Na výlet do polského Těšína - tentokrát za architekturou. Mají tu kola času, japonský pavilon a vlastní Benátky
Do polského Těšína se vždycky jezdilo hlavně za levnými nákupy. Pro jednou se však vyplatí nezírat na cenovky a věnovat svou pozornost kultuře. Nedávné projekty sem přinesly množství malé architektury – a stojí za to si ji projít. Návod na její objevování přináší další díl cyklu Tip na architrip.
Nikol Kozelská / Karin Kozelská , 8. 4. 2024
Revitalizace ve znamení tramvaje
Z Ostravy do Českého Těšína se vlakem dostanete za necelou hodinku a jen co opustíte nádraží, setkáte se s nejnovější revitalizací. O co jde?
V letech 1911 až 1921 v Těšíně fungovala nejmenší tramvajová síť v Česku. Po první světové válce ale nastal konec jednoho Těšína – sedmidenní boje v lednu 1919 ukončilo podepsání příměří a nová demarkační linie. Město bylo rozděleno podle řeky Olše na levobřežní, historickou, část připadající Polsku a pravobřežní, průmyslovou, kde vznikl Český Těšín.
A to byl také konec tramvajové trati. Po více než sto letech se však na obou březích řeky opět setkáte s tramvajemi, jen malinko jiným způsobem – v rámci projektu „Po stopách těšínské tramvaje – rozvoj přeshraniční turistiky“ byla v prosinci roku 2023 dokončena upomínková stezka doprovázená malou architekturou.
Více k tématu
Pro ty, co se vydají po stopách těšínského Ringhoffera, bylo obnoveno jedenáct tramvajových zastávek doplněných o edukační tabule, zřízeny multimediální zastávky využívající rozšířenou realitu, mosazné pamětní tabule a další drobnější upomínky jako například zvýrazněné pozůstatky kolejí. Trasa začíná na nádraží a vede přes nejvýznamnějších těšínské památky, jakými jsou Zámecký vrch a Rynek.
Sympatickou revitalizací prošla také ulice Nádražní a Głęboka. Důraz byl kladen na bezbariérovost a historický kontext. Pro obě místa to znamenalo velké osvěžení, na Nádražní vznikla široká dlážděná pěší zóna a zeleň místo asfaltového pruhu.
Hranice, která spojuje
Součástí projektu byla také výstavba turistického informačního centra na ulici Zamkowa u mostu Przyjaźni. Původní dvoupodlažní budovu, která bránila ve výhledu na klasicistní zámek, nahradil přízemní betonový pavilon ve tvaru podlouhlého polygonu. Střecha objektu slouží jako užitková terasa, je přístupná z úrovně ulice a najdeme na ní zeleň a kaskádové posezení. Vnitřní část pak zahrnuje multimediální místnost, turistické centrum a veřejné toalety. Největším lákadlem pro turisty je však replika historické tramvaje stojící před pavilonem.
Svítící roury jako Open Air Museum
V těsné blízkosti infocentra naleznete jiný příklad česko-polské spolupráce. Mezi lety 2017 a 2019 bylo revitalizováno nábřeží řeky Olše – přesněji Piastovská alej a nábřeží Svobody. Projekt mělo na starost polské studio RS+. Tato venkovní expozice se snaží držet krok s moderní dobou – projekt nezůstal jen u tradičních informačních tabulí, naopak přichází s „chytrým“ veřejným osvětlením, jehož intenzita se automaticky zvyšuje při průchodu člověka, a tak je redukován světelný smog. Na polské straně stezku lemují „kola času“. Každé kolo představuje jeden milník historie města, zároveň slouží jako místo k sezení a večer osvětluje nábřeží. Naučnou stezku obohacují taky QR kódy a hotspoty. O úspěchu Open Air muzea nás přesvědčili místní obyvatelé, kteří zde trávili čas i přes nepříznivé zimní počasí.
Hrad a zámek
Nad vymoženostmi moderní doby se tyčí pradávné centrum Těšínského knížectví, takzvaný Zámecký vrch. V polovině 11. století zde vznikl jeden z nejstarších sakrálních objektů v Polsku – rotunda sv. Mikuláše a sv. Václava. Setkáte se s ní už v české směnárně, neboť je zobrazena na polské bankovce v hodnotě 20 zlotých.
Ve 14. století zde vyrostl kamenný hrad, na jehož architektonickém tvaru a sochařských prvcích se podíleli žáci Petra Parléře. V roce 1839 byl hrad nicméně rozebrán, zachovala se pouze jedna ze čtyř gotických obranných věží (tzv. Piastovská), základy a Věž poslední obrany.
Nachází se tu také Lovecký zámeček Habsburků dokončený v roce 1840. Lze ho spatřit v celé své kráse. Autorem je Josef Kornhäusel, významný představitel vídeňského klasicismu. Dnes se zde pořádají výstavy designu (institut Design for All), součástí je i čajovna a hudební škola.
Mood for Wood festival
V romantickém parku zámeckého vrchu narazíte na několik netradičních objektů, které vytvořili studenti pod vedením zkušených architektů. V létě 2022 se obě města stala dějištěm jedenáctého ročníku mezinárodního workshopu Mood for Wood. Jak název napovídá, akce si klade za cíl navrhnout a vyrobit dřevěný mobiliář určený pro vybranou lokalitu. Bohužel se na něm už trochu podepsal čas, ale pořád je to dobrá přehlídka architektonických nápadů.
Hudební pódium, na jehož realizaci se podíleli čeští architekti ze studia OBJEKTOR, se skládá ze třech částečně pohyblivých modulů a lavice pro obecenstvo. Žáci místní hudební školy zde mohou pořádat drobné koncerty nebo může být užíván při zámeckých akcích. Na nádvoří stojí japonský altán, kterým přispěl polský Atelier Starzak Strebicki. Charakteristická dřevěná konstrukce vyloženě vybízí k posezení u šálku čaje z nedaleké čajovny. Třetím příspěvkem workshopu je stůl, navržený maďarským studiem CAN Architects. Na jeho výrobu byly použity části starých stolů a židlí z Českého i Polského Těšína, představuje tedy jakési pojítko mezi oběma národy.
Posezení u přehrady
Také na druhé, české straně řeky najdeme dřevěný mobiliář. Soustředí se kolem přehrady Hrabinka.
Jednu ze stavbiček najdete dokonce na Google mapách – je to japonský čajový pavilon od slovenského studia GRAU. Na úplném okraji břehu je posazená tenká konstrukce kvádru, na níž jsou natažené bílé pruhy látky, vevnitř je umístěný nízký stolek. Látka už sice není úplně bílá, i dřevo získalo šedivé odstíny, přesto má pavilon výjimečnou atmosféru.
Nedaleko lotyšský ateliér NOMAD se studenty vytvořil multifunkční stůl, u kterého se zabaví celá rodina. Jeho součástí je prostor k jídlu, hraní i odpočinku. Opodál stojí projekt vedený polským studiem Archigrest. Jedná se o částečně zastřešené molo ukryté mezi stromy, jež si vybralo za cílovou skupinu rybáře. Na jeho konci si ovšem posedět můžete i bez prutu.
Staronový Rynek
Od zámeckého vrchu se rozhodně vydejte ulicí Głęboka. Odedávna je hlavní tepnou města, nachází se na ní spousta malých obchůdků v historizujících domech a ústí na polský Rynek. Toto malebné náměstí vzniklo na konci 15. století, okolní zástavba má nicméně vzhled o dost mladší. K nejvýznamnějším objektům na Rynku patří klasicistní radnice s hodinovou věží, eklektický Národní dům (sídlo Těšínského kulturního střediska) a budova pošty, hotel U Hnědého jelena na pomezí novobarokního a secesního stylu a sousední Konczakowských dům s původním renesančním nádvořím a portály (dnes oba slouží jako restaurace).
Fragmenty původních středověkých a renesančních domů mohli spatřit archeologové během nedávného průzkumu, který předcházel poslední rekonstrukci. Nově sjednocený povrch protínají zvýrazněné koleje doprovázené mlžítky pro osvěžení v letních měsících. Náměstí obohatily také stravovací zahrádky sjednocené stejným mobiliářem, nové stromy, stání pro kola a množství laviček.
Těšínské Benátky
Většina českých návštěvníků se hned po příjezdu vydá na zastaralé tržiště, aby se ztratila v labyrintu polského textilu – vyplatí se zamířit stejným směrem, ale s docela jiným cílem. Místo zvané „Těšínské Benátky“ byste tady asi nečekaly. Jedná se o kanál osázený chaloupkami z 18. a 19. století, kdysi obývané tkalci, koželuhy a dalšími řemeslníky. Dnes tu narazíte na pitoreskní galerie a restaurace.
Kamerlik
Tip na závěr je Kamerlik, kavárna, která nadchne nejen milovníky kávy. Najdete ji nedaleko nádraží, na ulici Střelniční, vedle bezobalového obchodu. Její interiér je kombinací minimalismu a nenucené útulnosti, dominuje mu pastelově růžová, dřevěný stůl z masivu a nepřehlédnutelné obrazy. Vše se navíc podává v designové keramice – přívětivé prostředí je zkrátka zaručeno.
Těšín je maloměsto s velkou historií. Často z ní vychází, nicméně se nebrání ani modernizaci, jež je pro další rozvoj zásadní. Nalézá se zde spousta příkladů malé architektury, která dokáže zpříjemnit obyvatelům každodenní život. Jeho rozdvojená identita přispívá kulturní rozmanitosti, je však patrné, že polská část nabízí víc. Pokud se tedy zase vydáte na nákupy do Polska, víte, jak si svou návštěvu zpestřit.
