Novinky a názory / historie a teorie

Jurkovičovy náchodské pohádky

Jak jsem slíbil minule (viz zde), bude dnešní příspěvek věnován stavbám slavného slovenského architekta Dušana Jurkoviče na Náchodsku, kam jsme se během našeho putování po architektuře Vratislavi a této oblasti přesunuli z Polska.

Zdeněk Lukeš , 15. 7. 2015

Patří vesměs do jeho raného tvůrčího období, v němž spojoval prvky slovenské a moravské lidové architektury, vídeňské secese i anglického moderního stylu bydlení, ovlivněného hnutím Arts and Crafts. Vytvořil tak originální svět architektury a designu, který bychom mohli bez problémů označit slovem pohádkový.

Cesta k tomuto svéráznému a už v době vzniku – tedy na konci devatenáctého století u nás i v zahraničí mimořádně ceněnému stylu byla logickým vyvrcholením Jurkovičových snah té doby. Dušan Samo Jurkovič se narodil v roce 1868 v Turej Lúke, studoval v Budapešti a Vídni, kde byl na státní průmyslové škole žákem Camilla Sitteho. V Turčianském Sv. Martině se u stavitele Bully seznámil s principy lidové architektury. Poté pracoval u vsetínského stavitele Michala Urbánka a podílel se na přípravě Národopisné výstavy v Praze 1895, kde se mimo jiné seznámil s malířem Mikolášem Alšem. Když pak získal zakázku na návrhy interiérů pro školu Vesna v Brně, usadil se v moravské metropoli. Vše, co nastudoval a v praxi vyzkoušel, pak vtělil do svých staveb. Kladný ohlas měly již jeho Pustevny na Radhošti (viz Orientace 29. 3. 2014) z let 1897-1899, které byly publikovány nejen doma, ale i v prestižních zahraničních časopisech a publikacích. Následovala křížová cesta na Hostýn, Národní dům ve slovenské Skalici, a první etapa budování lázní Luhačovic, souběžně pak realizace na Náchodsku: chata na Rezku, přestavba mlýna Peklo a adaptace zámku v Novém Městě nad Metují. Z téže doby pocházejí i Jurkovičova vlastní vila v Brně a některé další práce, jako Náhlovského dům v Praze-Bubenči nebo adaptace domu s ateliérem pro malíře Jožu Uprku v Hroznové Lhotě. Tuto éru ukončují válečné vojenské hřbitovy v Haliči a Jiráskova chata v Dobrošově, postavená až po první světové válce.

Nejstarší ze staveb Náchodska - chata na Rezku - pochází z let 1900-1901 a byla zbudována pro podnikatele Roberta Bartelmuse, s nímž se mladý architekt seznámil v brněnském Klubu přátel umění a později se oženil s jeho dcerou Boženou. Podnětem ke stavbě byly obdivované Pustevny a dřevěný dům s bohatou dekorací v lidovém stylu a příznačnou výraznou barevností se radhošťským stavbám také velmi podobá. Jurkovič osobně dohlížel na průběh stavebních prací a v domě později často bydlel. Poněkud zchátralý objekt prošel před několika lety kvalitní rekonstrukcí a je dnes v soukromých rukou.

Další Jurkovičovou stavbou v okolí Náchoda je adaptace mlýna a pily v romantickém údolí řeky Metuje. U jednoho z jejích přítoků - potoka Olešenka, stával již v šestnáctém století mlýn, zvaný Pekelec. Ten získali v roce 1908 náchodští podnikatelé a mecenáši bratři Josef a Cyril Bartoňové a nechali jej v následujících dvou letech Jurkovičem přestavět v jeho typickém romantickém stylu. Vznikla tak Bartoňova útulna Peklo s možností ubytování pro turisty a stylovou restaurací. Architekt budovu doplnil o různé přístavby a dekoroval v secesním stylu, využívaje opět motivů lidové architektury i atributů mlýna – např. stůl zhotovený z mlýnského kamene nebo kola od vozů na střeše. Stavba slouží svému účelu dodnes a je oblíbeným turistickým cílem. Zachovala se prakticky v původním stavu včetně interiéru restaurace, celkový dojem však poněkud kazí její bezprostřední okolí s různými stánky a cedulemi, což je obdobný případ, jako u chat na Radhošti.

Pozdní Jurkovičovou realizací v tomto regionu je vyhlídková Jiráskova chata na Dobrošově – 624 metrů vysokém kopci nedaleko Náchoda. Na rozdíl od Pekla zaujímá dominantní polohu s krásnou vyhlídkou do okolní krajiny. Stavba měla složitý osud. Od roku 1895 stávala na jejím místě malá turistická útulna s vyhlídkovou věží, jež se stala oblíbenou atrakcí. Zřejmě z popudu bratří Bartoňů zadal Klub českých turistů v roce 1910 Jurkovičovi přestavbu objektu, která měla zvýšit jeho kapacitu: „Už roku 1910 se jedná s Dušanem Jurkovičem… a konečně je rozhodnuto: vystavět půvabně členěnou, šindelem krytou, na kamenné podezdívce rozloženou, účelně zařízenou rozhlednu, jejíž šestihranná pásovitá věž se širokým dřevěným ochozem bude zdobiti vrchol památného Dobrošova“, píše se v dobové literatuře. Projekt z roku 1912 však mohl být realizován až po skončení světové války, kdy byla vypsána veřejná sbírka. Stavět se začalo v roce 1921, o dva roky později byla chata s rozhlednou dokončena a za osobní účasti spisovatele Aloise Jiráska slavnostně otevřena veřejnosti. V nedávné době prošla rekonstrukcí a svému účelu tak slouží i dnes. Její architektura je však podstatně střízlivější, než výše zmíněné Jurkovičovy stavby. Později – ve třicátých letech - byla chata rozšířena o dostavbu, navrženou náchodským rodákem a profesorem brněnské techniky Adolfem Erbenem.

A byli to opět bratři Josef a Cyril Bartoňové, kteří zadali Jurkovičovi další významnou zakázku. Tou byla adaptace nové akvizice rodiny – zchátralého zámku s parkem v Novém Městě nad Metují. Této v kontextu Jurkovičovy tvorby velmi významné zakázce je však třeba věnovat větší prostor, proto se k ní vrátíme v příštím díle.

Na závěr pozvánka na prázdninovou Psí vycházku. Povede z Karlova náměstí ulicí Odborů a pak Myslíkovou k Mánesu, potom po Masarykově nábřeží k Resslově a zase zpět na Karlák. Sraz u prodejny Sony na rohu Karlova náměstí a Odborů v sobotu 18. 7. v 10 hodin.

Mohlo by vás zajímat

Generální partner
Hlavní partneři