se hlásila na intermédia k Vaškovi Stratilovi, ale shodou okolností (snad působením osudu) nás vzala Bára (hlásili jsme se více méně jako dvojice, a to je možná důvod, proč se tomu tak stalo). Oba ateliéry spadají pod konceptuální tendence.
Zadání mě v první moment vyděsí, v druhý zaměstnají a zabaví. Baví a zajímají v podstatě všechny – v procesu tvorby vlastní a mých spolužáků neméně.
V ateliéru pracujeme povětšinou individuálně (což mi většinou více vyhovuje), tvoříme i společné projekty (což je ale taky fajn). Na týmové práci může být dobré to, že se navzájem lépe poznáme, rozvineme své komunikační schopnosti a třeba i posuneme hranice tolerance.
Postup práce v ateliéru začíná seznámením se zadáním. To probíhá tak, že nám Bára poví (a pak ještě pro jistotu napíše), jaké máme na daný časový úsek zadání. První koncepty a skici přicházejí po týdnu, dvou, třech...jak u koho, jak kdy. Kritiky a dialogy bývají přiměřené, inspirativní.
Konzultace probíhají v ateliéru, na minigolfovém hřišti, na Kraváku, po emailu, v kavárně, v Bratislavě, v cizí škole, převážně v češtině. Čas od času se objeví persona jako Avděj Ter-Oganjan, Vladimír Havlík, Milan Mikuláštík, Pavel Sterec, Zbyněk Baladrán, Jan Zálešák... A taky jiné ateliéry. Spousta lidí.
Konzultujeme ve skupinách všichni spolu i jednotlivě, pokud chceme. A pokud chceme, taky i debatujeme, ale býváme stydliví. Při konzultacích záleží na vývoji a povaze práce. Vedoucí nás mnohdy nabádá k vlastnímu hlubšímu hledání, klade nám otázky a pomáhá i hledat řešení spolu s námi. Dle situace.
Je těžké říct, kde hledám inspiraci. Není však těžké ji najít. Každopádně vedoucí jsou neuvěřitelně vstřícní, ale jejich entuziasmus plynoucí z naší aktivity nepřekračuje meze, které by zatemňovaly jejich analyticko-kritické schopnosti. Navíc jsou to hrozné bedny, snad ke každému tématu dokážou odkázat na tvorbu jiných (jak výtvarnou, tak literární, apod.), na přidružené fenomény a osobní zkušenosti.
Konzultace mě posunují dále, to zajisté. A přinášejí utříbení myšlenek, otevření se novým možnostem a způsobům. A mnoho dalšího...
Moc nevnímám, jestli se něčím liší tento ateliér od ostatních. Ač jsem stážovala, nejsem schopná toto nějak objektivně posoudit. Možná krom toho, že se scházíme v 11.oo (ostatní ve 14.oo).
Osobní vzpomínky a příhody z ateliéru si vytvářím při každém setkání.
Vybrané projekty:
projekt "Domělý výskyt"projekt "S-Flux"
Článek je součástí seriálu Učitelé. Jeho cílem je nahlédnout pod roušku školských struktur a představit osobnosti, které nesou odpovědnost za utváření nové generace našich budoucích architektů, designérů a umělců.
